středa 30. března 2016

Takový ten den



Takový ten den když...
.....si zalejete kávu studeným mlíkem místo horké vody.
.....si oblečete svoje nejoblíbenější legíny, aby vás v zápětí polila Ema kakaem.
.....dojdete k autu a zjistíte, že klíče od něj jsou doma.
.....si po nastartování vzpomenete na techničák ležící na stole v kuchyni.
.....vychytáte všechny červené na všech semaforech ve městě a zrovna docela spěcháte.
.....už čtvrtý den máte k obědu čočkovou polévku.
Tehdy je čas na růžovou.
Kabelku....
A pořádný kus čokolády:-)

úterý 29. března 2016

Olga a Rachel


Víkend ve znamení dvou silných příběhů.
Dvě hlavní ženské postavy, které rozhodně nejsou kladné.
Dívku ve vlaku jsem doslova zhltla a musím říct, že se líbila. I když jsem už nějakou dobu tušila, kdo je vrahem a jak to asi všechno dopadne, nevadilo mi to. 
Hodně mě bavilo střídání pohledů jednotlivých postav a vůbec celá atmosféra knížky.
Takže za mě Paule Hawkinsové jo.
Na Olgu mě do kina vytáhla kamarádka.
Měla jsem strach.
Olžin osud jsem znala a tak jsem se bála, jak kamera uchopí její příběh.
A zvlášť její konec. Možná taky proto, že jsem v poslední době hodně přecitlivělá.
Když film skončil, bylo v celém kině ticho. 
Lidé se po chvíli mlčky zvedali a odcházeli.
Žádná hudba, jen dialogy a černobílý obraz.
Hodně statická kamera a dokumentární styl.
Možná zbytečně dlouhé sexuální scény.
Sonda do duše jedné ztracené dívky.
Dlouho mě žádný film tak nezasáhl.
Nebyl pozitivní, ale ani nezanechal pachuť.
A herečka excelovala. 
Budu o něm přemýšlet ještě pár dní. Minimálně.

čtvrtek 24. března 2016

V poklusu




Tři věci, které mě dnes těší.
Tulipány od sestry.
Poslední kus látky využitý na sto procent.
Volně hýbat nohama.
***
Dnešek bude hodně pracovní a já už jsem v pokusu někde mezi autem, poštou a daňovým přiznáním.
Od rána, nebo možná už od včerejška, mám svíravý pocit okolo žaludku...
Takže hlavu vzhůru a soustředit se na ty pozitivní věci.
Mějte krásný Zelený čtvrtek.
A vůbec celé Velikonoce...

středa 23. března 2016

Čtyři odstíny šedé



O látkách od Myyny jsem tu už psala.
Ale tento kousek mám nově a jsem z něj nadšená.
A o to víc mě mrzí, že Markéta v dohledné době žádnou další látku neplánuje.
Protože šít z české originální designové bavlny a zvlášť od někoho, koho znám.... Rozumíte mi?
Pokud byste o nějaký sýkorkový kousek měli zájem, sledujte FB, budu se snažit tam jednotlivé kousky co nejdřív nahodit.
A pokud se v dohledné době země otřese, možná bude i ten e-shop. 
Hezkou středu mějte!

úterý 22. března 2016

Hrnky




Prvních pár jsem dostala od maminky.
Ale za to, že jsem jim propadla, může Klára.
Pomalu přibývají a já se na ně nemůžu vynadívat.
Pokud vás baví, tak jako mě, ještě mnohem víc jich najdete tady. Nebo u Kláry....
A kdyby vám náhodou doma přebývaly...tak pište.
***
Co rozzáří úsměv takhle v úterý ráno?
Uklizená kuchyň.
Radost čistě materiální.

pondělí 21. března 2016

Narozeninová




Dva z mých narozeninových dárků.
Kabelka ode mě pro mě a plakát od Jany.
To jen tak zazvonil pošťák a já dostala ten nejnečekanější dárek - prostě úplně jarní a velikonoční.
Jani, fakt jsi mě dostala a dojala a jo, slavím!
A ta kabelka....
To jsem si musela udělat radost asi z miliónu důvodů - jednou za čas to prostě nevydržím a musím:-)
Střih jsem tentokrát už asi vymazlila k dokonalosti.
Jsem na něj opravdu pyšná, protože dvě hodně podobné kabelky jsem už šila a jednu z nich poctivě tahám víc než půl roku, takže funguje dobře.
Tentokrá béžová koženka a růžový trojúhelník.
Plus střapec od Saši, který mě provází už od loňského června a který si poctivě přecvakávám z jedné tašky na druhou.
O víkendu jsem kabelku vyvenčila a jak se tak na ni koukám, možná ty béžové boty fakt potřebuju...
***
Všem moc děkuju za narozeninové přání k minulému příspěvku...

pátek 18. března 2016

Vyvolat to




Když jsem včera hopkala o berlích ke Klářinu autu, kterým mě laskavě odvezla na přesádrování nohy, sumírovala jsem si v hlavě tento příspěvek.
Jaká je realita oproti fotkám na blogu.
Hezky uklizená ložnice a vedle pokreslená celá stěna a pod ní taška plná nespárovaných ponožek.
Před dveřmi do bytu tři plné tašky neodneseného tříděného odpadu.
Uklizená kuchyňská linka a hned na druhé straně můj šicí kout - výbuch látek, materiálu a všeho rozpracovaného.
Ema v krásných šatech...a pod nimi má strakaté tepláky a přes ně si natáhla další dvě sukně.
Vše dotažené k dokonalosti jedním rozmačkaným rajčetem.
Každá mince má dvě strany. A možná mě to právě proto baví.
Kdyby bylo pořád uklizeno, bylo by vůbec co zlepšovat?
Nebo se tím možná utěšuji:-)
A taky si říkám, jestli by mě ta dokonalost vlastně bavila...
Jen s dovolením si ty nedokonalé kouty většinou nechávám pro sebe. Protože zas tak v pohodě s tím taky nejsem:-)
***
Jana sama sobě k narozeninám.
Fotky z instagramu z Vyvolejto.
Mám radost. Velkou.
A peněženka k tomu.
Hezký víkend mějte!

čtvrtek 17. března 2016

Geometrie v růžové



Geometrie mě pořád neopouští.
Jen s příchodem jara, respektive velkou touhou po něm, přesedlávám malinko na jemnější odstíny.
Když jsem viděla tuto látku - láska na první pohled.
Až tak, že jsem okamžitě zasedla ke stroji.
Přehlídla tu hromadu rozpracovaných kousků a šila.
Polštář a psaníčko.
Mé marnivé srdce se tetelí a plesá.
že by ještě aspoň jednu toaletku?
***
Psaní je volné, kdyby náhodou:-)
A mě tak ještě napadá - vzpomínáte si loni, jak jsem objevila tuto látku v modré? Já jo.
Tady a tu.

středa 16. března 2016

S chutí



Ema a jídlo.
Kapitola sama pro sebe.
S velkou chutí sní všechno.
Svou snídani, moji a další dvě svačiny.
Ještě že tak:-)
***
Z našich společných dní...
" Mami, už půjdu do školky? "
"Ještě ne, Emi."
"A zítra?"
"A pak?"
"A co bude k obědu?"

úterý 15. března 2016

Kalhoty z Ameriky



Dodala si látku a kožené kalhoty. Ty si přivezla kdysi dávno z Ameriky.
Mám ráda, když se za taškou schovává příběh.
Tady jich bude několik, vlastně spoustu okamžiků, které Klára v kožených kalhotách zažila.
A které ještě zažije. Ale to už s taškou...

pondělí 14. března 2016

Ráno





Pondělní ráno.
S Emou.
Každá se těší z něčeho jiného, ale radost máme obě.
Hlavně, že jsme spolu.
***
Pokus o zatím neidentifikované zvíře Ema zabavila.
Stále je ve fázi, kdy miluje a osvojuje si všechny plyšáky, miminka a cokoliv, co se dá chovat.
Sádru už rozhodně bílou nemám.
Včera na ní pracovaly dokoce tři děti zaráz. ( Máme nové fixy - takže to asi chápete:-)).
A já mám vedle novou knížku.
Takže až Ema usne....

pátek 11. března 2016

Korely


Jedna z mých nejoblíbenějších látek.
Schraňovala jsem si ji na tašku, kterou jsem pak slavnostně ušila, když byla Ema ještě maličká.
A protože látky moc nedokážu vyhazovat, tak schovávám i ty nejmenší kousky.
Jednou se budou hodit.
A ejhle.
Oblíbené echino plus kousky kůže z opravy bráchovy bundy.
Pravé kůže!
A stroj přežil.
Velká radost.
K tomu po bytě voní svíčková - předboj zítřejší oslavy narozenin a já šiju tašku tašku z nádherné látky.
A ještě k tomu pátek:-)
Mějte hezký víkend.

čtvrtek 10. března 2016

Jana fashionblogerka




O tom, proč nemůžu být fashion blogerka, jsem už psala.
Ale občas se na to konto sama sobě zasměju.
Třeba dnes jsem si na to po fb konverzaci s Oks vzpomněla.
(Nee, vůbec to není nátlak, abys zas začla blogovat!)
Protože kdy jindy si vyfotit fotku než se sádrou, že jo.
Takže milé a milí.
Dneska jsem si kromě své krásné obuvi s podpatkem vzala také psaní na ples, které poputuje do Teplic a bude obluzovat místní trsající. Černá a stříbrná koženka, vevnitř tajně trojúhelník.
Já černé šaty, které schovají mé puntíkované břicho - to jak si umně píchám každý den fraxiparin a ještě 14 dní budu.
Poučení pro mě a všechny sedící u počítače, nevstávejte z té židle tak rychle! Může se stát cokoliv. I třeba natržený vaz v kotníku.
Mějte hezký den a všem fashionblogerkám zdar!

úterý 8. března 2016

U Serváce















Osm dětí a sedm dospělých.
Víkend ve Staré Červené Vodě.
Kamarádi zde mají malý penzion s kozí farmou a my už nějakou dobu plánovali vyjet hromadně s našimi milými.
I když jsem byla díky sádře prakticky celou dobu vevnitř, tak moc jsem si to užila.
U kamen, s knížku a nejčastěji s ukulele v ruce.
Moc nic neřešit, maximálně co bude k obědu.
Děti si užily výlety a hromadné řádění venku.
Hodně hrály na kytary a klavír - až jsem z toho už byla místy dost otupělá:-)
A vlastně nakonec vůbec nevadilo, že nebyl sníh.
***
Pokud plánujete cestu do Rychlebek, penzion u Serváce jednoznačně doporučujeme.
Jen to zas s těmi rezervacemi nepřehánějte, ať na nás na léto zbyde aspoň jeden víkend.
Protože to už budu běhat a když jsem tam viděla tu přírodu a ty trasy....
***
Václav s Karin se mimo penzion věnují ještě prodeji svých dřevěných hraček - Pišlíků. Ze kterých byly děti upřímně nadšené a byla o ně lehce bitka. Teď jen přemýšlím, kterému dítěti bych nějakou z nich nadělila a k čemu....protože mimo to,že jsou to hračky i dost dobře vypadají a já třeba auto úplně vidím v obyváku na poličce...:-)))

pondělí 7. března 2016

Šest



Šest!
Nemůžu uvěřit, že už je to šest let.
Šest let s tímhle klukem...
Kuba se nemohl dočkat, až začne počítat svůj věk i na druhé ruce a je to tu.
***
Jeho narozením se mi úplně změnily plány, ale neměnila bych.
I když někdy tajně myslím, jaké by to bylo, kdyby...
Jsem tak ráda, že ho mám.
Je plný energie, k nezastavení, ale neuvěřitelně přemýšlivý.
Technický.
Společenský.
Spíš po mém muži (a mém bráchovi) než po mně, ale o to úsměvnější je to pozorovat.
Začal chodit do skautu a je na to tak hrdý.
A já jsem se od rána procházela fotkami a dojímala se, jak byl maličký, jak je to dávno a že mám pocit, že už si to skoro nepamatuju....

pátek 4. března 2016

Fotografická




Jedna z mých oblíbených látek.
A echino k tomu.
(japonská designová látka s velkým podílem lnu).
Konečně jsem ji někomu udala:-)
Došito i jednou nohou nahoře.
Mějte hezký víkend! Já nasedám na sáňky a zapřahám tažné psy...

čtvrtek 3. března 2016

Po jedné


Zítra jedeme na hory.
A co myslíte?
Jana má od včerejška sádru.
Ještě že k šití nepotřebuji pedál.
Protože to bych asi nezvládla.
Takže střídavě s berlemi a střídavě po jedné hopkám po bytě.
A běžky si nebalím.
Maximálně tak háčkování a knížku.
Ale opět je to výzva a víte, jak to s nimi mám.
Nevzdávat se!