Tak ahoj!

Co říct?
Že to bylo fajn. Nabitý rok po všech stránkách.
Tak vzhůru do toho nového.
Budu se těšit!

Střípky

Střípky Vánoc od nás.
***
Kubovo štědrodenní čekání aneb nakreslený stromeček. Teď už hrdě na zdi pokojíčku.
Ozdobená borovicová větev na okně pokojíčku.
Jeden z vánočních dárků - nové povlečení u Kuby v posteli.
Perníková chaloupka = teta Bára dětem. ( Teď už značně oloupaná....)

.....

Krásné Vánoce Vám všem!
A hodně radosti....

Zítra!

Předvánoční radost.
Ze Slovenska dorazilo číslo časopisu Tvorive Eco Byvanie, kde je kousek naší domácnosti.
Došitá toaletka na přání.
Tulipány od jedné mé milé.
Vánočka k snídaní. Ta od babičky.
A čtyři svíčky hoří.
Už zítra!

O pokoře a vděčnosti

Není to tak úplně vánoční téma.
Ale život si nevybírá.
V posledních několika dnech se dozvídáme jednu nepříjemnou věc za druhou.
A jak se to všechno valí, uvědomuji si,  jak hezký a vlastně šťastný život máme. A že to není samozřejmost.
V noci jsem nemohla usnout. V hlavě mi to šrotovalo. 
Takže toto píšu možná hlavně pro sebe. 
Jak moc jsem vděčná za svého muže, za jeho podporu. Za naše děti a jejich povahy. Že mě nutí být ve střehu a posouvají mě dál.
Že jsme zdraví.
Měla bych být víc pokorná...
Nehnat se tolik dopředu a víc se zastavit. Víc žít přítomností.
Vážit si všech těch malých radostí, které prožíváme.
Události posledních dní jsou pro mě opravdu velkou lekcí pokory. 
Protože to co beru jako samozřejmost, samozřejmostí není.
A že si kolikrát stěžuji na úplné zbytečnosti. 
***
Takže až si v tichosti dopiju čaj a děti se probudí, pořádně je všechny poobjímám.
A vy to udělejte taky.
Nikdy to není na škodu....

Nechat/nenechat

Letos je to s dárkama těžký.
Povedlo se mi nakoupit/vyrobit docela dobrý kousky, ale bojuju se svým obvyklým dilematem.
Nejraději bych si všechno nechala.
Ale přijít o tu radost z předání dárků, to ne...
Ráda bych se s některými pochlubila, ale bohužel většina našich čte blog....
Takže až po svátcích....Ale třeba vás to pak inspiruje na narozeniny, nebo tak.
A úplně nevánočně, objevila jsem nové album Radůzy a už mi hraje několikátý den.
Tak jen tak pro zpříjemnění dne.
A hlavně žádný předvánoční stres, jo!!!!
U nás se od rána střídavě pláče, kašle, smrká a hádá....Ani procházka nepomohla.
Takže děti po obědě spát a maminka kus čokolády.
***
Vánoce do Prahy.
Tříkapsová kabelka na venčení psa.
Asi taky takovou potřebuju:-)

Bráchové

Dva bráchové v kraťasech.
***
Šít medvědy mě baví.
Jen je musím schovávat před Emou a každého tak nějak nerada posílám do světa.
Snad tito dva udělají pod stromečkem radost.

Tři svíčky

Pomalu balím dárky.
Papír ještě z loňska, neomrzelo mě to.
Jednoduše.
A k tomu mi plápolají už tři svíčky...

Do Jeseníku

Téměř po roce.
Zabijačka.
S dětmi jsme se chvíli účastnili.
Ale pak jsme se spíš víc motali pod nohy.
Tatínek naštěstí pracoval i za nás.
Kuba byl hodně zvědavý.
Takže následovala opravdu přírodověda v praxi.
Kde má prase srdíčko.
Proč má ty hadice v bříšku....
Emu zase neopak víc zajímalo, co jí u babičky nechal Mikuláš.
***
Dnes pro změnu všichni tři doma.
Plány přeplánovány, nachlazení se člověk nevyhne.
Takže opět vařím čaj, skládáme puzzle a já přemýšlím, čím si zvednout náladu.
Asi se půjdu podívat, jestli tam něco po tom Mikuláši nezbylo:-)

Zběsile

Další ježíškovský kousek na přání.
***
Mám pocit, že dny letí trochu zběsilým tempem.
Otevřu oči, než se stihnu rozkoukat, už opouštíme byt,  pak je oběd, prosviští odpoledne a jdeme spát.
Možná to bude tím, že je toho opravdu dost co dělat. Vlastně ani nevím, kde mi hlava stojí.
A taky zažíváme hodně příjemných věcí.
Většinou to mám před Vánoci obráceně.
Těším se a ono se to TAK vleče.Prostě nekonečné čekání...
Ale tentokrát mi přijde, že ani nemám čas si to pořádně vychutnat.
V neděli už zapálíme třetí svíčku.
A ještě jsem neměla ani jeden punč na náměstí!
***
Dnešní velká radost.
Slunečné dopoledne.
Nádhera...