úterý 28. dubna 2020

Z posledních dní....


Ema čte.
Už asi svou šestou knížku. Rozčetla se v březnu. A teď jede zrovna Děti z Bullerbynu. Mou oblíbenou....
Dostala jsem od kamarádky kávovník. A udělal mi hroznou radost.
Uvařila jsem doma Bunbo nam bo. A bylo skvělý!
V sobotu jsme s kamarády grilovali. Konečně víc lidí. Tak mi to chybělo...
Děti si odvezly na chalupu kola a jezdí. Já jsem přes týden v práci, takže jim to “volno” dost závidím.
Kuba už zase vyrostl. Sebral mi poslední tepláky.
Přečetla jsem tři knížky. Všechny během své týdenní dovolené. Přes pracovní týden jsem se ustálila na modu z práce domů, najíst a usnout. Snad se to někdy zlomí:-)
Čím dál víc si uvědomuji, jak jsme se měli a máme dobře. Jen jsem to v tom všem shonu neviděla.
Nebo to nevnímala tak moc.
Tím spíš, když čtu zprávy a vidím dění okolo sebe.
Jsem vděčná za svou práci, rodinu a blízké.
Vidět to dobré.
To se snažím ze všech sil.

pondělí 6. dubna 2020

To jaro...


Dny letí jak splašené.
Podala jsem daňové přiznání.
Mám za sebou pět týdnů v nové práci.
Ušila nové prostírky.
Viděla tak dvacet filmů, z toho některé i třikrát, protože jsem u nich mockrát usnula.
Hodně spím.
Hodně přemýšlím.
A poprvé v životě nedělám po práci vůbec nic.
Občas jen tak koukám a nasávám to jaro.
Hrozně moc mi chybělo.
A i když máme teď všichni v životě hromadu omezení, snažím se urvat si, co to jde.
Nepanikařit, co nejmíň se stresovat a myslet hlavně na pozitivní věci.
Některé věci by se měly opakovat .
A teď tím spíš.
Pět pozitiv denně.
Minimálně.
Jsme zdraví.
Máme se rádi.
Venku je jaro.
Měla jsem skvělej oběd.
A pustila jsem si Forresta Gumpa.
....
A na eshop kromě jiného nahrála hromadu geometrického jara....