čtvrtek 30. dubna 2015

Ema školková




Emu přijali do školky.
Mám radost.
A ona se už nemůže dočkat.
Každý den, co vyzvedáváme Kubu ji naháním po zahradě, protože nechce odejít.
Zná už polovinu své budoucí třídy, učitelky...
A já se tak nebojím ji pustit.
Vím, že se bude mít s Kubou fajn.
O to víc si říkám, že bychom si měly tyhle poslední společné měsíce užít.
Jedna věc ale je, co si říkám, druhá jak to ve skutečnosti je.
Protože mám pocit, že nestíhám na všech fronách a září se blíží tak rychle.
Dost se upínám k létu, kdy zase strávíme nějaký čas na chalupě a já si uvědomuju, že to možná bude i poslední volnější léto. 
***
Ještě jednou Ema pózující s novou čelenkou.
Ema spící pod stolem.
Ema a její cestovní výbava. Tak mi to sama interpretovala.

středa 29. dubna 2015

Geometry





Když večer nemůžu spát...
Když si potřebuju odpočinout od košíků a jiných kousků na zakázku...
A když mám teď ty nové koženky a geometrické vzory...
Šiju si pro radost.
***
Sada kabelek a taštiček.
Kromě pudrové přes rameno a toaletky trojúhelníky/světle-béžová jsou všechny volné.
Jen tu Emu bych si, s dovolením, nechala....

úterý 28. dubna 2015

Do Vrchlabí




Tentokrát jsme spojili příjemné s užitečným.
Do Vrchlabí jsem se chystala už dlouho.
Mojí milé se narodil Miki a já jsem je oba potřebovala poobjímat.
A protože cesta vedla přes výrobce koženek, nebyla bych to já, kdybych se nezastavila.
Sama sebe jsem výběrem překvapila.
Ale jsou úžasné. A už se z nich pár věcí rýsuje, takže se těšte. Comming soon...
Nicméně zpět na západ.
S Martou jsme si předaly vánoční dárky...jo trochu opožděně, ale osobně.
A já se nadšeně chlubím.
Protože jestli něco Marta umí, tak mě zásobovat tou nelepší péčí o vlasy.
Olej od Davines už používám roky.
Miluju jak voní...
Teď jsem k tomu dostala ještě do party další kousky, tak se už nemůžu dočkat vyzkoušení.
Fotka v koupelně s tím vlastně asi nemá co dělat, ale mě dneska docela pobavila....





A ještě v rychlosti.
Miki šel z náruče do náruče...
A já jsem ho taky málem nevrátila...i když mi nablinkal do výstřihu.
Můj muž si vyzkoušel, jaké to je mít tři děti....
Z procházky...
A výzdoba kaple sv. Anny v egyptském duchu od Květy Krhánkové.
Hodně zaujala a taky iniciativa místního sdružení Zdravé Krkonoše, kteří takto dali dokupy už před desítku kapliček společně s restaurátory, kunsthistoriky a dalšími nadšenci.
Fandím!

pondělí 27. dubna 2015

Meruňky


 

To jsem tak byli na výletě v Krkonoších a cestou jsem se zastavila u prodejce koženek.
Že si ale koupím meruňkovou ( muži čtou oranžovou) koženku, to by mě nikdy nenapadlo.
Oranžová a já, to dohromady nikdy nešlo.
Ale tento odstín je tak napůl cesty k růžové, takže proč ne.
Vlastně už mám kromě koženky i pár látek, jednu prostírku, triko a lak na nehty.
A docela mě to baví, musím přiznat.
Takže v sobotu v noci po návratu domů jsem v naprostém amoku spíchla menší kabelku.
Po odepnutí řemínku možno použít jako psaníčko.
A že to těm meruňkám společně s trojúhelníky jde, co...
Taška zatím visí u mě na skříni, takže pokud po ní toužíte, pište.
***
Víc o výletu na západ od Olomouce zítra.
Teď už jen hezké pondělí.

pátek 24. dubna 2015

Náplast


Některé dny nejsou úplně veselé.
Jsou věci, které prostě neovlivníme, ať chceme jak chceme.
Ale o tom život je.
Tak zatnout zuby a držet.
Nejlíp spolu.
***
Malá náplast na splín.
Sekáčový retro úlovek.
Hezký víkend mějte.
A buďte spolu rádi.

čtvrtek 23. dubna 2015

Na zeď s tím





Pořád vymýšlím co s prázdnou zdí nad sedačkou.
Zatím je přesně na focení tašek.
***
Rychle ušité taštičky.
Jedna do ruky (bez majitele, takže kdyžtak pište).
Druhá na přání na rameno s odepínacím popruhem.
Zamilovala jsem se do mentolových puntíků, kterých jsou teď všude mraky...
Když už jsem seděla u stroje, Ema dostala další čelenku do své sbírky.
A že jich už má!
Tak hezký čtvrtek a mentolu zdar!

středa 22. dubna 2015

Já vím, já vím...




Říkáte si asi, ta Grešáková už to trochu s tou geometrií přehání, že.
Samé cikcaky, trojúhelníky....
Jenže prostě to tak je.
Mám geometrické období a nevypadá to, že by mě to jen tak pustilo.
Maximálně puntíky beru na milost. Ale ty tam tak nějak patří...
***
Kabelka vzniklá z přetlaku.
A velkého nadšení z této látky.
Není úplně černobílá, spíš smetanová a antracitová.
Musela jsem ušít něco jiného, než jen polštář...
A protože jsem už asi třetí den šila samé košíky, taška byla jasná.
Z jedné strany koženka, z druhé bavlna.
Plus jedno delší ucho přes rameno.
Na zip a dvě větší kapsy uvnitř.
Původně jsem si chtěla tašku nechat, ale jak to vypadá, asi půjde do světa.
Takže už teď vím, že budu šít další.
Ale tu už nedám!

úterý 21. dubna 2015

Jak na košík


Slíbila jsem návod na košík.
A protože jich teď poslední týden šiju opravdu hodně, zvládla jsem pro vás nafotit pár fotek.
Takže pokud máte chuť, jdem na to.
Aneb pokračování ušij si sám:-)


Co je potřeba:
Výztuha - opět ronopast/ronofix, látka na vnitřek a vnějšek. Plus koženka na dno. Ta není nutná, já ji tam dávám, aby se košík tolik nezašpinil.
A teď to hlavní.
Šablona. Nebo kružítko.
Já použila opět misku. Tato měla průměr 15 cm.
Obkreslila jsem ji na koženku a ronopast, vystřihla.
Protože jsem lenoch líný, nespočítala jsem si obvod kruhu podle oblíbeného vzorečku, ale buransky jsem si pomohla tady.
Vyšlo mi, že bych měla ustřihnout něco kolem 47cm dlouhý pás na košík. Ale vždy je lepší střihnout o něco menší.
Nachystala jsem si tedy pás 45 x 21 cm.
Jednou z ronopastu, látky na vnitřek a  jednou z pohledové látky košíku.


Látku vnitřku jsem nažehlila na ronopast - připomínám, lepivou stranou nahoru a na ni položit látku.
Obstřihla.
To samé i s kulatým dnem košíku.


Tady už mám nachystáno.
A vyžehleno.
Pokud šijete s koženkou a je pomačkaná, doporučuji vyžehlit ji - z rubu a přes silnou utěrku.
Tak jdeme šít.


Začneme vnitřkem košíku.
U něj si přehneme dlouhý díl těmi kratšími stranami k sobě a sešijeme.
Jen si necháme asi 8 cm díru u středu.
Samozřejmě zapošíváme.


Vnitřní díl pouze jednoduše sešiju.
Foto je srovnání vnitřku a vnějšku.


A pak už špendlím košíčky.
Ukážu to na dílu vnějšku.
Na kulatý díl si našpendlím před chvílí úšitý tunel.
A přišiju.
To samé později zopakuji s díly vnitřku.


Máme sešito...
Vnitřní díl si protočím.


Díly košíku vložíme do sebe.
Nejlíp vnitřní otočený do vnějšího.
Švy hezky na sebe.


A špendlíme.
Pořádně.
Sešpendlený košík prošijeme podél okraje.

 
A právě teď nastal čas pro onu nezašitou díru ve vnitřním dílu.
Košík tudy hezky protočíme.


Díru si srovnáme a zašijeme.
Ručně, pokud to chcete mít neviditelné a krásné.
A pokud jste barvar jako já, na stroji...


Srovnat, přežehlit....a už jen prošít okraj.
Kolikrát - to už je jen na vás.


Hotovo!
Tak ať se daří.
A teď už hurá ven.
Ne, že u stroje strávíte celý den!
:-)

pondělí 20. dubna 2015

Růžové brýle





Aby ty dny nebyly moc šedivé.
Přidávám růžovou.
Ve všech podobách.
V jídle, kytkách, na nehtech a na látce.
***
Taštičky na přání.
Jely se mnou na chalupu, kde se koukly do zelena, vyfoukaly se studeným vzduchem a poslechly si pištění dvou rozjetých dětí.
A pokud by vás zajímalo, co mezitím dělala Ema....
Pořád si jede na "Karkulka vlně".
A právě odchází za babičkou....



Tak hezké pondělí všem...

pátek 17. dubna 2015

Jen tak...


Někdy stačí úplná maličkost, aby se rozzářily dětské oči.
Košík na psa, přesně jak si sama majitelka přála.
Vybrala si látky a trpělivě mi stála u ramene, dokud jsem nedošila.
Jak jinak by to mohlo dopadnout, než že dneska stříhám na jeden pro Emu.
Náš pejsek totiž taky jeden potřebuje.
A taky proto, že se Ema s Nellinkou o ten její téměř popraly.
Upřímně ještě čekám, kdy přijde Kuba se svým typickým...." a já jsem nic nedostal..."

čtvrtek 16. dubna 2015

Trojúhelníky



Po chevronu trojúhelníky.
Prostě mám geometrické období.
Čím jednodušší, tím líp.
A že se dá sehnat tolik hezkých látek.
Nemůžu si pomoct.
Rychle aspoň polštář do čtecího koutku.
A peněženka.
Plus jedna z nejoblíbenějších sbírek básní od Jiřího Víchy.
S úžasnýma fotkama Tomáše Vážana.

středa 15. dubna 2015

Z druhé strany







Myslím, že jste to tušili.
Prodloužená ruka mého šicího koutu.
Všechny mé krámy po kupě.
Malinko oddělený obyvák.
Asi jsem konzerva, protože je to pro mě dost změna.
Takže pořád nevím, jestli jsem nadšená, nebo mi chybí ty staré kouty...
Ale třeba nové místo pro starou sedačku je fajn.
Látky jsem si uklidila, odkryla jen "hezkou" část skříně.
A pořád se uklidňuju tím, že když se trozhodnu, všechno se vrátí nazpět.
Ještě že má můj muž pochopení pro svou šílenou ženu...