pondělí 18. června 2018

Dobrodruhá




Vzpomínáte si, jak jsem byla tajemná jako hrad v Karpatech a naznačovala, že jsem se pustila do jedné spolupráce?
V rámci charity v Olomouci vzniká v prostorách bývalé kavárny Betreka, přímo pod mou milovanou Bistrou krávou (Wurmova 5) nový designový obchod Dobrodruhá.
Jedná se o netradiční charitní obchůdek, který bude zaměřený na prodej zboží z recyklovaných materiálů od nejrůznějších designérů, retro kousky z druhé ruky. Takže zde seženete nejen oblečení, ale i doplňky, knihy, porcelán - ano moje milované kafáče, sklo.
Prostě kousky s příběhem A to já ráda.
Pro Dobrodruhou jsem našila pár toaletek, kabelek,batůžků a popruhů na foťáky. Postupně budou kousky přibývat. Nejlepší ale na celé spolupráci je, že mám přístup k látkám v charitním skladu.
Rozumíte, jak jsem nadšená?
Teď ale ta nejzásadnější informace - otvíračka je už zítra v 16,00 hod.
Takže kdo z olomouckých budete mít cestu kolem - vřele doporučuji.

neděle 17. června 2018

Z posledních dní



Po dlouhé době jsem si uklidila v ložnici.
Přikláním se spíš k heslu, že kdo má úplně vypiglováno, asi nemá nic jiného na práci.
A práce, té já mám až nad hlavu. Ale už nebylo zbytí. A tak se teď chlubím hlavně proto, aby mě to motivovalo doumývat ty zbylá okna a vrhnout se na jámu lvovou, totiž pokojíček dětí. Ale zatím ještě nejsem asi v takové depresi, abych se o to pokoušela. Možná příští víkend.
Přežila jsem Emino vystoupení v baletu. Ema nadšená, my po víc než dvou hodinách jsme zdrhli. (Ema vystupovala v prvních dvaceti minutách).
Totálně jsem pokazila sekanou. Myslela jsem si, že to snad ani nejde, ale jde. Nikdo ji nejedl. Ani já. Aspoň se budu na vaření chvíli zase víc soustředit.
Cestou ze sobotní svatby kamarádky jsem s dětmi objevila relativně novou kavárnu v centru Olomouce, kde mají nejlepší zahrádku na světě. Je tam totiž houpací síť a houpačky. No posuďte sami, dát si dort, kafe a houpat se u toho v síti....Blaho.
A nakonec ten náramek.
Kamarád umí. A já s hrdostí budu nosit na ruce mosaz se staroegyptskými motivy. To víte, je to archeolog:-)))

pondělí 11. června 2018

Pro příště...



Bystřice byla fajn.
Jen pro příště, Jano!!!
Vezmi si někoho s sebou, ať si můžeš v klidu zajít na záchod, projít si stánky, koupit si třeba jídlo a máš si s kým povídat. Být sama na celodení akci je naprd.
Jet autem, když se všude rozlévá to nejlepší prosecco - taky není úplně nejlepší nápad. Na fotce jsem s tou jedinou deckou, kterou jsem si dala. Takže příště, prosím, nějakého řidiče.
Koukej se na předpověď a pro jistotu si s sebou ber opalovací krém. Ty ramena pak nebudou tolik bolet.
Opravdu zkus jít spát den před tím brzo. Já vím, říkáš si to pokaždé, nikdy to nevyjde, a když je po všem, padneš. Tak příště už ale fakt!
:-)
Díky všem, co se zastavili.
Dneska dávám dokupy eshop, zítra snad něco nahodím.
A teď hurá pošta a bazén. Aneb mozek mi v tomhle vedru stávkuje a tak ho jdu trochu zchladit.

pátek 8. června 2018

Chystá se



Malé nakouknutí pod pokličku.
Něco se peče.
Všechno bude recyklované  - a to já ráda.
Dostala jsem hromadu starších látek, abych našila limitovanou kolekci, o které vám napíšu už příští týden. Hrozně moc se těším, až se pustím do větších věcí, zatím jsem ukojila svou potřebu na čtyřech toaletkách.
Jsou jednoduché, ale k hrnkům a Jiroutkovi jdou, ne?
Mám radost, když se povede dát věcem druhou šanci....
...
A teď už zpátky k práci, protože zítra Bystřice. A dílna ve stádiu výbuch, nic nesbaleno a místo toho, jsem nevím proč, začala šít batohy. Klasika. Taková už jsem a obávám se, že asi jiná nebudu...

úterý 5. června 2018

Ty tašky








Po dlouhé době kabelky.
Popravdě jsem poslední dobou šila pořád dokola čelenky, popruhy na foťáky apod.
Ale k taškám se pořád ráda vracím.
Už je sice šiju prakticky po paměti, ale je u toho takový klid a řád.
Pokud nic nepokazím (a to se samozřejmě stává, že:-)), tak nemusím přemýšlet, jen poslouchám cvakání stroje. Mám už svůj systém a v něčem je to hrozně uklidňující.
Ještě jich mám pár na stole, ale teď se pouštím především do jedné větší zakázky, která mě hrozně baví, ale zatím je pořád tajná.
Nicméně kdybyste neměli o víkendu co dělat a chtěli se na kabelky podívat osobně, nebo si se mnou jen třeba dát kafe, tak budu se svý stánkem celý den ve Velké Bystřici na akci Ciao Italia.
Už jsem se tu o tom zmiňovala. Je to opět den pořádaný spolkem Jsme ze stejné planety a opět tam mimo mě potkáte třeba Rosu, Sašu a hromadu českých designérů. Plus italská kuchyně, prosecco, spoustu hudby a doufejme že krásné počasí.
Moc se těším.

čtvrtek 31. května 2018

Krátce


Dnes krátce, ale o to s větším nadšením.
Moje malá sestřička udělala poslední státnici a je z ní doktorka.
Rozjíždí se mi hodně zajímavá spolupráce a jsem z na ni dost natěšená. Brzo se pochlubím.
Koupila jsem si úžasný nový šaty a konečně jsem byla u kadeřnice.
(Oboje na fotce....ač to není vidět).
Ušila jsem čelenku ze zbytku úpletu Od soumraku do úsvitu. A nejraději bych si ji nechala. Asi to bude must have k mojí mikině.
A tahle fotka mě baví. Dokonce mi ani nevadí ty moje věčné kruhy pod očima.
Kterých se snažím všemi možnými způsoby zbavit. Ale zatím zjevně neúspěšně.
Taky jsem došila hromadu nových čelenek a zítra ji snad naskladním.
Teď už jen vypnout počítač a hurá Kubova školní akademie.
(Přesně jak jsem psala naposledy. Na tolik radostí si musím něco vytrpět:-))).

úterý 29. května 2018

Na parapetu



V životě se dějí ne úplně fajn věci, abychom si vážili těch pozitivních a příliš si na ně nezvykali.
Přece jen -  samá pozitiva, to by byla nuda k uzoufání:-)
Takže na vyvážení šíleného pracovního dne zakončeného besídkou ve školce a vydýchaným prostorem, kde jsem dvakrát myslela že zkolabuju - skvělá večeře a drink s ledem.
Dostala jsem od babičky ke svátku "speciální" hadru na okna a nábytek. (Teď nevím, do které kategorie to spadá. Protože co si budeme říkat, úklid mě popravdě nijak zvlášť nebere).
Ale světe div se - ono to funguje a Jana během chvilky umyla jedno okno. Na fotkách můžete vidět, které okno to asi je. Tím jsem se pro dnešek vyčerpala:-)))
Mám radost z váz na parapetu - všechny z druhé ruky za hubičku. Aspoň nemyslím na ten dnešní rozbitej hrnek v práci.....
Stejně tak mě těší pilea, která roste jak divá, dokonce už jsem si ji odmnožila do dílny a další miminka jí rostou u stonku. A aby byl stav domácnosti vyvážený - chcípl mi břečťan, který jsem zakokedamovala a namáčím ho neustále jak divá...ale asi mu není souzeno mi viset v ložnici.
Trochu jsem se v posledních dnech chytla s jedním kamarádem, ale na to konto teď zase víc mluvím s jinými lidmi. Asi ta rovnováha být musí.
Jen si občas říkám, že malé pohodové prázdniny - to by bylo tak příjemné....

sobota 26. května 2018

10 x pozitivně




Deset důvodů k radosti.
Kalhoty za hubičku z Lidlu. Nejbarevnější, nejpříjemnější. Sice v nich vypadám jak v pyžamu, ale miluju je. A navíc jsou na nich monstery.
Tonik espresso. Ideální letní kafe. Tento týden padlo už víckrát a já se ho nemůžu nabažit.
Kubovo představení ve škole. Fakt jsem se smála a ta radost v jeho očích....
Moje nový zlatý sandále - aneb maminka mi chtěla udělat radost a udělala!!!!
Noc kostelů a návštěva kaple sv Františka Milosrdných sester - nádherně zrekonstruovaná mými kamarády, kteří za tento počin dostali cenu Rudolfa Eitelbergera. Dlouho jsem se tam chystala a včera to konečně vyšlo. Nadšená jsem!
Na chvíli uklizená dílna a z nouze vymyšlený počítačový stůl.
Našla jsem dlouho pohřešované naušnice, a takže jako bych měla nový kousek.
Jízda na kole do práce. Sice to není tak často jak bych chtěla, ale baví mě to moc.
Bezlaktózová zmrzlina - totiž úžasnej malinovej sorbet, který jsem měla v neděli s dětmi.
A moje páteční odpoledne s Kubou. Rozhovory o protiatomových krytech, hledání jak přesdně vypadají, kolik stojí, jak se staví....jo, hodně se toho dozvím.....
Tak hezkou sobotu a myslete pozitivně....
.....
Včera jsem vás trochu zasklila, nicméně nezapomněla jsem úplně.
Čelenku vyhrává autorka komentáře č. 32. - Jarka Šalamounová.
Ozvu se mailem.

středa 23. května 2018

Léto




Příspěvek ze soudku na co se těším.
Je toho docela dost a to je samozřejmě dobře.
Těším se na další piknik Jsme ze stejné planety, který bude 9. 6. opět ve Velké Bystřici a já tam budu se svým stánkem.
Stejně tak se nemůžu dočkat konce června - budu mít svůj krámek v Hradci nad Moravicí na festivalu Hradecký Slunovrat.
A pak opět jako loni - Colours of Ostrava. Mám obrovskou radost, že jsem prošla výběrem a tak mě po celý festival najdete v design zóně.
Těším se na nové/staré auto. Mého bouráka jsme dnes slavnostně prodali a jen co opravím to nové, vyrazím do ulic.
Těším se na nové sandále, které si doufám v nejbližší době koupím. (A zase, co je na blogu, to platí, že jo:_)).
Jsem zvědavá na léto s dětmi, ale hlavně se těším, že nebudeme muset dělat úkoly do školy. A že se pustíme do komiksu Rychlých šípu, který nám komplet půjčil kamarád a já jsem z toho úplně naměkko. Protože tohle je moje dětství a začíná to číst můj syn.
A v neposlední řadě se těším až došiju tu hromadu tašek a batohů co mám momentálně na stole a vrhnu se na nové látky - a z nich bude zase milión čelenek. Protože mě baví, vás evidentně taky a na festivalové léto...prostě must have.
Tak krásnou středu.
...
ps. Výherce čelenky oznámím v pátek, komentáře tedy můžete psát do čtvrteční půlnoci...
ps2. milión čelenek na eshopu. Hurá.

pondělí 21. května 2018

Osm


Dnes je to osm let, co píšu blog.
Je mi jasné, že doba pokročila a blogům už pomalu odzvonilo.
Ale musím říct, že mě to pořád baví.
Víc mi to dává, než bere.
Díky blogu jsem poznala hromadu přátel, zajímavých lidí. Mohla začít dělat svou práci.
Je to vlastně taková moje jedna velká radost.
A tak k těm blogovým narozeninám bych chtěla udělat radost i někomu dalšímu.
Proto posílám do světa jednu čelenku dle vlastního výběru.
Pokud byste ji rádi, stačí, když mi dole do komentáře napíšete svůj mail a třeba co vás v poslední době potěšilo.
Tak krásné pondělí mějte...

pátek 18. května 2018

Dojatá










Přesně tak jsem se cítila, když jsem projížděla fotky od Terky.
Známe se už dlouho a s velkým obdivem se dívám na její práci.
Společně se svým partnerem Davidem (který mimochodem navrhuje a vytváří famózní skleněné vázy...) nádherně fotí a jejich produktové fotky předních českých designérů....smekám. (Pokochejte se na jejich instagramu...tady a tu.)
Proto jsem byla nadšená, když dorazila i s foťákem za mnou do ateliéru.
Už jsem to tu psala, ale málokterá fotka, na které jsem, se mi líbí.
Většinou se musím vyfotit sama a i tak k tomu mám milión výhrad.
Terka to vystihla a dokonce mám pocit, že i z těch fotek přímo čiší, to jak mi v poslední době je.
Něco mezi smutkem a radostí.
Únavou a vděčností.
Díky Teri....
***
Všem moc díky za ohlasy na čelenky.
Mám jich zrovna na stoje další obrovskou hromadu. Většinu už hotových.
Jen nahazování eshopu mi chvilku zabere.
Budou online nejspíš až zítra, tak se mnou mějte trpělivost.
A aby vám  ten den příjemněji utíkal, přidávám jednu, na které jedu od včerejška.

středa 16. května 2018

...


Nemohla jsem si pomoct.
Květovaná hromada od Myyny, fotka - dárek od kamaráda.
Zvedat si náladu - pro dnešek určitě splněno....
Ale to bych asi nebyla já, kdybych vám k tomu nepřidala nějakou sentimentální.
Takže jednoho Jeffa, prosím....

pondělí 14. května 2018

Po festivalu







Podílet se na organizaci festivalu je dřina.
Přidat si k tomu ještě prodej na svém vlastním stánku - dvakrát víc starostí a práce.
Když si k tomu ale na festival pozvete hromadu spřátelených kapel, protože proč prostě nespojit příjemné s užitečným, začíná to už být trochu zmatek.
Do toho hodně dobrý kamarád, že tedy přijede na víkend. Zmatek na druhou.
A pak vám ráno - den před festivalem neprojde auto technickou. A tak nějak tušíte, že tohle je jen začátek dost pekelného a výživného víkendu.
Je pondělí ráno, sedím v dílně, kruhy pod očima bych ani kruhama nenazývala, zvlášť když jsou přes půl obličeje. Ale dýchám, tělo funguje a mozek už se pomalu zapojuje.
Festival za námi.
Bylo to náročné, jsem hrozně vyčerpaná, ale tak nějak podivně spokojená.
Milión věcí se pokazilo, ale mnohem důležitější je vypíchnout si ty pozitiva. Jo v tom jsem machr.
Přece jen v tomto se snažím být terapeutem sama sobě. Hledat ty hezké věci.
Takže jdu na to.
Dorazila Markéta - i se svým papírnictvím. Byla se mnou na stánku a bylo to hrozně moc fajn.
Den se mnou strávila i moje kamarádka Karolína a jsem za její společnost hrozně vděčná.
Přijel Jindra Holubec a popravdě mi vylepšil den a svými tanečními kreacemi zvedl náladu všem okolo.
Kluci ze Zrní zvládli výpadek proudu a zahráli část akusticky a pak se prostě strhla na pódiu nespoutaná taneční párty.
Pozorovat svoje blízké jak jamují společně s vaši oblíbenou kapelou...může být něco lepším zakončením večera?
Možná pak ta pizza k snídani, totiž večeři. Rovnou z krabice, přímo v posteli.
Úsměv mám od ucha k uchu...

úterý 8. května 2018

Ty kytky






Víkend ve znamení kytek a přesazování.
Uplácala jsem nové kokedamy k nám do bytu a pár jich skončilo i v dílně.
Podařilo se mi přesadit maličkou pileu, tak si držím palce, aby mou péči přežila.Něco se daří, něco už moc ne.
Tak uvidíme, jak se bude mým přírůstkům dařit.
Koupila jsem si kytkované letní kalhoty a už v nich chodím třetí den, jakou mám radost. Jsou hodně barevné - co opět u mě velký vykřičník. Nosím hlavně černou a šedou a tak každá barva v šatníku je vítaná.
A stejně jako každé jaro mě opět chytá mentolová mánie. V sekáčí jsem sehnala děrovaný mentolový svetr a jsem nadšená.
Plus další hromada čelenek právě naskladněna. Jsou tam mentolové, nebojte:-)
Tak hezký sváteční den všem.

pátek 4. května 2018

Tolik







Je toho teď tolik, co mi dělá radost.
Snažím se soustředit na všechny ty maličkosti, které mě v posledních dnech potkaly.
Sobota jen s Emou - veskrze holčičí. Od lakování nehtů, přes princeznovskou pohádku, trhání kytek a vázání věnečků.
Sehnala jsem pileu. Nejvíc fotogenickou kytku. (Teď už jsem opravdu blogerka:-))).
Na ekojarmarku jsem potkala hrozně moc známých a obrovskou radost mi udělala Ilona, která mi až z Pardubic dovezla celou náruč tulipánů a bylinek. Ještě teď je mám v kuchyni:-)
Od Verči jsem dostala nový hrnek a druhý jsem včera objevila v charitě.
Stihla jsem kafe s kamarádkou.
Veggie fest na kterém se lehce podílím, se nezadržitelně blíží. A i když vím, že to bude náročné, tak se strašně moc těším. Možná ještě o kousek víc, protože za mnou dojede jeden z mých nejbližších přátel, kterého jsem už skoro půl roku neviděla.
Čelenky se evidentně chytly. Většina se prodala hned na ekojarmarku a na eshopu už jich je jen zlomek. A tak jsem dneska nastřihla další hromadu.
Koupila jsem si po letech novou podprsenku na běhání. Konečně. A zjistila, že s doprovodem Kuby - který jede na kole, to má něco do sebe. Minimálně mi dělá pojízdný bar:-)
A k tomu je dneska pátek.
Co vás těší?