Je líp

Nejhorší za námi.
Dětem otrnulo.
Takže začali vymýšlet, co by rádi k jídlu, jaké písničky pustit a samozřejmě se začali nudit.
Ještě že mám v záloze Janu.
Ema princezny a Kuba volná tvorba.
A já pozdní snídani.
Základ je dobrej:-)

Co doma...

Co doma, když venku prší, děti jsou nachlazené, nebo prostě jen potřebujete pracovat a je potřeba zabavit děti?
Výtvarka!
Tentokrát objev z Lidlu za pár korun.
Skládací domeček.
Hodně vybarvování, hodně srandy při skládání.

A je na světě.
S barevnými podlahami. Protože Ema.
Vybavený nábytkem z lega a osídlený vším možným.
Zábava na celé dopoledne.
Takže za nás jo!

Pořád je co vylepšovat...

Náš kamínkový kaktus podlehl nájezdům návštěv, tak bylo potřeba vyrobit nový.
Ema namalovala vodovkami podklad, maminka stříhala a lepila.
Samozřejmě pod vedením hlavní velitelky.
Inspirace tady...
Košíky byly v pokojíčku jen na vyfocení, než odfrčely za novou majitelkou.
Ale jak se tak na ně dívám, potřebujeme nové a větší...
Prostě pořád je co vylepšovat.
A ještě že tak.
Protože co bych jinak dělala:-)))

Když jsme zrovna doma

...aneb co se v posledních dnech stihlo.
Hodně malování.
Z bezpečnostních důvodů raději na balkóně než v pokojíčku.
Naše čtyříkrát přemalované zdi by mohly vyprávět.
Spousta koktejlů.
Z jahod, banánů a všeho co naše domácnost/lednička dala.
Já spokojená, děti nadšené.
Konečně červenec!!!!

Vodovky, pokus číslo dvacet...

Ema výtvarnice.
Hned mám hezčí kuchyň.
A pak ty kočičky....
***
Ze soboty.
Snažily jsme se s Emou doléčit nachlazení, tak po krátké procházce vodovky přišly vhod.
Tentokrát to s černou zase tolik nepřehnala.
Většinou to totiž končí pěti černochy v tunelu a komplet rozmočeným papírem.
Hezký start do nového týdne vám všem!

Lehce

Trochu z uplynulých dní.
Jedeme zase na šťávách. Přece jen bylo nemocí víc než dost a dostat do dětí vitamíny je potřeba.
Takže co nesní, odšťavníme.
Sobotní ráno se malovalo.
Nic převratného jsem nevymyslela, ale děti se zabavily minimálně na hodinu.
Já si mohla v klidu číst. Plus uvařit oběd.
Ale ten už trochu s asistencí Emy, která chce teď všechno ochutnávat.
A moje ložnicové zátiší.
Oáza klidu.
Odkvétající pryskyřníky a nový náramek.

Co budeme dneska vyrábět?

Kubova docela častá věta.
"Mami, co budeme dneska vyrábět?"
Tentokrát nás inspirovala moje kamarádka Katka.
Akrylové barvy a karton.
Hodně kartonu, protože se u míchání barev docela rozjeli.
Hlavně Ema, která pomalovala půl kuchyňského stolu.
Po zaschnutí vystříhat číslovky.
Zespodu nalepit magnety.
A pak už se jen učit, které číslo je které.
Případně je sundat a nechat je Kubu seřadit.
Při té příležitosti povyhazovat všechny ty papíry, účty a seznamy, co se nám za poslední půlrok nahromadily na ledničce.
A co budeme dělat dneska?
Třeba něco odtud...

Pletení věnců

Máme takovou rodinnou tradici.
Vždycky v sobotu, den před první adventní nedělí, se ženy z naší rodiny sejdou navečer na chalupě.
Vaříme punč, pleteme věnce a užíváme si, že jsme spolu.
Letos tomu nemělo být jinak.
Jenže čím víc se blížil den D, tím nemocní přibývali.
A tak jsem tento rok pletla věnec u sebe v obyváku jen se svou babičkou.
Se zázvorovým čajem, zásobou kapesníků a pořádně silným punčem.
A zapomněla bych ještě na společnost pana Poirota.
***
Věnec už visí na vstupních dveřích.
Ozdoby jsem chystala společně s Kubou.
Formička na perníček, vykrojená brambora a textilní barvy.
A když jsem tiskla já, musel něco vyrábět i Kuba.
Hvězdy z kartonu jsme pomalovali zlatou a stříbrnou barvou a po prošití pověsili nad postel.
Jak se tak na to koukám, je jasné, jakou barvu bude mít letos stromeček.
Už se těším.

Advent za rohem

Advent za rohem, a protože mám doma opět obě děti, hrajeme si.
Třeba zapalujeme lampičky.
Pětilitrovka od zelí, papírové hvězdičky a svíčka.
Spolupráce maminka + Kuba.
Ty svíčky k Vánocům tak nějak patří, aspoň mám ten pocit...

Jak jsem dneska vařila

Z našeho víkendu s Emou.

Chlapci vyrazili na pánskou jízdu společně s dalšími tatínky a kluky, my si užívaly jedna druhé.

Příjemný to bylo.

Procházky, kavárna, návštěva u kamarádky, oběd v restauraci, sraz s další tetou, trochu šití, pohádka....

Měla jsem v plánu toho napsat víc, protože jsem ještě včera ráno byla plná energie a optimismu. Jenže obě děti mám doma, nachlazené. Na celý týden. Uf.

A živější než obykle.

Čím je zabavit, když zrovna potřebuji uvařit?

Inspirovali jsme se naším oblíbeným plakátem od Jany z lesa.
Obkreslený medvěd na karton.
Výsledek mile překvapil.
Jen pro doplnění. Uplně tak ideální to taky nebylo. 
Sice si to zúčastnění užili, ale skóre je následující.... 
Jedna bitka o stětec. 
Ema dvakrát uražená, Kuba jednou.
Dvakrát převrhnutá nádoba s vodou, jednou z toho na zeď.
Jednou hozené mokré vodovky Emou po Kubovi = barva po celé zemi.
Dvoje naprosto špinavé ponožky ( maminko, my jsme ty špíny na zemi utřeli....)
Jedny špinavé šaticky ( maminko,utřela jsem si ručičky!)
Jedna unavená matka
Konec reportu.

Dlabeme

Dostali jsme dýni.
A protože Kuba dlabal už ve školce, museli jsme i doma.
Hned jak Ema v sobotu po obědě usnula, pustili jsme se do toho.
Nadšení obrovské.
Hlavně pak večer, když svítila.
Místo večerníčku oba seděli u balkónových dveří...

Kaktus

Na okně u dětí v pokojíčku.
Kamínky jsme nasbírali společně cestou ze školky.
Natíral nejvíc Kuba, Emička zvládla nabarvit hlavně sama sebe.
Instalovala maminka.
A už roste.
Ideální bezúdržbová kytka.
Inspirace tady.

Plenér

Pár dní ve společnosti našich milých.
Děti řádily jako černá ruka.
Ale užili jsme si to.
Když pršelo, došlo na vodovky.
A následnou výstavu v rozestavěném domečku.
Plenéru zdar!

Na okně

Kubova velikonoční výzdoba z minulého týdne.
Plus košík ode mě.
Hezké deštivé úterý...

Kubovo

Včera jsem se pustila do tisku dalších látek.
A Kuba projevil přání si taky něco natisknout.
Docela se mu dařilo. I když kromě všech možných tiskátek do tvorby zapojil ruce, lokty a obličej.
Kousek výsledné látky jsem mu vystavila na poličku v pokoji.
Ze zbytku mu plánuji něco ušít.
Byl na sebe tak pyšný!
A já jsem pyšná na něj....
***
Na poličce stojí i nový obrázek od šikovné Oringle.
Kterou tímto moc zdravím a ještě jednou děkuji za milé přijetí ve Frýdku a zpříjemnění nedělního odpoledne.