Noční Ostravou

O tom, že ráda běhám, jsem se tu už vypisovala několikrát.
Takže si dokážete představit moje nadšení, když jsem byla oslovená týmem ostravského Night Runu k účasti na dubnovém závodu.
A teď přichází to jenže.
Já si v březnu potrhala vazy v kotníku a tak to se mnou na nějaký běh moc nevypadá.
Chvíli jsem zuřila a chvíli se litovala a než jsem odepsala zamítavý mail, ještě si jednou přečetla dispozice závodu. Ne 10 km, ale Blog Run v rámci Avon běhu na 5 km.
To už znělo mnohem líp.
Hned druhý den ráno jsem s malou dušičkou naběhla na svou fyzioterapeutku, jestli jsem schopná do 3 týdnů vyrazit. A ono to asi půjde!
Ještě na tom makám....
Ale proč o tom píšu.
Kdykoliv jsem se o běhání znímila, spousta z vás mi psala, že se na delší tratě necítíte, že chcete začít a podobně.
Takže teď je ta nejlepší příležitost.
Pojďte do toho a přidejte se ke mně na ostravský Night Run.
Nebudu si hrát na hrdinku a snažit se pokořit nějaký dobrý čas.
Na to mám svůj kotník příliš ráda.
Navíc jsem pár týdnů netrénovala.
Ale proč neběžet společně s dalšími lidmi, kteří milují to co já.
Těším se moc a jsem zvědavá, s kým z vás se potkám v sobotu 16. dubna v Ostravě na startu.