pondělí 29. února 2016

Zlozvyky šílené ženy


Zběsile uklízím, zrovna když mám jít spát.
Nemůžu si jít lehnout, pokud je nádobí ve dřezu.
Nemůžu odejít ráno z ložnice a nechat rozestláno.
Neustále po bytě hledám papuče.
Pořád šiju další a další povlaky na polštáře.
Kontroluji poštovní schránku, i když moc dobře vím, že je neděle.
Každé ráno dopíjím svou studenou kávu od snídaně.
I několikrát za sebou prohledávám skříňky v kuchyni, jestli tam náhodou nenajdu zapomenutou čokoládu - i když jsem žádnou nekupovala.
Mám v ložnici vždycky zásobu knížek, i když je čtu zásadně v obyváku a nebo v elektronické podobě.
Když mám nejvíc práce, vymyslím si něco dalšího, co musím teď hned udělat a nedokážu přestat...(třeba jako tato peněženka, místo dokončení dvou rozpracovaných tašek).
***
Je toho samozřejmě víc.
Ale já jen, abych vás nevyděsila:-)
A co vy a  vaše prohřešky?

pátek 26. února 2016

Taška na pátek



Takhle v pátek jedna taška.
Už zabalená v krabici, nachystaná na cestu do Brna.
***
A u nás poobědová siesta.
Ema v pokoji předstírá spánek, Kuba staví vznášedlo a já doposlouchala poslední kapitolu své audioknihy.
Venku nádherně, víkend před námi.
Je pátek, hurá!

středa 24. února 2016

Nejmilejší





V pokojíčku uklizeno.
Na chvíli - než děti dorazí ze školky.
A opět se přes celou podlahu roztáhnou koleje, postaví věže a zahrají si na ledové království, hvězdné války nebo Petra Pana.
Ačkoliv už Kuba nějaký čas staví to "velké" lego, na duplo nedá dopustit.
Máme obrovskou hromadu po mojí sestře a k tomu se nám sešly další kousky, takže není problém postavit cokoliv.
A tím cokoliv myslím opravdu cokoliv. Od světelného meče, po presovač, nebo třeba mobil.
Těší mě, když vidím, že mají oba dva fantazii.
Protože si vzpomínám sama na sebe a svého mladšího bráchu.
I když to bylo jiné lego, nadšení bylo stejné.
A popravdě, docela mě to baví ještě i dnes...:-)
***
Menší úprava pokojíčku.
Stůl dostal šuplíky, do kterých se schovaly všechny pastelky, papíry a omalovánky.
Dva další textilní koše.
Duplo a doktorka plyšáková.
Oblíbená pohádka našich dětí, kterou znají zjevně ze školky a kterou by nejraději koukaly pořád dokola.
(Vysvětlete mi, proč nechtějí něco, co bude bavit mě?)
Pozornému čtenáři jistě neunikne výmalba pokojíčku - stále jsem v procesu přemalování Eminých obrázků.
Barva čeká už od Vánoc....
***
Co vy a lego? Baví?
Schováváte si ho?

úterý 23. února 2016

Zpátky do Skotska




Jsem zpátky u audioknih.
Zase Peter May -  ale tentokrát Muž z ostrova Lewis.
Jsem nadšená.
Možná protože sametový hlas Jiřího Dvořáka, možná to bude těmi popisnými pasážemi dětství hlavních hrdinů... nebo jen tím, jak moc jsem se nechala vtáhnout do děje.
Tolik, že mám skoro pocit, že při pohledu z okna uvidím zaručeně studené skotské moře a hejna racků kroužících kolem.
Ani ten déšť za oknem mi nepřipadá divný, protože vlastně skoro celou knihu prší.
Stroj klape, slova plynou, venku mží.
A já bych měla jít pro děti do školky....
***
Dnešní radosti
Toaletky.
Kromě prvních dvou jsou všechny volné. Kdyžtak pište.
Zahrádka na okně. Naklíčená avokáda, máta a bazalka.
Na ledničce - kalendář od Miri a Kubův plán na narozeninovou oslavu.
Hezké úterý všem!

pondělí 22. února 2016

V Litomyšli








Na chvíli na litomyšlském vzduchu.
Z plna hrdla vychutnáno.
Sami dva, dvakrát Zrní, kamarádi, dlouhý spánek.
Navíc v mém oblíbeném městě.
A kam se budete na důchod stěhovat vy?

pátek 19. února 2016

Že by líná sobota...?



Ty moje snídaně....
Ptali jste se na ně, takže tu jsou.
Teď před víkendem ideální, ne?
Č. 1 - pohankové vločky, nastrouhané jablko,lžička bílého jogurtu, ovoce- tady borůvky od 12 měsíčků, ořechy a lžička medu.
Pokud nemám ovoce čerstvé, což se v zimě stává nejčastěji, pomáhají mi mražené maliny z Lidlu nebo švestky ještě z léta.
Č. 2 - základem je bílý jogurt, dál nakrájený banán, hrst ovoce, ořechů a trochu javorového sirupu.
Sladká snídaně je prostě základ.
Hýčkejte se trošku!
Hezký víkend

čtvrtek 18. února 2016

Sáře


Jsou dny, kdy mě nic netěší.
Ale o to lepší jsou pak rána, třeba jako to dnešní, kdy se probudím s pocitem: JO!
Miluju svoji práci.
Všechny ty tašky okolo mě, hory látek, zmatek u šicího stroje. 
A co mám opravdu ráda, to je šití hraček.
Jsem asi lehce infantilní. Přiznávám. Ale mám u nich radost jako malá.
Třeba tuto panenku pro Sáru jsem si vyloženě užila.
Vycházela z této a této, ale protože musela mít jinou velikost, rovnou jsem si ji nakreslila a upravila jinak.
Ten pocit, když nakreslený kousek na papíru ožije...
Doufám, že ji bude mít Sára stejně ráda, jako má Ema tu svoji.
Každou noc si ji přinese k nám do postele:-)

středa 17. února 2016

Den o 34 hodinách




Potřebovala bych, aby měl den tak o deset hodi víc.
Dvě hodiny na spánek - protože ať dělám, co dělám, nemám ho dost. A to jsem včera šla do postele konečně v deset večer a opravdu zhasla a zavřela oči.
Minimálně čtyři hodiny na práci. Nestíhám. Možná proto, že na mě ze všech rohů doma vykukují věci, které nesnesou odkladu a pak taky to jídlo, které lehce zanedbávám a které mě odvádí od práce.
Dvě hodiny na děti.
Během kterých bych nemusela vytahovat prádlo z pračky, mazat chleba máslem a nebo umývat nádobí. Prostě jen čas na ně. Povídat si, něco vyrábět, hrát si.
Dvě hodiny na maily a blog.
Protože maily...to je kapitola sama pro sebe. Moje osobní peklo. Tímto se omlouvám všem, komu dlužím odpověď. Přijde. Pracuju na tom:-)
***
A tady je.
Včera slíbená taška.
Jsem tou látkou uchvácená.
Takže jsem ji prostě někomu vnutit musela.
A jak to vypadá, ani to nebolelo:-)
Eli, mávám!

úterý 16. února 2016

Tetou


Dnes jsem odložila všechno stranou a byla jsem aspoň chvilku tetou.
Takže plánovaná kabelka zítra.
Ale nezlobíte se, že ne:-)
Za ten úsměv to rozhodně stálo....

pondělí 15. února 2016

Brnk brnk



Mám ráda výzvy.
Takže jsem si vymyslela, že bych se chtěla naučit hrát na ukulele.
A vyslovila jsem přání ho dostat k narozeninám.
O to větší bylo moje překvapení, když mi ho v sobotu děti donesly z  procházky s tatínkem.
Prostě nevydržely čekat....
Takže asi chápete, v jakém duchu se nesl náš víkend.
Hrála celá rodina. 
Protože ukulele potřebovalo obal, ušila jsem jednoduchý trojúhelníkový na rameno.
A teď už vzhůru k novým hudebním zážitkům....

pátek 12. února 2016

Pryskyřníková sezóna


Můj muž ví, jak na mě.
Začala sezóna mých nejmilejších kytek.
:-)
Hezký víkend všem.
***
Ta prostírka pod kytkou je nová. Z nádherné lněné látky.
Jen jsem byla tak zaujatá pryskyřníkem, že jsem ji nezvládla vyfotit....

čtvrtek 11. února 2016

Vidím je všude...



Látky.
Prostě si nemůžu pomoct.
Takže když jsem narazila na utěrku s lístečky - viděla jsem toaletku. A polštář.
A jak to dopadlo, vidíte sami.
Baví mě to.
Moc.

středa 10. února 2016

Nejjemnější


Jsou dny, kdy se nedaří.
Nálada na bodu mrazu.
Tím spíš je potřeba myslet na pozitivní věci.
Třeba na to, že jsem Kubovi sehnala luk a šípy, kterými snad nikoho nezabije a zároveň obstojí jako důstojná zbraň pro Robina Hooda.
Naše nové povlečení. Nejjemnější na světě.
Jak jsem jen bez něj mohla žít?
Potvrzení o přijetí Kuby na základní školu.
Nebo rozhodnutí strávit dnešní večer v posteli a jít spát v osm. Jsem na sebe zvědavá:-)

úterý 9. února 2016

Zaznamenat si




Některé momenty si nejde nezaznamenat.
Třeba jako Eminy první pletené copánky.
A co víc - od tatínka.
Jsem dojatá a pyšná. A zase dojatá. To nejvíc:-)

čtvrtek 4. února 2016

A můžu jet




Další kousek na cesty.
Z jedné z mých oblíbených látek.
A k tomu, pokud byste si chtěli vykouzlit úsměv přes půl obličeje, si doporučuji pustit toto.
Hezký čtvrtek mějte.

středa 3. února 2016

Sama sobě



Milá Jano,
hrej víc na kytaru.
Zpívej víc.
Vař si častěji čaj.
Nespěchej tolik a když někoho potkáš, zastav se na chvíli.
Nebuď tolik zodpovědná.
Kupuj si častěji kytky.
Když zuříš, napočítej ne do pěti, ale aspoň do patnácti, než něco řekneš.
A občas si dovol říct i to, co máš tak dlouho na jazyku.
Uč se říkat ne, protože jsi až moc hodná.
Volej častěji kamarádkám.
Chval se. Několikrát denně.
Usmívej se na lidi. Protože občas se usmějí nazpátek.
Neřeš tolik nepořádek u dětí.
Kup si sešit a piš si, co se přihodilo. Kdy jindy než teď. Až budeš stará, už si na nic nevzpomeneš.
Nos častěji rtěnku.
A podpatky.
I třeba jen do trafiky.
Piš si podobné seznamy, protože pokaždé když si je přečteš, budeš mít trochu lepší pocit a určitě něco z toho uděláš....

úterý 2. února 2016

Pokažená kytka




Pryskyřníková sezóna je tu.
Jedním jsem si dneska cestou z pošty udělala radost.
Ema prohlásila, že je to pokažená kytka, protože nevoní.
Ale já ji beru i bez vůně.
Plus ty toaletky z minulého týdne.
Kromě růžovošedé jsou všechny volné.
Takže pokud po některé vaše srdce touží - pište.

pondělí 1. února 2016

Co všechno se dá dělat z postele





Jednou za čas je fajn být nemocná.
To jsem si řekla třetí den, když už mi bylo podstatně líp.
A já začala mít potřebu něco dělat.
Takže jsem si nanosila postupně k posteli všechny časopisy, co jsem doma našla.
(Ty tam mimochodem leží skoro netknuté doteď...ale plán dobrý...)
Objevila nový seriál, který teď po nocích dokoukávám. (Tento!)
Objevila jsem, co je to snapchat a bavila se prozkoumáváním cízích účtů na instagramu.
Nastřihla a vyšila 4 zvířata.
Naplánovala si práci na deset let dopředu:-))
***
Teď už se tvářím zdravě, takže jsem sedla k šicímu stroji a zvířata mohla na svět.
Hlásím, že mise prase splněna.
I když mělo původně vypadat jinak, pravda.
Ale docela jsem se bavila.
Tak hezké pondělí!