úterý 23. srpna 2016

Všechny ty vůně



















Voní to tam jinak.
Všudepřítomná mateřídouška, bodláky, kupky sena.
Říká se, že Banát se musí zažít.
Přišlo mi to jako klišé, ale něco na tom je.
Už teď vím, že jsme tam nebyli naposledy.
Ty kopce, rozhledy...
Uprostřed ničeho pár domků, odkud slyšíte perfektní češtinu.
Višňovice, fíkovice, nejlepší pljeskavica, jakou jsem kdy jedla.
Podobně naladění lidé.
A že mi k tomu zahráli Zrní, je už jen bonus.
Odpočinula jsem si - hrozně moc.
Není to asi dovolená pro každého - spát pod stanem, srchovat se vodou z potoka, nachodit spoustu kilometrů, spálit si nos a ramena, večer co večer tančit s davem pod pódiem, ráno si vařit kafe na vařičí a k tomu přikusovat pudinkovou buchtu od místní babičky.
Ale asi přesně tohle jsem potřebovala. Malinko v sobě zase najít tu volnost, nic neřešit, úplně vypnout.
Protože ten návrat do reality byl o to ostřejší. Všechno co jsme doma nechali - neuteklo, jen se nakupilo.
Ale síly je dost, takže hlavu vzhůru a do toho...
****
Značně obsáhlejší reportáž najdete u Kačky- TU.

12 komentářů:

  1. Přesně! Všechno, co jsme doma nechali, neuteklo. Nechce se mi nic, bůůůů.

    OdpovědětVymazat
  2. Jani, tohle by byla přesně dovolená i pro mě! Muselo to být super! Krásný fotky. A těším se na chalupu. Houby rostou ;)

    OdpovědětVymazat
  3. Byli jsme s mužem před dětma v roce 2007 v Bánatu ne teda na tomhle fesťáku, ale taky se tam chceme vrátit bylo to užasné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My uvažujeme, že bychom tam zajeli i s dětmi - někdy mimo fesťák...

      Vymazat
  4. Ukrajina, Rumunsko, Albánie...vše s Kudrnou pod stanem a nejlepší dovolené
    ze všech. Sice už je to přes 10 let, ale stále vzpomínám.
    Martina

    OdpovědětVymazat
  5. Krajina mi místy (alespoň podle fotek, naživo neznám) připomíná Jižní Moravu. Takže už se nedivím, že se Češi uchýlili právě tam... necítili se tolik odtržení od domova... Zrovna tak jako francouzští vojáci císaře Napoleona hojně zůstávali na Jižní Moravě, která se podobá Provence... Petra Otýpková.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem si celou dobu říkala, že je to něco mezi Chorvatskem a Hrubou Vodou u Olomouce:-) A lesy jako u nás na chalupě....:-)

      Vymazat
  6. Díky za sdílení Jani! Určitě krásně bylo!
    Rumunsko mělo být naše opožděná svatební cesta...
    Už jsme měli naplánováno cestování, ale před prázdninami nám předali nečekaně Skřítka. Rozhodně toho nelituju! :) Ale ty hory v Rumunsku snad na nás někdy počkají.

    OdpovědětVymazat