Hotová deka pro miminko. Pořád jsem plánovala, co všechno stihnu do porodu ušít...a tak jsem aspoň začala. (Ale pořád času dost..doufám..) Taky si konečně užívám pořádně holčičích barev a doufám, že nakonec nebudu ještě překvapená:-)

Šití dek mě začalo hrozně bavit. Možná i proto, že na děti jsou menších rozměrů. Každopádně už šiju druhou, tentokrát pro Kubíčka, aby mu to nebylo líto. Přeci jen jsem musela poslouchat pořád dokola, že deka je pro mimnko a kde má Kuba...:-)
Prošívala jsem částečně na stroji, ale pak jsem si dala tu práci a dokončila prošití deky v ruce a myslím, že jí to prospělo.

Dnes jsme šili na medvídka. Docela pro mě překvapivě. Kuba přišel s tím, že je medvídkovi zima. Tak jsem spolu vymysleli rychlo-tričko. Kubík byl spokojený a medvěd asi koneckonců taky, protože se pak celé dopoledne vozil v kočárku.

Kdyby tak každý den to byla jen sranda....fotky z posledních dní, trochu na spravení nálady. Kuba je teď pan protivný a já já jsem nějaká hrozně unavená. Takže dobrou:-)

Od pondělí jsem měla na chalupě kamarádku, takže jsme si dosyta užily radostí všeho druhu. Od šití kabelek, stanu, po top deky pro miminko, výroby náramků, háčkování náhrdelníku (díky, Heli, za inspiraci), pečení buchet, procházek, bouřek, borůvek, mátové šťávy.....Jen škoda, že to tak rychle uteklo.

Výsledek včerejšího dne a dnešního dopoledne. Hned, když jsem ho viděla v loňské květnové Marině, jsem věděla, že na něj jednou dojde. Stan, který jsem plánovala zavěsit mezi stromy, ale počasí chtělo, že skončil v našem pokojíčku.(I přes hlášených třicet stupňů od rána cedí a cedí...) Kuba ho už nadšeně osídlil a snad vydrží viset aspoň dokonce týdne:-)

Ještě v pátek rychle ušitá sukně na sobotní svatbu. Premiéru zdárně přežila. A dnes dokončené taštičky. Opět použité mé oblíbené puntíky a zbytek echina ke kabelce. 

Dneska za mnou přijela na chalupu kamarádka, takže nám začíná opravdu kreativní týden. Jsem zvědavá, co všechno vytvoříme.....

Před chalupou jsme potkali koně....a zážitek jsme měli všichni:-)

Radosti dnešního dne. Nové textilní krabice do ložnice na chaloupce (6!), krupicová kaše s čokoládou a borůvkami (mňam), látková kytička do vlasů na sobotní svatbu a nové boty, které mi přišly dneska poštou a Jiřík byl tak skvělý, že mi je vyzvedl...Díky moc:-)

Jak se teď tak na ty fotky dívám, vypadá to až idylicky....Ale abych to uvedla na pravou míru. Na první fotce Kuba po obědě po půlhodinovém marném uspávání....Pár nových polštářů, které zabydlují naši ložnici na chalupě. Záhon, který jsme tak dobře zalévali, až komplet zarostl zeleninou a bylinkami ( i když to je asi dobře). Výsledek dnešního dopoledne...tvarohový koláč s malinami. Ano, opravdu dopoledne. Ozkoušený megarychlý recept, který se dnes protáhl na několik hodin. Na začátku bylo těsto v remosce nachystané na pečení. Pak dvě hodiny zjišťování, proč remoska vyhazuje pojistky....a nakonec jsem na to šla stejně jako naše babičky. Roztopila jsem kachláky. Maliny jsme nasbírali odpoledne po neúspěšném spaní...část jich skončila v břiše našeho nezbedy a další podstatně velkou část Kuba nasypal do křoví....a pak se opět chlubil prázdným plecháčkem. A nakonec jedna z nejzamilovanějších činností dne.....koupání. 

A já jsem za dnešek úplně vyřízená....

Sice jsem si na chalupu brala šicí stroj s tím, že musím dodělat pár restů, ale že budu opravdu šít, mě ani ve snu nenapadlo. Jenže stačilo, aby pár dnů pršelo a tak jsme mimo pláštěnek a gumáků zalezlí u krbu a u pohádek...a hádejte, já u stroje:-) Vznikla toaletní taštička, která bude jako dárek...ale už teď vím, že budu muset ušít ještě jednu i pro nás...přesně tahle cestovní velikost nám totiž doma chybí. A abych zdokumentovala i ty nedeštivé chvíle....Kuba dobyvatel....Tak krásný úterní večer.

Kabelka dokončená o víkendu, dnes již putující za novou majitelkou. Z oblíbené retro látky, červené koženky a prošívanými popruhy. Ale hlavně jako bonus vonící hořícím dřevem...víkend byl trošku deštivý, tak jsme řádně přitápěli...:-) Hrozně moc si užívám tyto neměstské dny, tak nějak nespěchám, víc odpočívám a nabíjím se přírodou...

Ani déšť a plískanice nám náladu nekazí. Ještě že máme od sestřenic ten kočárek...krásný víkend Vám všem!

Přesně tohle jsem potřebovala. Kromě brzkého vstávání (Kubo příště, prosím, později!) to bylo naprosto ideální. Sluníčko na verandě, jogurt s malinami a medovým müsli, ledová voda s mátou přímo ze záhonu, nové látky, které jsem ještě ani nestihla rozbalit a konečně u stroje. Ten jsem si vytáhla na verandu...abych mohla sledovat Kubu. Došívám tašku na objednávku a v mezičase jsem zužitkovala zbytky ústřižků z poslední došité kabelky. Takže opět náramek. Ale tentokrát jsem si víc vyhrála s prošíváním. Možná proto, že jsem měla skvělého asistenta...který mi pořád točil kolečkem u stroje. A nakonec pár fotek našeho lumpa, který si tu vyloženě užívá.

Tento výhled z verandy teď budu mít minimálně 14 dní....Moc dlouho jsme ve městě nevydrželi a tak jsme se včera rozhodli, dneska zabalili a přesunuli se na chalupu. Šicí stroj s sebou, háček v pohotovosti, internetové spojení kupodivu funguje, tak snad už se brzy pochlubím i nějakou tou činností. Zatím totiž vede jídlo, ale to nestíhám ani fotit. A navíc, když je tu tak krásně...co si víc přát. Snad jen dobrou noc.

Hlásím návrat domů. Měli jsme týden bez Kubíka (děkujeme moc babičko a dědečku!), který jsme strávili v Kroměříži. Věnovali jsme se jeden druhému, slyšeli spoustu skvělých přednášek, ale hlavně jsme měli po dlouhé době čas spolu opravdu MLUVIT. A snad se vyplatilo. Cítím se tak nabitá a radostná....