pondělí 29. dubna 2013

Někdy mi to moc vesele nejde...


Dochází energie. Víkend měl být odpočinkový a místo toho jsem ráno měla problém vyhrabat se z postele. Emička si opět změnila komplet celý denní režim, takže je každý den vlastně překvápkem, co nového nás čeká. Hodně teď pláče a já nemám daleko k tomu, abych už plakala taky. Některé dny prostě nejsou takové, jako bychom si přáli. Tak zatnout zuby a vzhůru do dalšího týdne....

Ema po svém dnešním dopoledním spánku u nás v posteli a její nová kamarádka žirafa, dárek od našich milých z Litomyšle. Děkujeme!

15 komentářů:

  1. Jani, chápou, chápu, sama pláču poslední dobou často - ono je to úlevné.Držím palce, ať je zase líp♥.

    OdpovědětSmazat
  2. To s prehadzovaním režimu nášho 10mesačného syna poznám veľmi dobre. A keď som v koncoch, vždy si vravím, že aspoň bude na čo spomínať, keď bude starší.

    OdpovědětSmazat
  3. Možná slyšíš to klepání na dřevo... to si zaťukávám fakt, že obě naše děti měly pevný režim (rozuměj tím: neměnily si ho svévolně a Adámek pořád má) a jely podle něj jako švýcarské hodinky :) Za to jsem opravdu moc ráda. Tak jak říkáš - zatnout zuby, ono se to jednou spraví :) Měj se moc hezky, Jola

    OdpovědětSmazat
  4. Jani držím palce! Amálka to měla stejně, vždycky týden dobrý a týden šílený, pořád sem čekala,že se jí to nějak upraví,ale když už sem byla úplně na rozsypání tak jsme jí vždycky v sedm vykoupaly,daly spát...prvních čtrnác dní řvala jak šílenec,ale ted je naučená jak hodinky. Vstává sice v šest ráno,ale já sem hrozně ráda,že jsme jí to takhle naučily:)

    OdpovědětSmazat
  5. Jani, jaaaa to poznám. Aj ja mávam také dni, ja som mala tiež ťažký víkend. Sama s mojimi troma chalanmi, ale aspoň mi vyšlo uložiť dvoch na obedný spánok spolu a tak som mala chvíľu aj pre seba, práve mám opäť jeden z tých šťastnejších dní, tak idem šup šup k šijaciemu stroju.
    Krásny deň

    OdpovědětSmazat
  6. Jani, také mám někdy pocit, že už prostě dál nemůžu, ale pomalinku se to začíná zlepšovat, čím je ten náš druhošek starší, tím najíždí na pravidelnější režim. Ale je to někdy s těma dvěma dětma doma náročné, zvlášť když i to starší si občas hraje na miminko :) PS. tašku mi všichni chválí a ptají se odkud odkud :)díky JN

    OdpovědětSmazat
  7. Všechno se spraví.
    Ema je nádherná!
    Vždycky mě moc pobaví, jak je podobná bráchovi!
    Přeju pevné nervy a občas zastání, co pomůže mamince vypnout.
    A i přese všechno nevyspání na všech fotkách vypadáte všichni tuze profi, vyladěně a spokojeně! Tak to nechci vidět, až bude zaveden pevný řád, to budete svatá rodina : ).


    OdpovědětSmazat
  8. Každá maminka to známe ... posílám Ti trocha mé nové energie ... ;-) ... Ať slunko svítí a zahřeje a vítr vlasy načechrá ... ať dobrá nálada tu je a zlochvilenka odváta ju ;-) Lenka

    OdpovědětSmazat
  9. Jani, zase bude líp...podívej se na mě...byla jsem zhroucená a už čekáme čtvrté :)). Vydrž a zase dáme kafe na zahradě!

    OdpovědětSmazat
  10. Já jsem po roce brečení naší Stely dostala na dětské neurologii od paní doktorky antidepresiva. Že prý nejdřív léčí matky, pak teprve děti. Dcera měla diagnostikovanou nespavost. Nebýt této (v dětské neurologii věhlasné) lékařky, visím už dávno někde na stromě. Spousta lidí to odsuzuje, ale mně tyhle zázračné pilulky záchranily život i rodinu. Držím palce, vy na to určitě zralá nejste. To už byste nemohla ani psát ... :-)

    OdpovědětSmazat
  11. Janka, kým si v stave, že sa ti plakať len chce, je to stále dobré:-))...ja už som si toľkokrát poplakala a pomyslela si, že nič nezvládam....ale tak presne ako píšeš - vzhúru do nového dňa, bude lepšie.
    Tak sa držte, nech máte stále slniečkové dni:-)

    OdpovědětSmazat
  12. Jani každý den veselý není, to už je prostě život:-)) Ono zítra bude líp:-)))
    Ajka

    OdpovědětSmazat
  13. Jani, nedávno jsem četla o komůrce každé matky, která je v mozku, vytvoří se tam, jakmile žena otěhotní a do té se honem rychle, aby je nikdo nepostřehl, zasouvají takové ty myšlenky, co je všechny známe, ale nikdy bychom je neřekly nahlas...a to je špatně, říkala v tom článku paní psycholožka...komůrka není nafukovací, my jsme sice celou svojí bytostí milující matky a své děti bezmezně milujeme, ale plnou komůrku má KAŽDÁ matka a je potřeba ji vyvětrat, jednou za čas, na hřišti, na procházce, na kafi s jinou maminkou. Protože, pokud tu komůrku budeme větrat a o svých pocitech si povykládáme s někým, kdo nás nebude odsuzovat (hehe, taky tam mám "pěkné" věci...), všechno bude dobré a my budeme dobrými maminkami, protože jinak si časem maminka musí začít ulevovat...a kdo je nejblíž? - dítě...
    Opravdu zajímavý článek to byl (jen si vzpomenout kde...
    Ale jak jsem četla o Vašich momentálních trablech, vzpoměla jsem si na něj, na své dny, kdy už nevím jak dál, na to, jak bych někdy nejraději mého milovaného Tomáška někam zavřela, poslala, hlavně aby už tak nezlobil...ale NIKDY BYCH TO SAMOZDŘEJMĚ NEUDĚLALA...Máte krásné děti a uvidíte, bude líp! Mimo jiné, to divně se střídající počasí má vliv na chování všech, natož takto senzitivních mrňousků:-)Hodně sluníčkových chvil přeje Auka

    OdpovědětSmazat
  14. Jani, vydržte, ono se to zlepší. Já jsem si taky užila s hyperaktivním synem, nespavcem, který navíc ani nechtěl jíst. Teď je mu 14, s trochou nadsázky řečeno, když nespí tak jí.... Říká se, že rodičovství je krásné poslání... ale někdy je to poslání k posrání! Známe to všechny! Ale zase bude dobře!
    Přeju vám hodně sil a větrejte komůrku, jak píše Veronika Auka :-)

    OdpovědětSmazat
  15. Buďte ráda, že jste všichni zdraví. Někdo takové štěstí nemá.

    OdpovědětSmazat