čtvrtek 22. července 2021

Váza


Soňa chystá na zítřek vernisáž výstavy váz. A bude to stát za to.
Nepojedu, protože chalupa jednoznačně vítězí. Navíc bych tam nechala majlant, nicméně kdo budete mít cestu kolem...... Ale novou vázu mám i tak.
Kamarádka Radka se věnuje porcelánu. A tuhle vázu jsem u ní na facebooku obdivovala někdy na jaře. Tak jsem si ji jako dárek sama sobě objednala. Od úterka ji mám na stole a mám z ní upřímnou radost.
Dost mě těší, že mám kolem sebe tak tvůrčí lidi.

středa 21. července 2021

Nic nemuset

 

Posledních několik dnů mám sama pro sebe.
Dobře, chodím sice do práce, ale po návratu mám opravdu po dlouhé době čas na to dělat jen to, co chci já a nic nemuset.
A to nic nemuset, je asi to hlavní, co mě dobíjí.
Protože pořád něco musím.
Ale když aspoň chvilku ne...je to tak osvěžující.
Dovolit si vypnout, dělat jen to, co mě napadne.
Nemám k tomu vlastně co víc napsat - jen, že to přeju jednou za čas každému a sama sobě častěji.
Nic nemuset....
***
Fotky random z posledních dní.
Víno s kamarádkou, došitá peněženka, bunbo a Jana na procházce.
Malých radostí není nikdy dost

úterý 13. července 2021

5

 




Pět radostí- pět poznatků z víkendu.
S bruskou to jde mnohem líp než jen ručně  - další židle na chalupě natřeny. Ložnice má šedé stoličky.
Ušila jsem si další šaty. Zelené. Aneb posun v barvách. A opět lekce, jak něco nešít a jak zase jo. 
Nejhezčí kytky rostou zásadně u cesty. A stojí za to si ušpinit nohy od bahna, když se pro ně drápete:-) Protože na okně pak vypadají skvěle.
Na začátku července houby většinou nerostou. I když se podmínky zdály perfektní, houby to nějak blbě pochopily a nebyly. Nevadí, aspoň jsme se prošli. A zase o kousek víc zmapovali okolí chalupy.
Komisař Clouseau je i po stopadesáté pořád skvělej. Na usnutí nejlepší. A pokud se vám poštěstí, aby se vám o něm ještě navíc zdálo...dost se pobavíte.
***
Fotky z chalupy.
Strašně moc si tady odpočinu.
Čím dál víc začínám rozumět svým rodičům a všem chalupářům.
Protože odjet, vypnout.. a vidět za sebou kus něčeho hotového.
Je to hrozně fajn.

čtvrtek 8. července 2021

Nadechni se


Víkend na Vltavě.
Naprosto vyčištěná hlava.
Hraní do noci na kytaru, spálená stehna, namožené břišní svaly ze smíchu.
Oběd v restauraci Farma, objev z gastromapy. Famózní kapusta. A to jsem ji jako dítě nesnášela. Naprosto skvělá kachna. A kapří paštika.
Další dva dny na chalupě, já s náběhem na zánět ledvin. Takže postel, hodně pít a maraton filmů.
Nadechni se běželo normálně v televizi, viděla jsem podruhé. Mám pro Guye Pearce slabost. A tento film není vůbec špatný.
Druhá série Lupina. Mě to bavilo, E se odmítl dívat - co vy a netflixácké seriály? Které máte rádi?
V mezičase jsem stihla ušít i pár potahů na polštáře....to je asi tak jediné šití za poslední dobu. Ale už samozřejmě googluju další úplety a teplákoviny, protože šití oblečení mě baví čím dál víc.
Ne, že by mi to i tak šlo, ale nadšení tu je a to je asi hlavní. Takže pomalu metodou pokus omyl zkouším.
Na zahradě to roste jak šílené. Sice mi pár bylinek sežrali slimáci, ale se ztrátami se počítalo. Cukety i dýně už jsou v květu, okurky už mají dokonce plody.
Baví mě to. Hodně. 
Ale na co se těším nejvíc, je, až začnou růst houby.
tady se moje sběračství projevuje v největší možné míře...