středa 31. prosince 2014
neděle 28. prosince 2014
Střípky
Střípky Vánoc od nás.
***
Kubovo štědrodenní čekání aneb nakreslený stromeček. Teď už hrdě na zdi pokojíčku.
Ozdobená borovicová větev na okně pokojíčku.
Jeden z vánočních dárků - nové povlečení u Kuby v posteli.
Perníková chaloupka = teta Bára dětem. ( Teď už značně oloupaná....)
středa 24. prosince 2014
úterý 23. prosince 2014
Zítra!
Předvánoční radost.
Ze Slovenska dorazilo číslo časopisu Tvorive Eco Byvanie, kde je kousek naší domácnosti.
Došitá toaletka na přání.
Tulipány od jedné mé milé.
Vánočka k snídaní. Ta od babičky.
A čtyři svíčky hoří.
Už zítra!
sobota 20. prosince 2014
O pokoře a vděčnosti
Není to tak úplně vánoční téma.
Ale život si nevybírá.
V posledních několika dnech se dozvídáme jednu nepříjemnou věc za druhou.
A jak se to všechno valí, uvědomuji si, jak hezký a vlastně šťastný život máme. A že to není samozřejmost.
V noci jsem nemohla usnout. V hlavě mi to šrotovalo.
Takže toto píšu možná hlavně pro sebe.
Jak moc jsem vděčná za svého muže, za jeho podporu. Za naše děti a jejich povahy. Že mě nutí být ve střehu a posouvají mě dál.
Že jsme zdraví.
Měla bych být víc pokorná...
Nehnat se tolik dopředu a víc se zastavit. Víc žít přítomností.
Vážit si všech těch malých radostí, které prožíváme.
Události posledních dní jsou pro mě opravdu velkou lekcí pokory.
Protože to co beru jako samozřejmost, samozřejmostí není.
A že si kolikrát stěžuji na úplné zbytečnosti.
***
Takže až si v tichosti dopiju čaj a děti se probudí, pořádně je všechny poobjímám.
A vy to udělejte taky.
Nikdy to není na škodu....
čtvrtek 18. prosince 2014
Nechat/nenechat
Letos je to s dárkama těžký.
Povedlo se mi nakoupit/vyrobit docela dobrý kousky, ale bojuju se svým obvyklým dilematem.
Nejraději bych si všechno nechala.
Ale přijít o tu radost z předání dárků, to ne...
Ráda bych se s některými pochlubila, ale bohužel většina našich čte blog....
Takže až po svátcích....Ale třeba vás to pak inspiruje na narozeniny, nebo tak.
A úplně nevánočně, objevila jsem nové album Radůzy a už mi hraje několikátý den.
Tak jen tak pro zpříjemnění dne.
A hlavně žádný předvánoční stres, jo!!!!
U nás se od rána střídavě pláče, kašle, smrká a hádá....Ani procházka nepomohla.
Takže děti po obědě spát a maminka kus čokolády.
***
Vánoce do Prahy.
Tříkapsová kabelka na venčení psa.
Asi taky takovou potřebuju:-)
středa 17. prosince 2014
Bráchové
Dva bráchové v kraťasech.
***
Šít medvědy mě baví.
Jen je musím schovávat před Emou a každého tak nějak nerada posílám do světa.
Snad tito dva udělají pod stromečkem radost.
úterý 16. prosince 2014
Tři svíčky
Pomalu balím dárky.
Papír ještě z loňska, neomrzelo mě to.
Jednoduše.
A k tomu mi plápolají už tři svíčky...
pondělí 15. prosince 2014
Do Jeseníku
Téměř po roce.
Zabijačka.
S dětmi jsme se chvíli účastnili.
Ale pak jsme se spíš víc motali pod nohy.
Tatínek naštěstí pracoval i za nás.
Kuba byl hodně zvědavý.
Takže následovala opravdu přírodověda v praxi.
Kde má prase srdíčko.
Proč má ty hadice v bříšku....
Emu zase neopak víc zajímalo, co jí u babičky nechal Mikuláš.
***
Dnes pro změnu všichni tři doma.
Plány přeplánovány, nachlazení se člověk nevyhne.
Takže opět vařím čaj, skládáme puzzle a já přemýšlím, čím si zvednout náladu.
Asi se půjdu podívat, jestli tam něco po tom Mikuláši nezbylo:-)
pátek 12. prosince 2014
Zběsile
Další ježíškovský kousek na přání.
***
Mám pocit, že dny letí trochu zběsilým tempem.
Otevřu oči, než se stihnu rozkoukat, už opouštíme byt, pak je oběd, prosviští odpoledne a jdeme spát.
Možná to bude tím, že je toho opravdu dost co dělat. Vlastně ani nevím, kde mi hlava stojí.
A taky zažíváme hodně příjemných věcí.
Většinou to mám před Vánoci obráceně.
Těším se a ono se to TAK vleče.Prostě nekonečné čekání...
Ale tentokrát mi přijde, že ani nemám čas si to pořádně vychutnat.
V neděli už zapálíme třetí svíčku.
A ještě jsem neměla ani jeden punč na náměstí!
***
Dnešní velká radost.
Slunečné dopoledne.
Nádhera...
čtvrtek 11. prosince 2014
Malá maminka
Nebo bych měla spíš napsat myší maminka.
Ema svou láskou a pozorností zahrnuje kromě živých členů rodiny i ty látkové.
A nejvíc ikea myšky.
Ty jsou už nějaký týden v kurzu.
Jednu jsme ztratili na procházce...Obrovský žal.
Naštěstí maminka dokoupila a co jsme nezvládli koupit, Ema odnesla od kamarádů.
Myšky s námi chodí na návštěvy, na procházky, pro Kubu do školky...
A vybraní jednici chodí spát i po obědě...
středa 10. prosince 2014
Zasněženo
Na horách už leží sníh.
Nevím, jak na kterých, ale na těch našich určitě.
Kubův kout s malými zimními obměnami.
Hezký slunečný den mějte.
úterý 9. prosince 2014
Mašličky
Už když jsem šila záclony, vědela jsem, že zbytky přijdou na stromeček.
Vyzkoušela jsem si to na větvích ve váze.
Jemné, něžné a rychlé.
Mašličky z odstřižků.
K tomu vystřihované domečky (inspirace Ikea) a pecka z avokáda.
No a samozřejmě stromečkové košíčky.
Ty půjdou dětem do pokojíčku.
Ale možná až za chvilku....
pondělí 8. prosince 2014
Odškrtávám ze seznamu
Ježíšku, tak jedna je hotová, jo...
***
Dodělávám poslední zakázky.
Trochu vyšiluju, trochu nestíhám, ale jinak mě to baví.
Moc.
A seznam se krátí.
Napečené perníčky jsme už skoro všechny snědli, vánočka už taky není... Ale o to víc byl víkend fajn.
Přemýšlím nad vanilkovými rohlíčky. Jen mám strach, že do Vánoc nevydrží...
Ale tak už to u nás je.
:-)
Hlavně že je sranda.
sobota 6. prosince 2014
pátek 5. prosince 2014
Přijde?
Takto to bylo loni.
Už od rána poslouchám něco o tom, kdy už přijde ten Mikuláš.
Přijde.
Ještě chvilku a vyrážíme.
Do Bistré Krávy, jak jinak:-)
***
A protože i maminka byla hodná, nadělila si nové kolíčky na prádlo (Ikea) a nejúžasnější diář od Anýzovky.
Juch.
Tak pozor na čerty a hezký víkend.
čtvrtek 4. prosince 2014
Za odměnu
Včera jsme zvládli s Kubou nechat vytáhnout stehy.
Byl statečný. (Já taky).
Za odměnu jsem mu udělala rychlotěsto na perníky a vykrajovalo se.
Hlavně tedy auta a letadla, ale i pár hvězdiček a vloček vzniklo.
A když už jsem byla v tom pečení, zadělala jsem na vánočku.
Už několik dní jsem na ni měla intenzivní chuť.
Ale ne na tak ledajakou.
Na tu babiččinu.
Vyprosila jsem z ní recept a o půl jedenácté večer bylo dopečeno.
A co myslíte?
Babička ji má lepší.
***
Ještě jedna včerejší radost.
Balíček od Anýzovky. Úžasný diář (pochlubím se někdy příště) a oblačné prkénko pro děti, které jsem jim prozatím zabavila a vystavila si na poličce. Spolu se stromečkovým košíkem.
Stromečky k Vánocům tak nějak patří, takže jich bude ještě hodně a hodně.
středa 3. prosince 2014
Pletení věnců
Máme takovou rodinnou tradici.
Vždycky v sobotu, den před první adventní nedělí, se ženy z naší rodiny sejdou navečer na chalupě.
Vaříme punč, pleteme věnce a užíváme si, že jsme spolu.
Letos tomu nemělo být jinak.
Jenže čím víc se blížil den D, tím nemocní přibývali.
A tak jsem tento rok pletla věnec u sebe v obyváku jen se svou babičkou.
Se zázvorovým čajem, zásobou kapesníků a pořádně silným punčem.
A zapomněla bych ještě na společnost pana Poirota.
***
Věnec už visí na vstupních dveřích.
Ozdoby jsem chystala společně s Kubou.
Formička na perníček, vykrojená brambora a textilní barvy.
A když jsem tiskla já, musel něco vyrábět i Kuba.
Hvězdy z kartonu jsme pomalovali zlatou a stříbrnou barvou a po prošití pověsili nad postel.
Jak se tak na to koukám, je jasné, jakou barvu bude mít letos stromeček.
Už se těším.
úterý 2. prosince 2014
Aby nebyla zima na krk
Zazimovaný Kuba.
Celou loňskou zimu mi nosil můj, tak jsem ušila jeden jen pro něj.
S autama, jak jinak.
pondělí 1. prosince 2014
Zazimovat se
Asi už je to tady.
Začínám vařit zelňačku, zázvorový čaj je sázka na jistotu, zapaluju svíčky, chodím doma v tlustých ponožkách, rukavice a čepice jsou už nachystané a vytáhla jsem formičky na perníky. Večer vařím svařák nebo punč a chumlám se do deky.
Tak nějak u mě probíhá zima.
Víkend jsme strávili převážně doma, v teple a doufali, že se z té rýmy snad jednou dostaneme.
Ještě to chce malý kousek a bude to. Doufám.
Trochu jsem šila, trochu jsem četla a hodně jsme s dětmi vyráběli.
Kuba by už opravdu potřeboval zpátky do školky, ale jeho pirátská jizva si vyžádala přeléčení antibiotiky a tak budeme společně válčit ještě tento týden.
Aspoň se pořádně užijem:-)
***
Opět žlutá v kuchyni.
Pár nových košíků.
Horký čaj a nejlepší vývar od babičky. Na nachlazení to nejlepší.
pátek 28. listopadu 2014
Letos trochu netradičně
Náš adventní "věnec".
Chtěla jsem trošku změnu.
Kulatý základ by tam ale byl.
Kus dřeva z chalupy, silné ruce mého muže, větvička ze stromu a stromečková prostírka.
Těšení na Vánoce pomalu začíná.
Tak hezký víkend a první adventní neděli.
čtvrtek 27. listopadu 2014
Něco za něco
Když jsem si v úterý u Lenky kupovala tuto úžasnou kytku, měla jsem zato, že si prostě dělám předčasného Ježíška.
Nakonc je to docela dobrý balzám na nervy.
Dívat se na něco hezkého.
Včera jsem absolvovali rychlou cestu na pohotovost. A Kuba je o devět stehů krásnější.
Já mám o pár šedivých vlasů víc.
Výhledově budu s dětmi doma o další týden déle.
Takže pevné nervy budou potřeba.
***
Kokedama s tchyniným jazykem ze Zahrady na niti.
Kus mého šicího koutu.
Koženkový košík a v něm naše dvě vyrostlá avokáda.
středa 26. listopadu 2014
3 hodiny
Těšíme se na Vánoce.
Jinak si to neumím vysvětlit.
Můj tříhodinový výlet do Prahy.
Tři hodiny v poklusu.
Ale bylo to TAK fajn.
Rychlosraz s kamarádkou.
Workshop s Ikeou. Výsledkem je náš nástěnný věnec.
(Nevydržela jsem do začátku adventu a už visí v kuchyni.)
Hodně příjemné setkání to bylo. Díky za pozvání.
Potom už jen blesková zastávka u Lenky v jejím nejlepším obchodě.
A dokonce jsem stihla i knihkupectví a pár dárků.
No a samozřejmě regiojet, kávičky, čajíčky....a to ticho na čtení ve vlaku....Někdy k nezaplacení.
Místo toho abych byla unavená, mám dneska takovou radost a tolik energie....
úterý 25. listopadu 2014
Advent za rohem
Advent za rohem, a protože mám doma opět obě děti, hrajeme si.
Třeba zapalujeme lampičky.
Pětilitrovka od zelí, papírové hvězdičky a svíčka.
Spolupráce maminka + Kuba.
Ty svíčky k Vánocům tak nějak patří, aspoň mám ten pocit...
pondělí 24. listopadu 2014
Víkend v mlze
Z víkendu v Albeřicích.
Rádi se sem vracíme.
Počasí bylo sychravé.
I když mám raději teplo, musela jsem dát svému muži za pravdu, že to má něco do sebe.
Dlouho mi neudělalo takovou radost jít do kopce.
Dýchat ten ledový vzduch a přes mlhu někde tušit Sněžku.
A pak aspoň malý výhled do Polska.
Škoda, že nebylo víc času.
pátek 21. listopadu 2014
Tak teda jo
Podlehla jsem.
Černobílá a karamel.
A ten chevron....
Pro mě. Jenom pro mě.
Ke kabelce ještě i toaletka.
Když už marnivá, tak pořádně.
A teď si ji jdu nacpat věcmi a pobíhat s ní po bytě.
Ovšem až Ema usne.
Krásný víkend mějte!
čtvrtek 20. listopadu 2014
Žít přítomností
Z ložnice
***
Fotka moc s dnešním příspěvkem nesouvisí, ale potřebovala jsem se dívat na něco hezkého.
Dneska dopoledne jsme společně s Emou nesly na hřbitov zbytek květin ze včerejšího pohřbu.
Mrzí mě, že se s širší rodinou potkáváme tak málo.
A toto setkání nebylo nijak příjemné.
O to víc jsem si uvědomovala, jak důležité je ten kontakt udržovat. Jak důležité je snažit se mít hezké vztahy.
Odpouštět.
A žít přítomností.
Protože člověk nikdy neví.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)