pondělí 3. října 2016
Z Ostravy
To jsme si tak s Janou udělaly výlet do Ostravy.
A i když moc lidí nepřišlo, my jsme si to užily.
Prostě holčičí den plný povídání, káviček, dortíků, ochutnávání všemožného,vymýšlení a snění, do čeho se pustíme.
A přesně tohle jsem potřebovala.
Nikam nespěchat, malinko si to srovnat v hlavě, odpočinout si.
Díky vám, co jste se zastavili a díky, Jani, za skvělej výlet.
***
V průběhu dne nahodím volné kousky na FB, budou nějaké volné toaletky a peněženky.
Takže pokud byste něco rádi - stay tunned:-)
pátek 30. září 2016
Na lovu
Objevuji nové materiály.
Nové látky.
A jsem nadšená, jak ve výsledku působí.
Mám zavalenou dílnu vlněnými kousky, novými koženkami v podzimních odstínech.
( Dobře, je to hnědá a šedá:-)).
Objevila jsem úžasnou černo-smetanovou tkanou látku a hned z ní ušila 4 kousky.
Všechny budou zítra k okouknutí v Ostravě.
Těším se moc
***
Ale nelovím jen látky.
S velkou radostí chodím pro zeleninu do trhu a když se mi k tomu podaří si tamkoupit kytky....jsem úplně blažená.
Začíná sezóna pečené zeleniny, horkých čajů a teplých svetrů.
A k tomu ta vlna je vlastně docela fajn.
Snad poprvé neoplakávám léto a docela ten podzim vítám.
***
Vlněná kabelka pro sestřičku mého muže.
Zlatá kabelka do Ostravy.
Toaletková smršť.
čtvrtek 29. září 2016
Zlatá
Kdyby se mě někdo ve dvaceti zeptal, jestli bych nosila zlato, odpověděla bych hned a jednoznačně: "Nikdy!"
Měla jsem pocit, že zlato je pro staré báby.
Ale stačilo pár let, stříbrné naušnice jsem vyměnila za ty žluté a na prstě nosím dobrovolně zlatý prstýnek.
A když mám hodně chuť na zlatou, střihnu pro třpytivou koženku a ušiju třeba toto překlápěcí psaníčko.
Z režného chevronu.
K některým věcem prostě musím dozrát...:-)
středa 28. září 2016
Ten kluk
...mě chytl za srdce.
Včera v Brně.
Dnes v Olomouci.
Původně jsem chtěla napsat, že pražský koncert Kieslowski byl pro mě zážitkem roku.
Marie, Davide - omlouvám se, ale nebyl.
Moddi mě prostě dostal.
A už mě to drží dva a půl roku.
Včera u poslední písničky jsem si dokonce setřela jednu zbloudilou slzu z tváře.
Tolik talentu, tolik pokory...tolik vřelosti.
Dneska to asi nedostanu z hlavy.
úterý 27. září 2016
Z dílny
Zamilovala jsem si ten prostor.
Nikdy bych neřekla, že budu chodit ráda do práce, ale je to tak.
Baví mě slunko, co mi většinu dne svítí oknem na ramena (a do očí - včera jsem dokonce šila stylově ve slunečních brýlích).
Baví mě moje rituály - ranní jasmínový čaj, srovnané boty v rohu, vločky na pozdní snídani, každý den na zdi jiná taška, puštěná tichá hudba.
Těší mě pohled na prázdný stůl u stroje, když ráno přijdu.... protože to znamená, že se můžu pustit do něčeho dalšího.
Baví mě vrzání dřevěné podlahy v předsíni, pozorování studentů vysedávajících denodenně v okně přes ulici.
Raduju se ze všech seznamů, co si píšu- kolik jsem toho ušila, co ještě musím, co chybí koupit... A nejvíc, když odškrtávám hotovou práci.
Baví mě fotit si jednotlivé kouty pokoje, přesouvat krabice s nitěmi a zipy.
Mám obrovskou radost, že poštu mám jen přes ulici.
A ještě víc mě těší ty návštěvy, co chodí.
***
Odpolední slunko v ateliéru.
Jedna listová taška.
Pohled z předsíně.
Chystání kabelek na ostravský C6 market.
pondělí 26. září 2016
Primavesi
Od zahájení Maj design - prodejní výstavy českého designu ve vile Primavesi už uběhly skoro tři týdny a já jsem se pořád neměla k tomu nafotit pár fotek.
Až včerejší návštěva Soni mě dokopala vylézt z dílny a jít mezi lidi.
Na skok do vily, na skok na Litr ( knižní veletrh autorských a uměleckých publikací - report z loňského ročníku ZDE).
Výstava byla prodloužena až do Vánoc, takže kam na dárky je jasné.
Expozice se v průběhu dost mění, kousky se střídají. A já už třeba teď vím, že hned 2. 10. tam ponesu několik nových kabelek.
Pokud budete mít cestu do Olomouce, vřele doporučuji.
pátek 23. září 2016
Uklizené kouty
Odpolední sluníčko doma.
Spokojená Ema u večeře.
Kytky na stole - od babičky z Jeseníku.
Stejně tak ty v ložnici.
Dělám si a fotím ty hezké zákoutí doma.
Protože jinak bych se asi zbláznila - co nepracuji z domu, máme tu mnohem větší nepořádek.
Přes den už totiž neprokrastinuji úklidem a opravdu pracuji.
A když přijdu domů....jsem unavená. Ale to asi všichni znáte.
Takže o to víc si těch uklizených koutů vážím.
čtvrtek 22. září 2016
Sama v Praze
Včera jsem si udělala výlet do Prahy.
Sama.
Sice až odpoledne po práci, ale i tak!
Číst si ve vlaku, jen tak v tichu koukat z okna.
Oběhnout pár obchodů, projít se.
Potkat na skok kamarádku.
Jít na koncert.
A vychutnat si ho dosyta.
Vlakem rychle zpátky.
Usnout s hlavou na stole.
Asi přesně tohle jsem potřebovala.
Vypnout....
Hned se pak dnes líp pracovalo.
Čím jsem starší, tím víc samotářská jsem.
Mám ráda ticho, nemuset s nikým mluvit, nemuset nic vysvětlovat... Až si za to sama přijdu divně.
O to vděčnější jsem za svou práci.
Ráno rychle do dílny - zalézám do své jesykně.
Jen já a klapání stroje.
***
Čím jsem starší, tím víc samotářská jsem.
Mám ráda ticho, nemuset s nikým mluvit, nemuset nic vysvětlovat... Až si za to sama přijdu divně.
O to vděčnější jsem za svou práci.
Ráno rychle do dílny - zalézám do své jesykně.
Jen já a klapání stroje.
***
Peněženky lehce větších rozměrů.
Podzimně laděné.
středa 21. září 2016
Šedomodrá
Na šedomodré vlně.
A to doslova.
Větší taška je ušitá z nádherné vlněné látky, kterou jsem si schovávala na těžko říct co, ale pořád na ni nebyl čas. Šila jsem z ní jen jednou a to tuto tašku.
Přicházím na chuť méně barevným kabelkám a čím dál víc mě to táhne k vlně a silnějšímu materiálu.
Možná se už podvědomě zazimovávám:-)
Tak uvidíme...
***
Obě dvě kabelky bude možné koupit už příští sobotu v Ostravě na C6 Marketu.
***
Mimochodem, chystáte se dnes v Praze na koncert Kieslowski? Dorazte...
úterý 20. září 2016
Rychlebské stezky
Náš víkend ve Staré Červené Vodě.
Opět u Serváce.
S kamarády a jejich dětmi.
Objevili jsme opuštěný kaolínový lom a děti si vyhrály.
Objevili jsme opuštěný kaolínový lom a děti si vyhrály.
A vlastně nejen děti.
Procházky po okolí, čerstvé kozí mléko, oheň, špekáčky, koně...
Dobře bylo.
Rychlebky moc doporučujeme.
Je tam toho spoustu k vidění, na kolech asi ideální.
Můj muž nadšený, přece jen je to jeho rodný kraj.
Nejraději by tam hned kupoval dům.
To já jsem asi veskrze městská.
Hezky tam bylo, o tom žádná.
Ale moc ráda jsem se zase vrátila domů.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)



