Včera

Byl to nakonec hrozně fajn den. I když jsem na jeho konci jen tupě zírala ze sedačky. Ale o zážitky včera opravdu nebyla nouze. Tak jen taková malá koláž...
Snídaně šampiónů, Ema a hračka, nové látky a korálky od Kláry.(Díky, díky, díky!!!)

Volné odpoledne

Měla jsem včera volné odpoledne. Takže jsem proběhla město a udělala si radost novou halenkou. Vychutnala si kávu v kavárně, proletěla pár oblíbených sekáčů...Večer jsem ještě rychle spíchla jedny korále, protože posuďte sami- nová halenka nové korále přece potřebuje. Nebo ne? Kéž by takových odpolední bylo víc. Jednou za čas je strašně fajn přepnout z polohy matka v plném zápřahu do polohy volno.

Auta potřetí...

S hrůzou jsem zjistila, že tepláky, co jsem Kubovi šila na podzim, mu končí vysoko nad kotníky. Tak jsem probrala domácí zásoby teplákoviny a vybrala pro změnu červenou. Původně sice kupovanou pro Emu, ale snad mi to slečna promine. Střih jsem použila opět stejný, poprvé nezmenšený. Až mě děsí jakou rychlostí to dítě roste...

Cit slečny Smilly

Z naší ložnice
***
Poslední dobou víc čtu. Jsem za to hrozně vděčná, protože mi to chybělo. Nemám na to sice tolik času, kolik bych chtěla, ale i tak. Nejideálnější dobou je uspávání dětí po obědě. Dneska se chystám na novou "ježíškovskou" knížku. Jsem hrozně zvědavá. Četli jste někdo? Mám se těšit?

Pro slečnu

Bryndáky pro Emu. Původně jsem myslela, že budou potřeba až za pár měsíců, jak začne jíst i něco jiného něž jen od maminky. Ale naše slečna má malinko problém se zvracením, takže to byla nutnost. A když mám doma tak hezké látky, že! Zatím jsem ušila na zkoušku dva, další časem přibudou. Střih mám odtud. Mějte krásný den. A určitě běžte k volbám. Ať už volíte jakkoliv.

Tak trochu o jídle...

Taky se vám stává, že si uvědomíte, že vaříte pořád dokola ty samý jídla?
Takže troška inovace naší kuchyně. Nejvíc nejlepší jablečný koláč s karamelovou polevou a cibulová omáčka. Vivat Hanka Michopulu. Mějte krásný čtvrteční den. Já mám obzvlášť radost, protože mám zpět stroj ze servisu:-)

♥

Ještě pár pražských....
***
A určitě běžte na Kupku:-)

Kytičková

Miluju kruhové šály. Doma jich mám hned několik. Krásně zahřejí, nikde nečouhají konce a hrozně dobře vypadají. Tuto jsem ušila z úpletu ze sekáče, 3m za 20 kč. Ještě mi zbylo na letní šaty. Takové nákupy mě baví:-)

Konečně pro mě

Když do Prahy, tak stylově, že.  Ne, opravdu nešiju tak rychle. Ale vidina kulturního vyžití mě donutila došít kabelku, která mi ležela u stroje už od Vánoc. Původní záměr byla přebalovací taška na kočárek, později jsem přidala funkci pouzdra na tablet a hlavně hodně kapes... Inspirovala jsem se kabelkami od Bellet, trošku se potrápila s koženkou... Ale nakonec jsem moc spokojená. Vejde se do ní strašně moc věcí, takže po dvoudenním nošení docela cítím záda:-)

Do Prahy

Z našeho skvělěho prodlouženého víkendu...
Udělali jsme si menší výlet do Prahy a strávili čas s těmi, co máme rádi. Kubík s námi sice nebyl, ale rozhodně netrpěl. Babička a děda, chaloupka, sáňky a spousta sněhu je myslím docela adekvátní náhrada:-)
My se s mrňaty rozhodně nenudili....

Bylo mi líto úplně zrušit vánoční výzdobu. Tak jsem malinko inovovala naši "kytici". Ušila jsem pár látkových hzvězdiček. Jednoduché, veselé. A rychlé. Jak jinak.

Při středě

Z dnešního dne.
***
Emiččina odpolední siesta na balkóně. Na aukru jsme sehnali starou Libertu. Je větší než současné kočárky, takže se do ní Emča ještě dlouho vleze. Tak každý den kolem oběda vozím a houpu...a zatím to funguje. Přece jen na čerstvém vzduchu se spí nejlíp. Zvlášť když jí tam dělají společnost návštěvníci našeho krmítka. To vyráběli chlapci loni na chalupě. S Kubou pozorně sledujeme, kdo přišel na svačinu.
A pár ukradených minut u stroje. Střihla jsem do schraňované a oblíbené látky. Taštiček nikdy není dost. A tato bude dárek pro kamarádku. Snad jí udělá radost.

Z obyváku.
***
Bojuju s únavou a hroznou chutí šít....ještě že ty děti spí.

Nádherně nasněžilo.
V pátek ještě nic. Viz první foto - delegace na cestě k volební urně. Ale včera už proběhly první běžky. Bylo to úžasný. Relax. Vyčištěná hlava. Druhá fotka je na našich milovaných Pohořanech, kde máme chaloupku. Tak krásné zasněžené pondělí Vám všem:-)

Šňůrky na dudlíky. Ty umělohmotné, chrastící mě hrozně svým zvukem rozčilovaly. Takže jsem je vyměnila za látkové. A Ema bude za parádnici.

Na hraní...

Hrací kostka pro Emičku. Pomalu už začíná brát věci do rukou, takže hračka byla víc než nutná. Jsem hrozně zvědavá, jak na ni bude reagovat. Prozatím ji totiž zabavil Kuba.

Dnešní kreativní dopoledne. Aneb jak zapatlat půl kuchyně. Ale Kubu to víc než bavilo a to je hlavní:-) Tímto zdravíme babičku do Jeseníku a děkujeme za barvy.
***
Děti konečně usnuly a já jdu žhavit stroj. Hurá!

Modrá pryč

Pomalu nahrazuji modrou. Už to zase chtělo změnu. Ale šedou nedám!

***

Miluju tuhle svou poobědovou siestu. Uklizeno, ticho, děti spí...

Vzácný okamžik domácí pohody...

2012

Dnešní příspěvek Rosy mě donutil přemýšlet. Jaký byl vlastně loňský rok. Nejsem moc příznivcem předsevzetí, bilancování a velkých změn okolo silvestra, ale tohle mělo něco do sebe. 

Ten rok nebyl jednoduchý. Bojovali jsme doma na všech frontách. Vzaly za své některé mé naivní představy o našem společném životě, o manželství, výchově dětí... Byly stovky momentů, kdy jsem brečela, že už nemůžu, že snad podruhý neotěhotním, že s tímhle chlapem nevydržím, toto dítě nevychovám správně, že snad nikdy neporodím, tu bolest nezvládnu...Strach, aby byla Ema zdravá. Abych ji donosila. Strach z předčasného a vyvolávaného porodu. Strach když jsem ji viděla skrz sklo inkubátoru. Strach, jak zvládnu dvě děti...

Ale taky byl plný překvapení a radostných okamžiků. Nečekaná setkání, moje vlastní prodejní výstava v muzeu, moment, když jsem zjistila, že čekám Emu. Moment, kdy jsme se dozvěděli, že to bude holka. Týden s Jiříkem na manželských setkáních v Kroměříži, chvíle strávené s naší holčičí bandou, dámská jízda do Prahy, taneční s partou našich přátel, všechny ty výlety s kamarády - a že jich bylo. Téměř dva měsíce strávené na chalupě. Radost z šití, kdykoliv se mi něco povedlo. Spousty prodaných tašek. Svatby mých kamarádek. Přes příšerný začátek nádherný porod Emy. Všechny ty vřelé projevy přátelství, kterých se mi letos dostalo. Chvíle, kdy jsem si uvědomila, jak jsem vděčná za svou rodinu a za krásné vztahy, které máme. Všechny ty zprávy, maily a kometáře plné podpory, které jsem od vás-svých čtenářu dostala....těch si opravdu neskutečně vážím. 

Je dobře jednou za čas se zastavit a podívat se zpátky. Loňský rok byl tak rozmanitý. I přes opravdu těžké chvíle bych neměnila. A jsem zvědavá, co přinese ten letošní. Už jenom jeho rozjezd stojí za to....

Z kuchyňky...

Nezbytné doplňky do kuchyňky. Kuře, brambory, salát a vajíčko. Ušito z filcu, vycpáno dutým vláknem. A vaříme...
Moje první letošní šití....Měla to být kabelka, Kuba si vybral potraviny. Ale nakonec jsme spokojení oba:-) V plánu je ještě nějaký dezert a časem snad ovoce...

Doufám, že neplatí, jak na nový rok....Na stroj jsem totiž zatím ještě nesáhla. Ne že bych nechtěla. Ale většinu volna mi zcela zabrala Ema, která teď vyžaduje hlavně maminku. A když už by to šlo, padám únavou. Takže relax, čtení knížek ( díky Ježíšku!) a teplé ponožky. Ano, i k nám dorazila rýmička. Ale statečně bojujeme:-)
Taštička na fotce je jeden z vánočních dárků. Tu látku jsem si hrozně oblíbila a už teď lituju, že jsem jí koupila jen metr...

...

Z naší silvestrovské procházky. Moc jsme si to užili. Není nad to trávit poslední den v roce s těmi, co máte rádi...