neděle 13. února 2022

Karanténa



Deka ušitá v průběhu naší další krantény.
Upřímně - už mě to přestává bavit.
Děsím se toho, kdo zas přijde s pozitivním testem.
Po týdnu s dětmi se těším do práce. Na dospělé lidi, že nebudu muset vařit, řešit neustálé hádky a nedodělané úkoly.
Ale aby to nevypadalo, že si jen stěžuji.
Odpočinula jsem si, o tom žádná.
Kuba měl naprosto poklidný průběh covidu, takže se dalo dělat spousta věcí.
Bohudíky za zahradu. Děti byly skoro pořád venku.
Užila jsem si ruční prošívání deky po večerech u Hercula Poirota - zatím co děti a E se drtili u sázek a dostihů nebo vyřezávali.
Ale tak jako se většinou děsím návratu z chalupy domů a do práce, tentokrát jsem se domů těšila.
Hlavně na ticho, na režim... evidentně začínám důchodcovatět:-)

3 komentáře: