Co jsem to vlastně chtěla

Po dost intenzivním včerejšku jsem se dneska nemohla vyhrabat z postele.
Zachránil to můj muž a snídaně, kterou mi nachystal.
Tímto posílám virtuální políbení.
Kuba si přál zůstat dneska doma a tak vyvařuju, stavíme bunkr v pokojíčku a nelibě nesu  déšť za oknem a ochlazení.
Včera jsem, prosím, seděla na zahrádce v sukni!
Plány přeplánovány (Ano, jsem plánovač. Bez toho to nejde).
Ještě že mám na sporáku hrnec vývaru a u stroje zlatou koženku.
To je hned všechno veselejší:-)
***
A co jsem to ještě chtěla?
Ta taška.
Na přání..
Díky ní jsem objednala ty nejhezčí puntíky.