úterý 30. června 2015

....


Čím si vykouzlit úsměv?
Třeba maceškami ve váze.
Další taštičkou.
Nebo tou nejlepší limonádou.
Z bezinkového sirupu s mátou, malinami a pořádnou porcí ledu.
To pak odpouštím hodně věcí. Přetopené auto, dlouhé čekání na poště a obě děti naprosto špinavé od zmrzliny...

pondělí 29. června 2015

Prázdniny


Dneškem začaly pro naše děti prázdniny.
Ráno jsme se byli rozloučit ve školce a při té příležitosti předali taštičky pro paní učitelky.
Kuba byl pak celou cestu domů rozesmutnělý, že se mu bude stýskat, ale jak tak poslouchám křik z pokojíčku, myslím, že už ho to přešlo.
S Emou jsou teď opravdu parťáci.
O to víc se těším na naše léto na chalupě.
Pomalu bych také chtěla najet i na prázdninový režim blogu.
V pátek nás čeká odjezd na dovolenou a potom už konečně chalupa.
Ti, co mě čtou déle, už asi tuší.
Blog přes prázdniny píšu opravdu dost nepravidelně.
Ale s o to větší chutí.
Takže se asi všichni necháme překvapit, co další dny přinesou.
Každopádně tento týden ještě jak jste zvyklí.
***
Taštičky do školky.
Na mě asi nezvykle barevné, ale měla jsem chuť střihnout do něčeho negeometrického:-)
Hezký start do nového týdne!

středa 24. června 2015

Pomalu



Svatba mé nejmilejší sestry se blíží a tak pomalinku dětem vymýšlím outfity.
Velká radost - včera ulovené šaty pro Emu v sekáči.
Bude dělat družičku, takže bude jak se patří důležitá.
K tomu jednoduchá čelenka z růžové stuhy a zbytku záclony z ložnice.
Pro Kubu košile z výprodeje a motýlek. Ještě jednoho budu muset sfouknout pro muže.
A pak už na ty dekorace.
Těším se.
Prohlížím pinterest a vymýšlím.
Zvlášť teď u té chřipky nic jiného ani dělat nejde...

úterý 23. června 2015

Obyčejné dopoledne





Z dnešního dopoledne.
Pár momentek, úplně obyčejných.
Ale pro mě radostných.
Třešně a hrnek od jedné milé zákaznice.
Ema a Kubovy rukavice.
Medvěd na cestě.
Plus jedna obědová.
Zjišťuju, jak moc mě baví zaznamenávat ty obyčejné chvilky.
A jak příjemné je, se potom na to zpětně dívat.***
Ema se teď dostala do fáze, kdy odmítá být beze mě.
Takže nefunguje žádné hlídání.
Každou mou nepřítomnost opláče.
Je mi jasné, že je to jen období, ale i tak jsem tím zaskočená.
Hodně vyhledává osobní kontakt, prakticky na mně visí a téměř každou noc skončí u nás v posteli.
Někdy už je toho na mě moc, ale Ema je skvělá manipulátorka a prostě to s námi umí.
Stačí ty její oči, jemný hlásek....Ať už jsem na ni rozčilená sebevíc.
No, mám se od ní co učit:-)

pondělí 22. června 2015

Růžového slona viděti




Jedna zlatá...
Z víkendu.
Který byl akční.
Docela dost akční.
A já jsem neuvěřitelně unavená.
Od reggae festivalu, přes návštěvu kamarádů až po nedělní odpolední odpadnutí skoro celé rodiny na sedačce.
A jak do toho zapadá růžový slon?
Ema ho dostala v sobotu odpoledne od kamarádky, já ho pak půl odpoledne musela tahat (grrr) a stal se z něj aspoň na chvíli právoplatný člen domácnosti.
Jen dneska už polovyfoukle leží na zemi.
A navíc jsem si u něj vzpomněla na Dumba a růžové slony.
Tak pěkné pondělí...

pátek 19. června 2015

I plánovač se občas utne


O tom, že musím mít všechno naplánované, jsem se už několikrát zmiňovala.
Ale i já mívám občas zatmnění mozku.
Třeba včera jsem zjistila, že žiju v domnění, že za týden odjíždíme na dovolenou.
A tak zařizuji, plánuji. Domlouvám zalívání kytek.
Přesouvám doktory, vyšiluju se zakázkami, nestíhám...
A pak jen tak mezi řečí s kamarádkami zjistím, že vlastně jedeme úplně někdy jindy, totiž o týden později.
Mít týden navíc.
Vlastně hrozně fajn pocit.
Takže jsem dneska po obědě vypla, nazula tenisky a místo obyvklé dávky šití se běžela provětrat.
A vyklidnit.
Protože týden navíc - je týden navíc!
Hurá.
***
Snídaně šampiónů a rozšité tašky po celé kuchyni.
Aktuální stav.

čtvrtek 18. června 2015

Jahody podle Hanky



Lehce jsem listovala blogem dozadu a musím se smát, dostanou mě každý rok.
Jahody.
Loni, předloni, před předloni.......
Jsem asi opravdu letní typ.
Můj muž by se nejraději stěhoval do Norska, já do Itálie. Takže myslím, že Čechy jsou docela kompromis.
Ale jahody můžeme oba. Dneska podle jedné z mých nejoblíbenějších.
Hanky Michopulu.
Už jsem jí vychvalovala hodněkrát, ale prostě se k ní vždycky ráda vracím.
A buchta je skvělá a daiquiri...ani nemluvím.
Když jsem si ho včera večer dávala...no měla jsem šít, hodně. Jak myslíte, že to dopadlo.
Nohy nahoru a Temperance Brennenová.
Ale aspoň novou prostírku jsem včera zvládla. To aby mi ladila k těm jahodám.
Chápete mě, že jo...

středa 17. června 2015

Jak jsem (ne)nafotila kabelku






Další z nových tašek.
Chtěla jsem vám ji ukázat nějak důstojněji.
Ale....
Jedna malá asistentka je dnes značně neodbytná.
A taky je potřeba postavit věž z dupla, znovu přečíst Hrubínovy pohádky a sníst hromadu jahod.
Takže se omlouvám.
Víc toho dnes nezvládnu...:-)

úterý 16. června 2015

Jaké to je, probudit se v blogu






...řekla Rosa ráno u snídaně a já se smála.
No jaké....není všude tak hezky uklizeno jako na fotkách.
Já zmateně a bosky pobíhám po kuchyni.
Můj muž mele kávu.
Jogurt z jedné společné misky.
Snažím se si vzpomenout, co všechno je ještě si potřeba si říct.
Ale bylo to moc fajn, díky holky za návštěvu....
***
Snídaně v blogu.
Přichází bouřka.
Praha v olomouckém okně - aby nebyla naše chudinka osamocená, dostala z Prahy kamarádku. Zahrada na niti forever!
Pan Kuba vyletněn.
Nejkrásnější košile objevená ve skříni mé babičky ještě z dob jejího mládí. Sedí perfektně. A ten materiál!!!
Náš víkend.

pondělí 15. června 2015

Overlocková story pokračuje





Zkouším.
Teplákovina, střih podle oblíbeného svetru.
Pásek - jak jinak než geometrický.
Ušito před časem, jen jsem nezvládla nafotit.
A pak bylo už hodně horko.
***
Venku za oknem šedé mraky, ochlazení, fouká a mně to tentokrát kupodivu nevadí.
O víkendu jsem si opravdu dost spálila záda, takže chvilku bez slunce vítám s povděkem.
Ale stálo to za to.
Děti v sudu s vodou, deky na zahradě, gril, celý kyblík mojita a příjemná společnost.
Ještě teď mám úsměv od ucha k uchu...

pátek 12. června 2015

Díky, mami...


Posledních pár dní bylo hektických.
Moc práce, hodně dětí a málo trpělivosti.
Kuba si teď hodně staví hlavu, dost polemizuje a Ema má pro změnu období, kdy se mě potřebuje neustále držet za ruku...
Přiznávám, že už jsem docela vyčerpaná.
A v tento moment přišla maminka, že mi něco koupila....
Nová Dita.
Jen tak. Pro radost.
Tu udělala. A taky dojala.
Že na mě myslí.
Je to tak hezký pocit, vědět, že si na vás někdo vzpomene. A chce vás potěšit.
***
Kopretiny z chalupy, bezinková šťáva s mátou a nová kuchařka.
Plus zavinovačka a peřinky na přání.
Příjemná změna mezi kabelkami...
Mějte hezký víkend.

čtvrtek 11. června 2015

Nikdy jich není dost



A proto jsem si musela ušít jednu na léto.
Teda jednu...hmm..
Nakonec z toho byly dvě.
Ale to jen proto, že jsem si usmyslela, že na výlet do Prahy potřebuju tašku se zipem a trošku větší.
Tato první je na patentek a malinko menších rozměrů, než jste u mě zvyklí.
Ale věčný chevron a pastelově žlutá...
Plus vevnitř kapsa na zip.
Taška je už dostatečně vyvenčená a to natolik, že už se ji chystám zhruba 14 dní vyfotit a dostala jsem se k tomu až dnes...
***
Ale zpátky od kabelek k realitě.
Rozvařený oběd, rozjeté děti - jo, opět všichni doma.
Stan z dek na balkóně, pračka pere...
A já si jdu udělat jako první frappe.

středa 10. června 2015

Druhá





Druhá deka v rámci projektu Jsme z jedné planety hotová.
První jste mohli vidět tady a taky se víc dočíst o celé akci.
Ušitá z šatů Cristiny z Kolumbie, mých zásob a  látek sesbíraných dětmi ze základní školy ve Velké Bystřici.
Pokud byste se rádi dozvěděli o projektu víc případně si vyslechli naše moudra o blogování a šití všeho možného, zvu vás všechny a především olomoucké teď v pátek do Husova sboru na Pecha Kucha Night. S Rosou a Sašou se už na vás těšíme. A taky se moc těším na ten prostor, protože obzvlášť toto video mě navnadilo....
A já už teď mám trému...

úterý 9. června 2015

Když nestojím za objektivem




Někdy je docela příjemné nechat se pro změnu vyfotit od někoho a nespoléhat jen na sebe a případnou samospoušť...
Kabelky už dávno odfrčely za svými majitelkami, ale mně zůstaly aspoň na fotkách.
A pro můj dnešek mají příznačnou atmosféru...
***
Obě děti doma.
Nestíhám.
Hodně nestíhám.
A vlastně nevím co dřív.
Takže jako první dopíšu pro vás příspěvek a půjdu si udělat pořádný kafe a snídani.
Převlíct se z pyžama, protože prostě ačkoliv nestíhám, tak na některé věci jsem hrozně zpomalená...:-)
A na zítřek slibuju malinké překvápko.
Uf.
Tak hlavně hlavu vzhůru a hezké úterý všem.

pondělí 8. června 2015

Obrazem







Z našeho víkendu.
Kousek z domu, kus z chalupy.
***
Proč jsem vždycky po víkendu tak vyřízená?
Neměl by být odpočinkový?
:-)

pátek 5. června 2015

Dneska mám...




...spoustu důvodů k úsměvu.
Povedlo se mi vylepšit peněženku o vnitřní kapsu na zip, takže hned tři kousky na světě.
Svatební oznámení mé milé sestry.
Nejvíc nejlepší letní koženky. Už se těch tašek nemůžu dočkat.
A hlavně...je pátek!

čtvrtek 4. června 2015

Váza


Taková maličkost a jak prozáří den.
Staré skleněné stínidlo od světla.
Leželo u popelnice, jak jinak:-)
Umýt a tavnou pistolí přilepit na dřevěný záclonový kroužek.
A váza je na světě.
Pak už jen s dětmi cestou ze školky nasbírat jetelovou kytičku.