Kousek Vánoc od nás. 

Vánoční dárek pro mou sestřičku...mám radost, že měla radost.

Ještě jednou krásné svátky Vám všem......My si je užíváme, co to jen jde.

Téměř všechno zabaleno, uklizeno..takže se začínám dívat na pohádky a užívat si. Tak se opatrujte a hlavně v poklidu:-)

Nová židle v naší kuchyni. Stála u popelnic, tak jsme ji včera večer adoptovali. Má malinko popraskaný nátěr, ale jinak je v pořádku a po umytí krásně prokoukla. Ještě netuším, na jakou barvu ji natřu...ale to až po Vánocích...:-)

 

Kabelka na večerní ples. Ušitá ze  staré sametové sukně a jedné z oblíbených látek během včerejšího večera. Ještě jsem stihla i malou brož. Kubík už je odvelen u babičky a dědečka a my můžeme vyrazit směr Pardubice. Hurá...

Moc nápadů a málo času. Pustili jsme se s Kubou do výroby domácího sýra, který si teď už vesele odkapává v koupelně (Kači, díky za recept:-)). Taky jsem se vrhla do šití psaníčka na zítřejší ples, protože jsem doma žádnou vhodnou kabelku nenašla. A to bych ještě ráda dneska uvařila pomerančovou marmeládu....No, uvidíme. Vzhledem k tomu, že Kuba odmítl po obědě spát, tak se kabelka odsouvá a jdeme krájet ty pomeranče. A jen malé setkání s koženkou...pokus o rychlobrož na jeden vánoční dárek. Aspoň něco už je ve fázi: hotovo.

Dneska trošku barevně...Potřebuji si zlepšit náladu, protože venku je hrozně a na sníh to nevypadá ani omylem. Pár detailů z víkendové tašky, která už odjela poštou dělat radost. Před chvílí ostrouhané pastelky, původně moje, teď už Kubovy. Až se vzbudí, bude mít radost. A jedna vánoční rozdělaná taška....Schválně ukazuji jen malý kousek, abych zase moc neprozradila. A taky rozháčkovaná kytička...ty mě baví pořád:-)

Výjmečně krásná neděle a předobědová procházka na židovský hřbitov. 

Moje rodina. Mám vás všechny moc ráda.

Pokus o pánskou tašku menších rozměrů. Další bych chtěla ušít z koženky, tak jsem vymýšlela střih a na zkoušku jednu ušila z bavlněných látek. Docela se povedla, je tak akorát na peněženku, mobil a klíče...a příště už hlavně vím, na co si dát pozor. 

Jinak byl víkend odpočinkový. Doťukla jsem poslední tašku na objednávku a pak se věnovala sama sobě..takže hodně spánku, vymýšlení dárků, samé příjemné činnosti a žádné uklízení. S tím počkám až na manžela:-)

Za chvíli mě ti moji dva chlapi opustí a já budu mít dva dny volna. Dva dny jen pro sebe. Přemýšlím, jestli je nemám prospat, ale spíš to vypadá, že si dám skleničku vína a do něčeho se pustím. Tak krásný víkend i Vám.

Spoustě našich známým se v nedávné době narodilo miminko a nebo teprve na svět přijde. A tak šiju zvířátka do postýlek. Z poslední doby je to tento pejsek. Zdržel se u nás doma poněkud delší dobu, protože mi malinko trvá vypravit se na návštěvu. 

Toto šití dárků pro konkrétní osoby mám hrozně ráda. Přemýšlím nad barvou, tvarem..a hlavně se těším, jak překvapím.

Ne že bych neměla co dělat, ale v rámci dopolední procházky s Kubou jsem zamířila do oblíbeného sekáče. ( To je jediný, který vzal Kuba na milost. Mají tam pastelky.) Narazila jsem na úžasně barevnou prošívanou deku za hubičku. A protože u nás budou Vánoce červené (opět:-)), tak se vlastně skvěle hodí. 

Kdybyste měli pocit, že tuto kabelku jste už někde viděli, tak máte pravdu. V srpnu jsem skoro stejnou šila mamince k narozeninám. Ale moje kamarádka se do této látky zamilovala. Naštěstí jí mám tak na další tři kabelky (opět skvělý nákup v sekáči, díky Evi). Tak jsem se dala do práce, trošku ji inovovala - popruh navíc, vychytala chyby z minula a je na světě. A abych uzavřela opět květovaný příspěvek, na tento úžasný šátek jsem narazila v pondělí. Samotný den byl dost příšerný, návštěva v sekáči ještě horší. Kuba protestoval, takže jsme se zdrželi asi dvě minuty, ale u pokladny se povaloval tento krasavec. Tak mějte krásný den, u nás už zase zataženo...ale sněží:-)

V neděli měla moje sestřička svátek. Tak vznikla ušanka. Hodně barevná, veselá a trochu trhlá. Ale přesně taková, jaká je i naše Barunka. 

Baruli, všechno nejlepší. Mám tě moc ráda.

Celý den jsme hodně pracovali..(teda hlavně Jiřík a oba dědečci. My s Kubíkem a babičkou jsme zase hodně vařili). Venku byla zima, pršelo a hned to namrzalo. Skoro se nám ani nechtělo vystčit nos z roubenky. U kamen bylo tak příjemně. Když ale venku byla taková nádhera. Hodně to klouzalo, přes mlhu nebylo nic moc vidět, ale ta námraza všude kolem...Zato cesta autem zpátky do Olomouce byla docela dobrodružství:-)

Další střípek vánočních dekorací. Girlanda mezi kuchyní a obyvákem. Dvacet dva dní do Vánoc, taky se už těšíte? Já moc, když odmyslím co všechno je ještě potřeba stihnout. Ale někde jsem četla, že krása je v nedokonalostech...takže na ty nedokonalé Vánoce:-)

Háčkovaná čepice té správné barvy do podzimní plískanice. Doma mi ji krade Kuba, na ven je jen moje:-)

Torzo naší adventní výzdoby. Rychle stvořené včera v noci, když mě přepadla potřeba začít se už na ty Vánoce těšit. Vůbec letos s vánočními přípravami pokulhávám. Větve na věnec leží na balkóně, většinu dárků mám zatím jen ve své hlavě a nad cukrovím a úklidem ještě ani nepřemýšlím. Ale ještě je čas, co myslíte?

Radosti posledních dní. A že byly potřeba. Není mi úplně nejlíp a tak každé zvednutí nálady oceňuji. Sobotní ranní výprava do sekáče: úžasná látka - teď ještě košile dost podivé velikosti, malinké dětské šatičky (kdybychom náhodou měli někdy holčičku), ty momentálně nosí Bertička a boty, které jsem tam opravdu nemohla nechat. Celkem 30 kč. A taky konečně koupená hořčicová příze, ten správný odstín jsem sháněla už několik měsíců (díky Marki). Háčkuji si z ní čepici, kterou mi zatím sebral Kubík...(na fotce stav, kdy mi právě došla příze). A dvě nové látky, koupené Jiříkem v Kroměříži (Moc děkuji:-)).

Jak jsme se měli ve Valticích? Skvěle. Jen ten sníh po cestě zpátky mě malinko překvapil. A to jaká mi byla zima...Ale aspoň už začínám mít vánoční náladu. A to nám ještě voní celý byt po jedlových větvích...

Už nějakou dobu plánovaná  a slibovaná čepice pro Kubíka. Včera kolem oběda dorazila nová Marina a v ní střih na ušanku. Večer stačila půl hodinka a bylo hotovo. A dneska ráno jsem tiše zuřila, když jsem Kubovi nemohla čepici nasadit. Nějak mu asi povyrostla hlava. Takže jsem malinko párala...a i tak už teď vím, že tato čepice poputuje za někým menším a já se budu muset pustit do další. Ale to až o víkendu. Za pár hodin totiž odjíždíme s Jiříkem do Valtic, Kubulu odkládáme u prarodičů a budeme si užívat víno a jeden druhého. Ani nevíte, jak dlouho se už na to těším. Tak krásný zbytek týdne a opatrujte se:-)

Naše každodenní polední radost/starost. Venčení Ferdinanda. Od té doby, co nosí Kuba vodítko, mám jistotu, že mi už nikam neuteče. Je totiž patřičně pyšný, že má úkol...Kéž by mu to vydrželo:-)

Dnes předaná taška, ušitá o víkendu podle první Mariny, zdobená volným prošíváním. Snad udělá obdarované radost. Kdyby bylo jen tak jednoduché obdarovávat i chlapy. Už několik dní se trápím s vymýšlením dárku pro manžela....ale zatím nic. Přece jen, kabelka to asi ne, z medvědů už vyrostl. Ještě že mám víc než 5 týdnů....

Před několika měsíci jsem začala háčkovat polštář. Vydržela jsem u toho asi tři večery a pak jsem ho odložila s tím, že si dám chvíli pauzu. A pauza se protáhla...Takto je rozděláno víc věcí...Mám prostě ráda rychlé výsledky(To už jsem párkrát říkala, že:-))...Ale o to víc mě potěšilo, když jsem včera večer uznala, že těch pár měsíců občasné práce se vyplatilo a polštář se nakonec dočkal svého dokončení. Recyklace starého prostěradla, duté vlákno jako výplň, z druhé strany háčkovaného povlaku starší bavlněná modrobílá látka....a zapínání na zip. Finále už bylo přesně v mém stylu, rychlé. Hurá. Zatím putoval polštář ke Kubovi do postýlky. Sice je spíš dekorační než na spaní-hodně jsem ho nacpala- ale, že mu to tam sluší:-)

Už dlouho jsem sháněla Kubovi šálu. Jedinou malou vlněnou, co jsme doma měli, Kuba odmítal - předpokládám, že kousala. A pak jsem viděla u Barborky její dvacetiminutovou šálku a bylo jasno. Ušitá ze zbytků flanelu, teploučkého plédu (deky) z Ikey a aby to Kubu bavilo, tak nesmí chybět letadla. Jak jinak. A až si maminka trochu vydechne, tak se pustí do čepice....

Lavice a dvě Kubovy židličky v novém. A že už to potřebovaly...staré podsedáky dostaly pořádně zabrat a abychom to měli doma na Vánoce ještě hezčí, ušila jsem nové. Tentokrát jednobarevné, režné..ale vyhrála jsem si s prošíváním. Jídelní židličku už Kuba otestoval....a i když nic neříkal, já jsem spokojená:-)