Blíží se svatba manželovy sestřičky. Měla jsem v plánu (no dobře, ještě pořád mám:-)) ušít si do té doby novou kabelku...kterou mimochodem plánuji už od května, kdy jsem si koupila jednu úžasnou látku...Nevím, jestli tašku stihnu. A když ne, budu mít aspoň novou brož. Je ušitá ze stejných látek jako plánovaná kabelka, abychom ladily...a vyfocená na nové košilce. Ta je mým posledním úlovkem ze sekáče.

Dneska je u nás veselo. Kubovi už otrnulo po pravidelné ranní dávce emocí (tatínkův odchod do práce) a tak kromě vaření dnes věnuje svou pozornost kocourovi (opravdu to měl být kocour, ale pravda-vypadá jako myš) a houpání...tak krásné úterý...:-)

Máte rádi ustlané postele?  Já moc. A Kuba ještě radši. A nejlépe v botech a několikrát za den....krásný večer Vám všem :-)

 
Hrozně mě baví ladit kouty našeho bytu do určitých barevných odstínů. Už před pár měsíci jsem začala háčkovat polštářek do fialova a ve skříni čekalo hnědofialové povlečení ze sekáče.....Takže stačilo zasednout ke stroji, ušít pár nových povlaků na polštáře......a je to. Jsem zvědavá, jak dlouho vydrží sedačka čistá. Kuba je opravdu expert :-)

Už jsem se bála, že léto skončilo.....a ono je zpět. Hurá.

News...

Nový účes, nové látky.....já se tak mám:-)

Pár fotek z několika posledních dní. I přes volno, které jsem chvilku měla, jsem unavená. Tak nic moc nedělám a snažím se odpočívat. Nešiju, nevařím(díky mami, díky babi)...a po dlouhé době čtu. Když mi to Kuba umožní:-) Taky se dneska loučím se sebou jako dlouhovlasou. Vždycky jednou za čas mě to popadne a vlasy musí pryč. A i když mi budou chybět...baví mě to mrazení v břiše, jak budu asi vypadat:-) A i kdyby, za rok dorostou:-)

Po dlouhé době u stroje. Na pár dnů jsem zůstala bez svých mužů a užívala si volna. Přijela za mnou kamarádka, tak jsme hodně odpočívaly, povídaly a během jednoho večera vznikl i tento jehelníček z ústřižků látek. Žádný jsem neměla, tak už bylo načase:-)

Včerejší úlovek ze sekáče. Takové veselé letní šatičky. Pověsila jsem si je na ramínko na zeď a zlepšuji si náladu...venku je pochmurně, tak každá drobná radost je příjemná:-)

Nové křesílko u nás v obyváku. Už nějakou dobu jsme se chtěli zbavit těch původních. Při koupi skříní do ložnice jsme u pana prodávajícího narazili na tohoto Halabalu. A protože byl za hubičku, hned se s námi vydal do Olomouce. Strávil ještě nějaký čas na roubence, než si moje maminka pořídila podobná křesílka. Ale teď už je jen náš a máme z něj hroznou radost. A to nemluvím o tom, jak pohodlně se v něm sedí:-)