Připravená na zimu

Ty dlouhodobé projekty mi jdou.
Třeba tento...
Začala jsem háčkovat v únoru a v říjnu úspěšně dokončeno.
Nejlepší návod tu a tu.
Na zimu jsem nachystaná.
Šátek od Jany, Kláry, Katky a můj.
Zachumlaná - od počítače posílám pondělní pozdravy.
Ahoj!

Sníh v dubnu

Ne není to apríl, ale opravdu se to děje za oknem.
Nasněží, roztaje, nasněží, roztaje...
Děti jsou nadšené, já tiše zuřím, protože moje úžasná jarní bunda visí opuštěná na ramínku.
A tak si jaro přivolávám aspoň novou kytkou v ložnici.
Inspirovala jsem se článkem v Nových proměnách bydlení a využila řetěz od lustru.
Hned mám kde fotit kabelky, věšet si oblíbené kousky....
Plus ty nové látky.
Neodolala jsem a střihla.
Pouzdro na tužky na přání a jedna toaletka, jen tak.
Ta zatím bez majitele.
A obháčkované ramínko tu už bylo hodněkrát.
Žluté jsem ještě neměla.
Takže jsem si včera večer pustila seriál a klidnila si nervy.
Ruce jely jen tak mimochodem a já nasávala angličtinu.
Jen jsem se dostala do fáze, že už nemám na co koukat...Něco inteligentního, v originále?
Protože další díly Sherlocka v nedohlednu, Fargo zkouknuté, všechny série Bones taky, Downtown Abbey bude zase až na podzim...
Poradíte?

Tak já už nevím...

...kde se stala chyba.
Vlastně mi to přijde už malinko k smíchu.
Sotva se děti uzdraví, užijeme si trochu venku a opravdu na ně dávám pozor, opět se nachlazení vrátí.
Takže Kuba, místo toho aby nasazoval sjezdovky a užíval si týden na sněhu, leží s teplotou a bolavým uchem.
Ale kupodivu se z toho už nehroutím a tak nějak nám to ten třetí týden společně doma jde líp než ty předchozí.
***
Lady Ema na fotce od Štefana nám zdobí obyvák.
Chevron obsession pokračuje...
Plus pryskyřník. Jak jinak na chmury.
A háčkuju. Chtěla bych toto.... Jen nevím jestli bude dostatek trpělivosti. Ale zatím mě to baví. Moc.

Připomínám si

Někdy je to tak jednoduché.
Mít radost.
Prostě se sejde víc příjemných momentů...a pak to jde samo.
Došitá další taštička, dorazil mi nový háček a dvě "příze" a kino společně s mým mužem a kamarády.
A potom přijdou zase dny, kdy je potřeba si na něco pozitivního vzpomenout.
Takže moje dnešní připomínka posledních dvou dní...

Marodi

Když je venku nádherně, my v plném počtu doma.
Takže aspoň háček v ruce, meduňkový čaj, vláčky a pohádka.
***
Obháčkované ramínko, Emiččina letní halenka, papírové domečky a Kubův obrázek ze školky. Je na něm prý tatínek...

Čelenka

Konečně využiju ty hromady háčkovaných kytiček, které mám doma ještě z dob, kdy jsem se učila s háčkem. Čelenka pro Emu.
Pamatuju si, kdy jsem jen okukovala Baletkovic holky a říkala si, že bych tu kytku narvala Kubovi aspoň za klobouk? Dočkala jsem se....
Mějte krásný víkend.

Co je nového?

Spousta věcí.
Třeba tyto háčkované korále, které mi momentálně dělají radost.
Taky jsem si konečně zvykla na nové brýle a dokonce se sama sebe nelekám v zrcadle.
Emička odmítla přijmout změnu času. Ráno vstává o hodinu později-což vítám, večer jde spát opět o hodinu později-to mi vadí. Co nadělám....
Pokračuji konečně v šití tašek, překonala jsem svou lenost a konečně nakoupila výztuhy.
A opět u nás sněží....

Chystám...

Jednoduchá pouzdra. Jen tak na tužky, šminky....nebo cokoliv jiného. A další háčkované korálky. 
Chystám pomaličku vánoční dárky. Nečekám od sebe letos žádné zázraky, ale třeba nakonec pod tím stromečkem něco bude....:-)

Odpočinutí po víkendu? Chtěla jsem napsat, že jo. Po dnešní noci mám sice opět spánkový deficit, ale i tak jsem nabitá...měli jsme se parádně.
Je strašně fajn dostat dárek jen tak, nečekaně. Nádherné růže od manželových rodičů a prstýnek od Jiříka. Vybíral sám, aniž bych to tušila. O to víc jsem byla dojatá. Moc děkuju...
A aby byla radost kompletní, koupila jsem si nový svetr a k němu uháčkovala korálky. Aspoň se pozornost zaměří jinam, než na moje kruhy pod očima:-)

Nemocniční

Chtěla bych moc poděkovat všem za gratulace a za podporu, které se nám za poslední dny dostalo. Ještě pořád se nacházíme v olomoucké porodnici, kde se Ema opaluje a já si kromě kojení a spánku začínám pomalu užívat trošku času jen sama pro sebe. Háčkuju, po dlouhé době čtu. Narazila jsem na knížku Kateřiny Tučkové - Žitkovské bohyně a jsem nadšená....Ale už se samozřejmě hrozně těším domů na ty svoje chlapy.

Jen tak...

Doma uklizeno, dítě spí...tak si užívám to ticho...s háčkem v ruce. A nádhernou kytkou, kterou jsem včera dostala od Jiříka. Jen tak. Pro radost. Děkuji:-)

První medvěd

Největší rest dotáhnut do konce. Háčkovaný medvídek. První větší věc, kterou jsem zhruba před dvěma lety začala háčkovat. A pořád jsem ho nebyla schopná dotáhnout do konce. Není dokonalý, spíš naopak, ale pro mě má takovou docela nostalgickou hodnotu. Je na něm vidět, jak jsem se učila přidávat a ubírat oka....ale hlavně od háčkování byl tehdy pro mě už jen krok k látkovým hračkám a tedy ke stroji. Naštěstí Kuba si medvěda zamiloval a už pro něj udělal i místo v posteli....

Pro zpříjemnění dneška. Nové korálky, naušnice od kamarádky a oblíbený náramek. Všechno správně handmade. Tak to má být:-) Mějte krásnou středu.

Z dnešního propršeného odpoledne. Nejoblíbeněší pohádka na světě. "Maminko, Fíka a Áju."

Procházela jsem krabici s bavlnkami a našla jednu z prvních věcí, kterou jsem začala háčkovat někdy před rokem a třičtvrtě. Medvěda. Totiž jen hlavu a jednu ruku. A tak jsem se rozhodla ho dokončit. Třeba se dočká zdárného finále.

Nový košíček na drobnosti. Háčkovaný z hodně silné příze. A nezbytné auto. Jak jinak. Ty jsou momentálně všude, kam se podívám:-)

Další dokončený rest. Polštář, který jsem rozháčkovala někdy v ůnoru, kdy moje potřeba zářivých barev dosahovala maxima. Malinko se mi výroba protáhla, ale aspoň nám to teď doma hezky rozzáří.

Sama doma

Den volna. Dlouhý spánek, procházka po městě a svítící sluníčko, pár nových časopisů z antikvariátu - z nich jeden dokonce současný, výborný salát k obědu, došitá další taška, háčkování u filmu...no mám se dneska skvěle. A Kuba u babičky a dědy taky. Tak to má být. Mějte krásný víkend.

Trošku barevně. Růžová mě teď docela baví. Ve všech možných kombinacích. Krásně oživí a rozhodně nenudí:-) A navíc přivolává sluníčko. Aspoň u nás to funguje...Tak užívejte neděli.

Z víkendu. Sobotní lehký oběd, další došitá taška, zklidňování nervů u háčkování a kytička od sestry. Ne vždycky je všechno podle našich představ. Posledních pár dní mám pocit, že se nic nedaří, takže o to víc oceňuji všechny ty milé maličkosti, které mě potkávají.

Starší baret v nové úpravě. Neumím plést (zatím!), tak jsem si vypomohla v útrobách skříně maminčinou nenošenou baretkou. A hurá do ulic:-)