Doma

Když nevíme co by, celé to doma přeskládáme....
Někdy je změna prostě potřeba.
Hezké úterý všem.

Bílá sobota

Sobota v dílně.
Žádná velká práce.
Vlastně spíš volný den.
Srovnávám látky, srovnávám si myšlenky, fotím, klidním duši.
Někdy je potřeba zvolnit, aby šlo zase nabrat tempo.
Zaměřit se na ty malé věci, které dají z dálky dohromady to velké.

Barevně

Na mizernou náladu jedině barvy....
Mějte hezký den!

O víkendu...

Rozbalila jsem si svůj obchůdek na tři dny v Olomouci ve Ztracené 4.
Přiznávám, že jsem to malinko podcenila a prostor jsem v reálu viděla až ve chvíli, kdy jsem tam navezla věci.
Ale nevadí.
Dvě hodinky a bylo hotovo.
Improvizace je moje dobrá kamarádka.
Protostor to byl moc fajn, skoro jsem se až přistihla, že si tak představuji, jaké by to bylo, mít tam dílnu s obchodem...
Po přestěhování zpátky a dnešním vybalení na bytě, jsem opět vděčná za svou samotu a klid.
Ale jaké to bylo?
Příjemné....
Nejvíc si to asi užily děti, které společně s tatínkem a kamarády absolvovaly většinu programu v rámci Víkendu v centru - vyráběly dřevěný nábytek pod vedením architektů z Mobilní architektonické kanceláře -rozuměj, to dělali tatínci, děti si vyráběly něco mezi puškou, letadlem a ponorkou:-), namalovaly si placky, stihli oběd u číňanů, vyválely se v barvě, pohrály si v rosáriu....
Já jsem si pouštěla mezitím oblíbenou hudbu, dopisovala faktury a maily a užívala si návštěv kamarádek.
Hezký to bylo....
Kéž by takových akcí bylo v Olomouci víc.
Protože bylo tak příjemné, kdyžbylo v sobotu centrum plné lidí. Což u nás moc často zvykem nebývá...
Tak hezký start do nového týdne.
• • • • •
Do e-shopu jsem zvládla nahrát všechny nové kousky...

Být spontánní

Být spontánní umím málokdy.
A přitom bych si to tolik přála!
Místo toho si lpím na svých malých rituálech a jistotách.
Ale včera se mi to podařilo.
Když mi zavolal kamarád, že jede na otočku do Havířova na vernisáž, dokázala jsem překopat naplánovaný den a i když to bylo dost hektické, ve čtyři jsme už mířili po dálnici směr galerie Krystal.
Bylo to tak fajn!
Vernisáž deníkových fotek Davida Macháčka v hrozně příjemném prostředí Soniny galerie.
Milí lidé, tedy až na jednu dámu z Holubí letky, známé tváře, spousta rozhovorů.
Pokud budete mít cestu do Havířova, vřele doporučuji.
A sama sobě přeju, abych dokázala být akční mnohem víc a nebála se občas vystrčit nos ze své ulity... Bývá to většinou hrozně příjemná změna.
Hezký víkend mějte, já už pomalu balím krám a stěhuji vše do Ztracené 4 na Víkend v centru.
Začínáme už v 16,00.

Víkend v centru

Mrzí mě, že se centra měst vylidňují. Malé obchody zanikají a všichni hromadně míří do nákupních center. A obzvlášť to naše olomoucké centrum je přece TAK krásné.
O to větší radost mám, že jsem byla přizvána k účasti na Víkendu v centru pořádaném olomouckým Divadlem Na cucky.
Přijďte si vychutnat krásu našic ulic a podívat se do zpřístupněných prostor, otevřených obchůdků, poslechnout si přednášky nebo se zúčastnit nějakého workshopu.
Vše tento víkend: od 7. do 9. 4. 2017.
Program celého víkendu TU.
Já se na vás budu těšit v krámku ve Ztracené ulici č. 4.
Budu mít s sebou komplet celý e-shop plus spoustu nových kousků.
Zastavte se na kus řeči nebo na čaj.
Budu se těšit....
• • • • •
Je mi jasné, že jsem neolomoucké nepotěšila, ale třeba někdy i jinde. Užijte si víkend a držte nám palce!

V hlavě

Poslední dobou jsem víc schovaná ve své hlavě.
Hodně přemýšlím.
Hodně sumíruji.
Hodně plánuji, abych pak zas všechno přehodnotila.
Málo píšu na blog - a ne že by nebylo co, jen tak nějak malinko potřebuji vidět ten odstup.
A když nad tím zpětně zapřemýšlím, vždycky mě to popadá takhle na jaře.
Co má a nemá symsl, co bych chtěla v životě dělat, jak bych to měla dělat....
Přiznávám, že jsem neměla moc očekávání, jakou práci budu dělat.
Možná proto, že jsem měla děti dost brzo, hned po škole, a tak jsem se vyhla volbě oboru.
Šití pak nějak logicky vyplynulo.
Ale pořád mám někde vzadu zasunutou otázku, jestli je to to pravé, jestli jsem přece jen neměla víc hledat....
Napadá vás to taky? Děláte práci, se kterou jste spokojení? Je důležitější dělat práci, kterou máte rádi anebo která je líp zaplacená?
Otázky za milión:-)
To všechno se mi u toho stříhání honí v hlavě. A já jsem vlastně na jednu stranu ráda, že nad tím přemýšlím....

Dobrou...

Páteční večer v posteli.
Čaj v novém hrnku od holek z porcelánu (díky Miru!), pryskyřníky neodkvetkly ani po 14 dnech a já sama ve ztichlé ložnici.
Trochu si procházím zpětně poslední měsíc, opět sepisuji seznamy na ten příští...
Hodně jsem pracovala, možná až moc a tak se na mě únava opravdu podepsala.
Kuba zvládl vyrůst o jednu velikost, Ema taktéž.
Skóre roztrhaných kalhot: Kuba za březen troje, Ema dvoje legíny.
Na večeři sní oba podstatně víc než já.
Kubovy průměrně čtyři krajíce mě dost děsí.
Stejně tak mě děsí ta rychlost s jakou mi utíká týden pod prsty.
Přijde mi, že neustále někam odcházím, spěchám, něco balím...
Ze své práce mám radost, to opravdu jo, ale chybí mi víc času s dětmi.
Takového toho volnějšího. Kdy nemusíme rychle psát úkoly, dohadovat se nad čtením, spěcháním do kroužku...
Celý týden se těším, až bude víkend, co všechno podnikneme..a pak v pátek večer mě převálcuje únava:-)
Ale to znáte asi všichni....
Takže já jdu rychle zaklapnout počítač a jdu se věnovat Kubově od včerejška nejoblíbenější činnosti - totiž spánku. Přece jen ho není nikdy dost.

Jarní spánek

Největší radost je z maličkostí.
Dnešní dva úlovky z charity, plus birkenstocky za 30 kč.
A indiánka od Jany.
Dlouho jsem ji měla srolovanou ve skříni, tak snad se jednoho dne vyrovná....
• • • • •
Včera jsme si s mužem udělali výlet do Prahy. Napůl pracovně a trochu jen tak, být spolu.
Zjistila jsem, že moc neumím vypnout. Několikrát jsem se přistihla, jak jsem nervózní z toho, že nic nedělám.
Nedokázala jsem povinnosti dostat z hlavy.
Až jsem nakonec z toho odpočinku byla tak unavená, že jsem po příjezdu domů hned zaplula do postele.
Ale pořád se uklidňuji, že je to jarem. Konečně ho máme tu a já bych ho nejraději prospala.
Energie chybí, ale chuť něco podniknout zdaleka ne.
Tak snad mě nakopne aspoň ta radost z nových kabelek,(už jsou na e-shopu)), nových látek, medvědího česneku, možnosti konečně brázdit ulice na kole a nebo třeba této písničky.
Mějte hezký den...

Jarní

 

Když jaro, tak kytky.
Nemůžu si pomoct.
Malá odbočka od geometrie:-)
Všechno najdete tu...
***
A na poslední chvíli - dnes v Ostravě hrají Priessnitz.
Koho potkám?
Hezký čtvrtek....