Dobré odpoledne

Nemohla jsem si pomoct.
Z dnešního odpoledne.
Hned po probuzení.
Ještě rozespalí....

Po pozdním obědě

Po pozdním obědě usnuly OBĚ děti.
Malý zázrak.
Přede mnou celý seznam věcí, co bych měla udělat: nádobí, prádlo, úklid....
Věcí, co bych chtěla udělat....třeba co ušít...
Jenže jsem unavená.
Tak přemýšlím, jestli sním Jirkovi ty poslední dva švestkové muffiny, nebo jestli má vůbec cenu se pro ně ze sedačky natahovat:-)
A to plánuju jít k večeru běhat....
Jsem na sebe zvědavá.
***
Kabelka, včera došitá, dnes předaná.
Ze stejné látky jako tato.
Velká radost u šití.

Kovářova kobyla

Toaletka, peněženka a obal na telefon pro mého drahého muže.
Dlouho slibované, dlouho odkládané.
Ale dočkal se.
A těší mě, že má radost.
***
Dokončuji několik slíbených tašek, dotahuji resty....
Je toho hodně.
Navíc počasí nic moc a dvě hodně hlučné děti.
O to víc vítám téměř každodenní běh.
Aspoň chvilku, aspoň kousek.
Vyčistit si myšlenky a jen dýchat.
Jsem tak vděčná, že mi to můj muž, děti a okolí dopřává....

To už tu jednou bylo...

Tato kombinace látek mě hodně baví.
Další z ušitých tašek.
Na přání.
Už jsem téměř totožnou šila.
Tady.
A sama jsem nad ní přemýšlela....že bych si ji spíchla.
Mám to tak skoro u každé tašky, ale tyhle barvy mi přišly hodně univerzální....
Jako pozornost k ní taštička na šminky.
Tak snad udělá v Praze parádu...

Konečně doma

I když je lesní vzduch osvěžující, domů jsem se těšila.
Možná proto, že mám náš byt opravdu ráda.
Taky si uvědomuji, že i když hodně vyhledávám samotu, tak by mi na roubence společnost opravdu chyběla. 
Po víc než 5 týdnech na chalupě a různých výletech jsme od neděle konečně všichni doma.
Pomalu najíždíme na pravidelný režim.
Ale i na něm je něco dobrého.
Děti přes léto trochu zvlčily a je potřeba nastavit řád.
Takže lehce bojujem.
Prozkoumáváme, co se přes léto v okolí změnilo....
A užíváme si předškolkový týden.

Jak jsme šli na svatbu

V sobotu se vdala moje spolužačka.
Hrozně moc jsme si svatbu užili.
Dopoledne s dětmi, navečer už jen sami.
A spousta našich kamarádů.
Dnešek byl o to zpomalenější.....
***
Nemohla jsem přijít s prázdnou.
Ušila jsem pro novomanžele dvě cestovní toaletky.
Jednoduché, s poutkem a kapsou vevnitř.

Z Mikulova

Z naší krátké bezdětné dovolené.
Těšili jsme se celý rok.
Plánovali.
Jak nasadíme batohy a vyrazíme pod širák.
Do Beskyd na vandr.
Jenže antibiotika, zánět močového měchýře a spaní venku moc dohromady nejde.
Takže jsme ještě den před odjezdem netušili, kam to vlastně bude.
Strávili jsme tři dny v Mikulově.
A měli jsme se hrozně fajn...

Jak utíkají dny

Konečně jsme komplet.
Tatínek má dovolenou.
Takže děti si užívají jeho pozornosti.
Společně dokončili domeček, poklop na studnu a stoleček na verandu.
Ten teď sice stojí u krbu, protože venku leje a leje....
A když píšu, že dokončili společně, tak opravdu společně.
Jsem na ně pyšná. Kuba vrtal, zabíjel hřebíky....a Ema samozřejmě nemohla stát stranou.
Já jsem mezitím obstarávala potřebný servis a když byl čas, tak třeba pokračovala v prošívání deky....
Konec chalupářského reportu.
Pokračování příště...:-)

Když je hodně práce

Když je toho moc, nejlépe si ještě přidám....
Prostě to tak mám.
K několika rozšitým taškám se pustím do deky, do dárku pro kamarádku, toaletních taštiček....
A taky si udělám radost malinkou kabelkou.
Kožené poutko z kabelky mé maminky, které leželo nevyužité ve skříni.
V kombinaci s béžovou koženkou a  nádherným echinem, které jsem dostala k narozeninám od své milé kamarádky.
Velikostně jako toaletka, vevnitř s jednou dělenou kapsou.
Jednoduchá, letní.
Ušitá během spací chvilky našich dětí.

Modelka chalupářka

Aby byla slečna šik i na chalupě, ušila maminka sukni.
Vlastně několik sukní.
Jen jedna se mi povedla vyfotit na modelce, zbytek byl hned odsouzen k vyprání.
Ale budu se snažit a třeba se někdy příště pochlubím.
Hezký víkend mějte!

Medvědí slečna

Dny tak rychle utíkají.
Užíváme si návštěvy, procházky.
Ke stroji se dostanu jen občas, ale o to víc si to tady vychutnávám.
***
Medvědice.
Zamýšlený dárek.
Zpříjemněné odpoledne.
A společně s přáním od Jany z Lesa jí to sluší, že...:-)

Zátiší

Moje šicí chalupářské zátiší.
Z dnešního rána.
Kdy bylo ještě uklizeno, nerozpracováno...
Dva košíky staršího data, jeden čerstvě hotový, dnes předaný.
Zásoby natištěných látek se tenčí.
Ještě že je dost brambor....:-)

Když běžím

Můj táta běhá, co si pamatuju.
Takže jsem měla někde v hlavě, že je důležité toho uběhnout co nejvíc a co nejrychleji.
O to příjemnější překvapení pro mě bylo, když jsem se naučila běhat pomaleji a nesoustředit se tolik na výkon.
Víc vnímat, kudy vede cesta.
Pustit si příjemnou hudbu.
Vypnout myšlenky.
Poslouchat svůj vlastní dech.
Unavit tělo.
Opravdu si to užívám.
***
Co vy a běh? Jo, ne?
Krásný víkend mějte...