pondělí 16. července 2018

Tančírna







 



 


Výlet do Račího údolí.
Zrekonstruovaná Tančírna a Zrní k tomu.
Vyčištěná hlava. 
Díky kluci za koncert a servis navrch.
....
Minulý týden jsem měla volný.
Tedy volný ve smyslu bez dětí, které si užívaly jesenických prarodičů.
Dělo se toho tolik, že jsem samozřejmě nestihla ani třetinu toho, co jsem si naplánovala.
Ale v tom jsem expert. Napsat si sáhodlouhý "to do list" a pak se stresovat, že opět nestíhám.
A tak jsem to tentokrát víc prodýchávala a když bylo nejhůř, řekla jsem si: A co.
Tak jsem to prostě nestihla všechno.
Na druhou stranu jsem zase udělala spoustu práce. A hlavně odeslala Kubu na jeho prvni čtrnáctidenní tábor.
Za zmínku stojí táborový kostým, totiž hobití plášť, který jsem šila v noci před táborem a ráno při vyzkoušení jsem o třetinu zmenšovala. Vyfocený ho pro jistotu nemám, protože je to kousek, který doufám Kuba na táboře zlikviduje, tak kvalitně ušitý je. A to se tím šitím živím, že:-)))
Colours začínají už za dva dny a já bych si nejraději zalezla do nory.  Místo toho obrážíme s Emou koupáky nebo hřiště. Prázdniny hurá...

středa 11. července 2018

DNO



Lucka to vystihla.
Triko s názorem.
Přesně takhle tu naši situaci vnímám.
A mrzí mě to.

úterý 10. července 2018

Noční


Na splín mi vždycky pomáhala práce.
Takže si dnes jedu noční.
Hromada batohů a tenhle pohled.
Zaměstnat hlavu aspoň na chvíli.

pondělí 9. července 2018

Zabydluju




Dostala jsem dárek z Liverpoolu.
Plakát mojí nejoblíbenější kapely.
A až teď mi došlo, že jsem o ní vlastně nikdy nepsala.
Miluju Beatles. Odvždycky.
Už jako malé šprťouchle jsem uměla svou hatmatilkou zpívat "ol ví jár séjín, giv pís a čenc".
Zhruba v deseti/jedenácti jsem byla šíleně zamilovaná do Johna Lennona a to zjištění, že se s ním nepotkám a je mrtvý.... Hodně, hodně slz.
Jakmile má někdo v ruce kytaru, tak můj zásadní dotaz je, umíš nějaký Beatles? Pokud ano, je to můj člověk.
Takže radost velká, když mi maminka ze svého anglického výletu dovezla kluky ušatý.
Mami, už visí. Děkuju!
......
Ateliér už zabydlenej.
Pomalu si to ladím tak, aby se mi tu dobře pracovalo.
Ale práce nečeká. Takže za provozu.
Za týden a něco Colours of Ostrava.
Uf.
První kousky ušité v novém prostoru. Peněženky.
Na eshop budu nahazovat až po návratu z Ostravy. Mějte se mnou, prosím, strpení:-)

sobota 7. července 2018

O dveře vedle


Vzhůru do nového dobrodružství.
Aneb stěhuju dílnu do většího.
Bohudíky jen o pokoj dál.
Ale ten prostor!!!
(Můžete mi někdo vysvětlit, kde jsem sesbírala tolik krámů? Absolutně netuším, jak tohle všechno přeskládám a co s tím budu dělat:-))))).

úterý 3. července 2018

Odpočívám



Odpočívám.
Až tady jsem si uvědomila, jak moc to potřebuju.
Sice si to úplně nemůžu dovolit, ale není zbytí.
Takže jsem aspoň na chvíli zpomalila.
Jsem s dětmi na chalupě.
Pracuju jen malinko, chodím bosky, opíkáme špekáčky, taháme si deky do domečku, čtu si na lehátku, tak trochu chodím od ničeho k ničemu.
A spím. Když to jde.
Taky jsem si dneska spálila stehna.
Prázdniny budiž zahájeny.

čtvrtek 28. června 2018

Letní výběr





Jsem strašný lenoch, co se týče hudby.
Lenoch a možná i konzerva.
Mám v telefonu už několik let pořád to samé a ne a ne si tam nahrát něco nového.
Přitom je tolik hudby, která mi dělá radost.
Několik z vás mi psalo o pár hudebních tipů. A protože právě zítra odjíždím na první letní festival a navíc už jsem nutně potřebovala nový playlist k šití, vytvořila jsem si na spotify jeden letní i pro vás..
Je to pár mých olíbených songů.
Najdete je tu.
Většinou trochu dumky žalky, ale třeba vás něco zaujme.
(Na Spotify je potřeba být registrovaný, ale pokud nechcete, nic neplatíte a když vydržíte jednou za čas reklamu, máte pak nonstop nálož hudby). 
Užijte si první prázdninový víkend. A vy, co se chystáte na Hradecký Slunovrat, zastavte se.
Mám našito.
A těším se.

středa 27. června 2018

Hlavně si to zaznamenat






Pár radostí z posledních dní.
Pohanková granola uplácaná Emou za odborného vedení kamarádky. Skvělá. Plná oříšků a s jahodami úžasná. Jen ten jogurt bych si k ní dala:-)
Nejlepší bundičko-halenka z charity. Už jsem do ní skoro střihla, protože by z ní byla naprosto famózní kabelka. Jenže pak jsem zjistila, že ji nutně potřebuji nosit....
Další umyté okno. Jupí!
Várka výkresů ze školy. Takže Kubův domeček u nás na zdi.
Knížka a pomerančový džus. Večer, když už děti leží. Nejlepší relax.
.....
Dva a půl dne do odjezdu na Hradecký Slunovrat.
Jestli jsem doteď byla relativně v klidu, tak jo. Už vyšiluju.
Nic nestíhám. Všechno se pořád mění, nové starosti. Mám sto chutí se na jeden den někam zavřít, vypnout telefon a jen spát a nebo si vypít celou lahev prosecca s džusem. A sníst tak kýbl ledu.
Jak dlouho dokáže lidské tělo jet v pohotovostní režimu?
Přijde mi, že už jedu opravdu jen z rezerv.
Možná proto jsem si i nafotila všechny ty hezké věci, které mám okolo sebe.
Pozitiva, pozitiva, pozitiva.
Teď zpátky za stroj. Pustit hezkou hudbu a nemyslet na to, co se dnes právě teď děje na Hradě.
Na den přesně po 68 letech od popravy Milady Horákové máme vládu s podporou komunistů a vedenou bývalým agentem Stb. Ach jo.

pondělí 25. června 2018

S výhledem


Zákon schválnosti se tomu říká.
V pátek jsem se tu vypsala z toho, jak mi ta strava hezky jde.
Pak jsem večer vařila svíčkovou z králíka a při zahušťování omáčky jsem tak automaticky snědla celou lžící kysané smetany.
Takže ta mi dělá opravdu, ale opravdu zle:-)
Ale jinak byl víkend strašně moc fajn.
Po dlouhé době s dětmi na chalupě. Sice jsem u toho maličko pracovala, ale jen tak z křesla a s tím nejlepším výhledem.
Navíc jsem se dostávala z pěkně hnusné rýmy.
Dneska už zase šiju a šiju.
A poslouchám Glena. Ten je jedna z mých jistot.
Třeba tahle písnička...ta je moje srdcová.

pátek 22. června 2018

Po třech měsících



Tři měsíce bez laktózy.
Myslela jsem, že to nemám šanci zvládnout.
Že budu hrozně trpět.
A kupodivu je to fajn. A cítím se rozhodně líp.
Moje intolerance sice stále trvá, ale už jsem se s ní docela sžila.
Nebudu předstírat, že bych si s velkou chutí nedala latté nebo sklenici studeného mlíka.
Nebo jogurt s ovocem.
Ale spoustu věcí se dá nahradit a už mi vaření mi jde líp.
Občas se sice ještě zapomenu - jako třeba ve Velké Bystřici, kde jsem s velkou chutí snědla půl porce tiramisu, které připravovala maminka mého italského kamaráda a pak jsem měla docela dost problém.
Ale kávu bez mléka zvládám s přehledem. Vlastně už mi dost chutná.
Našla jsem skvělou sojovou smetanu na vaření, kokosové mléko zvládají i děti a když už vařím svíčkovou, tak ji vařím prostě hodně hodně dlouho a pak si jí tolik nedám.
Zmrzlinu si sice dát nemůžu, ale občas narazím na sorbet nebo bezlaktózovou zmrzku, případně nanuk.
Ze sýrů zvládnu parmazán a kozí, čímž si aspoň malinko vynahrazuji svůj největší absťák.
Takže to jde a já z toho mám radost.
....
A radost mám taky z nových hrnků, které jsem ulovila při otvíračce Dobrodruhé, dalšího přesazeného miminka piley nebo nových látek. Plus je pátek:-)