Co dřív

Odpočítávám dny do olomouckého Dizajntrhu.
Šiju od nevidím do nevidím a nestíhám ani fotit.
Nestíhám ani odškrtávat položky, co jsem stihla.
Tentokrat opravdu nevim, co dřív.
V pátek jsem si dala osobní pracovní rekord a z plánovaného piva s kamarády byl rychlý úprk domů - do postele.
A víkend byl obzvlášť odpočinkový.
Bylo potřeba nabrat síly.
Protože tento týden bude obzvlášť vypečený....
Pracuji přesčas, večer padám na sedačku a jen hledím.
Docela už se těším, až zvolním.
Až si společně s Janou dáme v pátek kafe a probereme, co je nového.
Co zase vyvedly děti, co nás čeká.....
***
Přišla jsem o své kafe pauzy - můj kafíčkový komplic Kristýna odjela pracovat do Anglie a já si tak vařím o jednu konvici bylinkového čaje navíc.
Ještě že tam nebude moc dlouho, protože by mi ty naše lehce prokrastinační chvilky chyběly.
Přece jen, přestávky jsou potřeba. Minimálně pro znovunastartování mozku.
Tašku, co jsem pro Kristýnu na cestu šila, jsem stihla vyfotit na madle skříně, na víc fotek už nezbyl čas.
Ale nebojte, už teď mam ve foťáku zásobu dalších kabelek:-))