pátek 30. října 2015

Na polici




Dvě radosti takhle na víkend.
Další medvěd hotový a úžasná kytka - nebo co to je.
Natrhala jsem si ji asi na třetím kilometru svého středečního běhu a následně s ní zbytek cesty "zametala".
Teď ji okukuji v obyváku, stejně jako medvědici, která nás už ale brzo opustí.
Po dopoledni stráveném s Kubou na orl je to učiněný balzám na duši...
Tak hezký víkend všem.

čtvrtek 29. října 2015

Jak jsme nešli na lampiónový průvod











Kuba si to přál.
A já to malinko alibisticky zatajila.
Ale slibuji, že vyrobíme aspoň jeden lampion a zapálíme si.
I kdyby jen na balkóně.
Místo lampiónového původu jsme vyjeli na chalupu.
Prostě pryč z města, být všichni spolu.
Děti se do sytosti vyřádily a cestou domů usnuly v autě.
My s mužem vypnuli od všedních starostí...
A já si na té vlně ještě pořád jedu.
Nějak takhle....

úterý 27. října 2015

Devátý mrak




O své lásce k japonským látkám jsem se tu už několikrát vypisovala.
Nicméně momentálně je z piedestalu naprosto suverénně vytlačily látky amerického výrobce Cloud 9.
Biobavlna. Naprosto famózní.
Peříčka, mráčky, stromy...
Šije se jedna radost.
***
Toaletka z peříček a zlaté koženky.
Na přání s omyvatelným vnitřkem.
Tentokrát trochu větších rozměrů, aby se do ní co nejvíc vešlo.

pondělí 26. října 2015

To je vážně už zase pondělí?








Celý víkend venku.
Vyrazili jsme na chalupu za kamarády a užívali si podzimního sluníčka.
Děti pobíhaly společně po zahradě, sbíraly s námi houby, stavěly s tatínky domeček a nakonec jsme je uložili do společné postele.
My dospělí jsme se střídali u plotny,do toho kytara a skleníčka vína.
A večery u ohně nebo u kamen.
Naprosté vypnutí mozku.
Aspoň pro mě.
Daleko od starostí, stresu.
A teď už opět realita všedních dní.
Děti rýmička, já vyvařuju a doháním všechny maily, resty...
Ale nálada stále víkendová, skoro jako bych ani nevěřila, že je zase pondělí.
Ještě že tak!

pátek 23. října 2015

Víc než taška


Největší taška jakou jsem kdy ušila.
48x36 cm.
Chevron a chartreuse koženka.
Dnes odfrčí od Brna.
Tak jsem si s ní ještě stihla zapózovat.
Jen už vám toho dnes víc nenafotím a ani nenapíšu, protože si zrovna užívám své voňavé neteře Libušky.
A to je prostě nad všechny tašky světa.
Hezký víkend všem...

čtvrtek 22. října 2015

S babičkou





Posledních 14 dní pomáhám s péčí o babičku.
Bylo mi jasné, že v jejím věku na to jednou dojde, ale i přes to všechno nepopírám, že mě to dost zaskočilo.
Protože sobecky "moje" dny už nejsou jen moje.
Ale nevadí mi to.
Uvědomuji si, že nevím, jak dlouho budu mít příležitost s babičkou tak často mluvit. A že vzhledem k tomu, kolikrát se ona starala o mě jako dítě, jí toho vlastně strašně moc dlužím.
Takže nad tím moc nepřemýšlím.
Prostě je to tak.
Pomalu se z našich dnů stala rutina.
Společná rána, kdy každá snídaně je stejná jako den předchozí.
Vlastně i ten rozhovor se opakuje.
Jak jsme se vyspaly, kde jsou děti, co budu dělat.
Ale takhle to ona má ráda.
Pak moje šicí pauza a zase společný oběd.
A neuvěřitelně obdivuji svou maminku.
Že si dokázala nastěhovat tchýni do bytu a s velkou láskou o ni pečuje.
Že se nestresuje pohledem do budoucna, co bude.
A i když je to těžké, žije přítomností.
Málo si to uvědomuji, jak silné ženy v rodině máme.
***
Z posledních dní.
Uklizeno v kuchyni.
Nové látky.
Toaletky - obě volné.
Vydlabaná dýně na školkovou slavnost.
Malé radosti. 

středa 21. října 2015

Limitovaná Myyna



Že je Myyna děsně šikovná, asi psát nemusím.
Když spatřily světlo světa její autorské látky, nezaváhala jsem.
Ačkoliv mám práce až nad hlavu a pomalu začínám uzavírat vánoční objednávky, na tento kousek jsem si prostě čas musela udělat.
Toaletka větších rozměrů z ptáčkové látky.
Limitovaný kousek, protože látky mám tak akorát na dvě kabelky.
A z toho jedna bude moje.
Látku jsem dopnila i limitovanou koženkou, která za mnou cestovala až ze Slovenska a je naprosto úžasná. Jak na omak, tak ty barvy...
Takže pokud se vám toaletka nebo látka líbí, pište.
Případně zkuste Myynu, třeba nám ještě nějaké kousky natiskne.

úterý 20. října 2015

Tříletá


      
Ema tříletá.
Dnes ráno hrdě odešla slavit do školky.
A já jsem tu doma malinko dojatá.
Jak velká už je.
Jak samostatná.
A jak moc v ní vidím ty rodinné rysy - hlavně moji sestru.
Je to až komické.
Předvádí se, zpívá od rána do večera, komanduje nás a pak si s chutí hraje na miminko.
Adoptovala všechny hračky, které jsem ušila.
I ty Kubovy, aby jim nebylo smutno.
Vyžaduje nosit pouze šatičky, střevíčky a být ozdobená.
Každé návštěvě cpe do rukou knížky se slovy: " Budeš mi číst?"
Její první slova po probuzení jsou: "Dáš mi něco k jídlu?"
Každý večer před usnutím přijde minimálně dvakrát se napít a ještě nám něco říct. Jen aby nemusela spát.
V noci mě pokaždé vzbudí dupot malých nožek...to jak se Ema přesouvá i s peřinou a polštářem do naší postele.
Je s ní sranda. O tom žádná....:-)
***
Ema a nové tepláky.
Ema a jak šel čas: 20.10 2012, 19.10.2013, 20.10.2014 a 3.10.2015

pondělí 19. října 2015

Připravená na zimu



Ty dlouhodobé projekty mi jdou.
Třeba tento...
Začala jsem háčkovat v únoru a v říjnu úspěšně dokončeno.
Nejlepší návod tu a tu.
Na zimu jsem nachystaná.
Šátek od Jany, Kláry, Katky a můj.
Zachumlaná - od počítače posílám pondělní pozdravy.
Ahoj!

pátek 16. října 2015

Dohnat a předehnat

 








Ze včerejší vernisáže výstavy českého a polského designu 60. let 20. století.
Dohnat a předehnat v olomouckém Muzeu moderního umění.
Ze sbírek českých a polských sběratelů, v režii Jana Jeništy a především Kláry.
Moc se jim to povedlo.
Bavilo mě to a kdybych mohla, spoustu kousků si nastěhuji domů.
Třeba Ježkovy lišky, některé vázy nebo křeslo z úplně poslední fotky.
Do toho jsem se úplně zamilovala, takže zítra začínám googlovat...
Víc o výstavě si můžete přečíst tady.
A olomouckým doporučuji se zaměřit na doprovodný program, který vypadá náramně dobře.
Tak hezký víkend mějte.
A v případě deště - hurá do Olomouce do muzea!

čtvrtek 15. října 2015

Pořád je co vylepšovat...


Náš kamínkový kaktus podlehl nájezdům návštěv, tak bylo potřeba vyrobit nový.
Ema namalovala vodovkami podklad, maminka stříhala a lepila.
Samozřejmě pod vedením hlavní velitelky.
Inspirace tady...
Košíky byly v pokojíčku jen na vyfocení, než odfrčely za novou majitelkou.
Ale jak se tak na ně dívám, potřebujeme nové a větší...
Prostě pořád je co vylepšovat.
A ještě že tak.
Protože co bych jinak dělala:-)))

středa 14. října 2015

Píseň moře



Do té pohádky jsem se zamilovala.
Co já, hlavně děti.
Objevila jsem ji o víkendu a od té doby se divím, jak to, že jsem na ni přišla až tak pozdě.
Nádherná. Snová.
A tak úžasně namalovaná.
Myslím, že inspiraci pro následující taštičky a toaletky vysvětlovat moc nemusím...:-)
Snad jen, že jsou všechny kousky volné.
***
Krásnou upršenou středu.
S nádechem moře dneska:-)