středa 11. července 2018

DNO



Lucka to vystihla.
Triko s názorem.
Přesně takhle tu naši situaci vnímám.
A mrzí mě to.

úterý 10. července 2018

Noční


Na splín mi vždycky pomáhala práce.
Takže si dnes jedu noční.
Hromada batohů a tenhle pohled.
Zaměstnat hlavu aspoň na chvíli.

pondělí 9. července 2018

Zabydluju




Dostala jsem dárek z Liverpoolu.
Plakát mojí nejoblíbenější kapely.
A až teď mi došlo, že jsem o ní vlastně nikdy nepsala.
Miluju Beatles. Odvždycky.
Už jako malé šprťouchle jsem uměla svou hatmatilkou zpívat "ol ví jár séjín, giv pís a čenc".
Zhruba v deseti/jedenácti jsem byla šíleně zamilovaná do Johna Lennona a to zjištění, že se s ním nepotkám a je mrtvý.... Hodně, hodně slz.
Jakmile má někdo v ruce kytaru, tak můj zásadní dotaz je, umíš nějaký Beatles? Pokud ano, je to můj člověk.
Takže radost velká, když mi maminka ze svého anglického výletu dovezla kluky ušatý.
Mami, už visí. Děkuju!
......
Ateliér už zabydlenej.
Pomalu si to ladím tak, aby se mi tu dobře pracovalo.
Ale práce nečeká. Takže za provozu.
Za týden a něco Colours of Ostrava.
Uf.
První kousky ušité v novém prostoru. Peněženky.
Na eshop budu nahazovat až po návratu z Ostravy. Mějte se mnou, prosím, strpení:-)

sobota 7. července 2018

O dveře vedle


Vzhůru do nového dobrodružství.
Aneb stěhuju dílnu do většího.
Bohudíky jen o pokoj dál.
Ale ten prostor!!!
(Můžete mi někdo vysvětlit, kde jsem sesbírala tolik krámů? Absolutně netuším, jak tohle všechno přeskládám a co s tím budu dělat:-))))).

úterý 3. července 2018

Odpočívám



Odpočívám.
Až tady jsem si uvědomila, jak moc to potřebuju.
Sice si to úplně nemůžu dovolit, ale není zbytí.
Takže jsem aspoň na chvíli zpomalila.
Jsem s dětmi na chalupě.
Pracuju jen malinko, chodím bosky, opíkáme špekáčky, taháme si deky do domečku, čtu si na lehátku, tak trochu chodím od ničeho k ničemu.
A spím. Když to jde.
Taky jsem si dneska spálila stehna.
Prázdniny budiž zahájeny.

čtvrtek 28. června 2018

Letní výběr





Jsem strašný lenoch, co se týče hudby.
Lenoch a možná i konzerva.
Mám v telefonu už několik let pořád to samé a ne a ne si tam nahrát něco nového.
Přitom je tolik hudby, která mi dělá radost.
Několik z vás mi psalo o pár hudebních tipů. A protože právě zítra odjíždím na první letní festival a navíc už jsem nutně potřebovala nový playlist k šití, vytvořila jsem si na spotify jeden letní i pro vás..
Je to pár mých olíbených songů.
Najdete je tu.
Většinou trochu dumky žalky, ale třeba vás něco zaujme.
(Na Spotify je potřeba být registrovaný, ale pokud nechcete, nic neplatíte a když vydržíte jednou za čas reklamu, máte pak nonstop nálož hudby). 
Užijte si první prázdninový víkend. A vy, co se chystáte na Hradecký Slunovrat, zastavte se.
Mám našito.
A těším se.

středa 27. června 2018

Hlavně si to zaznamenat






Pár radostí z posledních dní.
Pohanková granola uplácaná Emou za odborného vedení kamarádky. Skvělá. Plná oříšků a s jahodami úžasná. Jen ten jogurt bych si k ní dala:-)
Nejlepší bundičko-halenka z charity. Už jsem do ní skoro střihla, protože by z ní byla naprosto famózní kabelka. Jenže pak jsem zjistila, že ji nutně potřebuji nosit....
Další umyté okno. Jupí!
Várka výkresů ze školy. Takže Kubův domeček u nás na zdi.
Knížka a pomerančový džus. Večer, když už děti leží. Nejlepší relax.
.....
Dva a půl dne do odjezdu na Hradecký Slunovrat.
Jestli jsem doteď byla relativně v klidu, tak jo. Už vyšiluju.
Nic nestíhám. Všechno se pořád mění, nové starosti. Mám sto chutí se na jeden den někam zavřít, vypnout telefon a jen spát a nebo si vypít celou lahev prosecca s džusem. A sníst tak kýbl ledu.
Jak dlouho dokáže lidské tělo jet v pohotovostní režimu?
Přijde mi, že už jedu opravdu jen z rezerv.
Možná proto jsem si i nafotila všechny ty hezké věci, které mám okolo sebe.
Pozitiva, pozitiva, pozitiva.
Teď zpátky za stroj. Pustit hezkou hudbu a nemyslet na to, co se dnes právě teď děje na Hradě.
Na den přesně po 68 letech od popravy Milady Horákové máme vládu s podporou komunistů a vedenou bývalým agentem Stb. Ach jo.

pondělí 25. června 2018

S výhledem


Zákon schválnosti se tomu říká.
V pátek jsem se tu vypsala z toho, jak mi ta strava hezky jde.
Pak jsem večer vařila svíčkovou z králíka a při zahušťování omáčky jsem tak automaticky snědla celou lžící kysané smetany.
Takže ta mi dělá opravdu, ale opravdu zle:-)
Ale jinak byl víkend strašně moc fajn.
Po dlouhé době s dětmi na chalupě. Sice jsem u toho maličko pracovala, ale jen tak z křesla a s tím nejlepším výhledem.
Navíc jsem se dostávala z pěkně hnusné rýmy.
Dneska už zase šiju a šiju.
A poslouchám Glena. Ten je jedna z mých jistot.
Třeba tahle písnička...ta je moje srdcová.

pátek 22. června 2018

Po třech měsících



Tři měsíce bez laktózy.
Myslela jsem, že to nemám šanci zvládnout.
Že budu hrozně trpět.
A kupodivu je to fajn. A cítím se rozhodně líp.
Moje intolerance sice stále trvá, ale už jsem se s ní docela sžila.
Nebudu předstírat, že bych si s velkou chutí nedala latté nebo sklenici studeného mlíka.
Nebo jogurt s ovocem.
Ale spoustu věcí se dá nahradit a už mi vaření mi jde líp.
Občas se sice ještě zapomenu - jako třeba ve Velké Bystřici, kde jsem s velkou chutí snědla půl porce tiramisu, které připravovala maminka mého italského kamaráda a pak jsem měla docela dost problém.
Ale kávu bez mléka zvládám s přehledem. Vlastně už mi dost chutná.
Našla jsem skvělou sojovou smetanu na vaření, kokosové mléko zvládají i děti a když už vařím svíčkovou, tak ji vařím prostě hodně hodně dlouho a pak si jí tolik nedám.
Zmrzlinu si sice dát nemůžu, ale občas narazím na sorbet nebo bezlaktózovou zmrzku, případně nanuk.
Ze sýrů zvládnu parmazán a kozí, čímž si aspoň malinko vynahrazuji svůj největší absťák.
Takže to jde a já z toho mám radost.
....
A radost mám taky z nových hrnků, které jsem ulovila při otvíračce Dobrodruhé, dalšího přesazeného miminka piley nebo nových látek. Plus je pátek:-)

pondělí 18. června 2018

Dobrodruhá




Vzpomínáte si, jak jsem byla tajemná jako hrad v Karpatech a naznačovala, že jsem se pustila do jedné spolupráce?
V rámci charity v Olomouci vzniká v prostorách bývalé kavárny Betreka, přímo pod mou milovanou Bistrou krávou (Wurmova 5) nový designový obchod Dobrodruhá.
Jedná se o netradiční charitní obchůdek, který bude zaměřený na prodej zboží z recyklovaných materiálů od nejrůznějších designérů, retro kousky z druhé ruky. Takže zde seženete nejen oblečení, ale i doplňky, knihy, porcelán - ano moje milované kafáče, sklo.
Prostě kousky s příběhem A to já ráda.
Pro Dobrodruhou jsem našila pár toaletek, kabelek,batůžků a popruhů na foťáky. Postupně budou kousky přibývat. Nejlepší ale na celé spolupráci je, že mám přístup k látkám v charitním skladu.
Rozumíte, jak jsem nadšená?
Teď ale ta nejzásadnější informace - otvíračka je už zítra v 16,00 hod.
Takže kdo z olomouckých budete mít cestu kolem - vřele doporučuji.

neděle 17. června 2018

Z posledních dní



Po dlouhé době jsem si uklidila v ložnici.
Přikláním se spíš k heslu, že kdo má úplně vypiglováno, asi nemá nic jiného na práci.
A práce, té já mám až nad hlavu. Ale už nebylo zbytí. A tak se teď chlubím hlavně proto, aby mě to motivovalo doumývat ty zbylá okna a vrhnout se na jámu lvovou, totiž pokojíček dětí. Ale zatím ještě nejsem asi v takové depresi, abych se o to pokoušela. Možná příští víkend.
Přežila jsem Emino vystoupení v baletu. Ema nadšená, my po víc než dvou hodinách jsme zdrhli. (Ema vystupovala v prvních dvaceti minutách).
Totálně jsem pokazila sekanou. Myslela jsem si, že to snad ani nejde, ale jde. Nikdo ji nejedl. Ani já. Aspoň se budu na vaření chvíli zase víc soustředit.
Cestou ze sobotní svatby kamarádky jsem s dětmi objevila relativně novou kavárnu v centru Olomouce, kde mají nejlepší zahrádku na světě. Je tam totiž houpací síť a houpačky. No posuďte sami, dát si dort, kafe a houpat se u toho v síti....Blaho.
A nakonec ten náramek.
Kamarád umí. A já s hrdostí budu nosit na ruce mosaz se staroegyptskými motivy. To víte, je to archeolog:-)))

pondělí 11. června 2018

Pro příště...



Bystřice byla fajn.
Jen pro příště, Jano!!!
Vezmi si někoho s sebou, ať si můžeš v klidu zajít na záchod, projít si stánky, koupit si třeba jídlo a máš si s kým povídat. Být sama na celodení akci je naprd.
Jet autem, když se všude rozlévá to nejlepší prosecco - taky není úplně nejlepší nápad. Na fotce jsem s tou jedinou deckou, kterou jsem si dala. Takže příště, prosím, nějakého řidiče.
Koukej se na předpověď a pro jistotu si s sebou ber opalovací krém. Ty ramena pak nebudou tolik bolet.
Opravdu zkus jít spát den před tím brzo. Já vím, říkáš si to pokaždé, nikdy to nevyjde, a když je po všem, padneš. Tak příště už ale fakt!
:-)
Díky všem, co se zastavili.
Dneska dávám dokupy eshop, zítra snad něco nahodím.
A teď hurá pošta a bazén. Aneb mozek mi v tomhle vedru stávkuje a tak ho jdu trochu zchladit.

pátek 8. června 2018

Chystá se



Malé nakouknutí pod pokličku.
Něco se peče.
Všechno bude recyklované  - a to já ráda.
Dostala jsem hromadu starších látek, abych našila limitovanou kolekci, o které vám napíšu už příští týden. Hrozně moc se těším, až se pustím do větších věcí, zatím jsem ukojila svou potřebu na čtyřech toaletkách.
Jsou jednoduché, ale k hrnkům a Jiroutkovi jdou, ne?
Mám radost, když se povede dát věcem druhou šanci....
...
A teď už zpátky k práci, protože zítra Bystřice. A dílna ve stádiu výbuch, nic nesbaleno a místo toho, jsem nevím proč, začala šít batohy. Klasika. Taková už jsem a obávám se, že asi jiná nebudu...

úterý 5. června 2018

Ty tašky








Po dlouhé době kabelky.
Popravdě jsem poslední dobou šila pořád dokola čelenky, popruhy na foťáky apod.
Ale k taškám se pořád ráda vracím.
Už je sice šiju prakticky po paměti, ale je u toho takový klid a řád.
Pokud nic nepokazím (a to se samozřejmě stává, že:-)), tak nemusím přemýšlet, jen poslouchám cvakání stroje. Mám už svůj systém a v něčem je to hrozně uklidňující.
Ještě jich mám pár na stole, ale teď se pouštím především do jedné větší zakázky, která mě hrozně baví, ale zatím je pořád tajná.
Nicméně kdybyste neměli o víkendu co dělat a chtěli se na kabelky podívat osobně, nebo si se mnou jen třeba dát kafe, tak budu se svý stánkem celý den ve Velké Bystřici na akci Ciao Italia.
Už jsem se tu o tom zmiňovala. Je to opět den pořádaný spolkem Jsme ze stejné planety a opět tam mimo mě potkáte třeba Rosu, Sašu a hromadu českých designérů. Plus italská kuchyně, prosecco, spoustu hudby a doufejme že krásné počasí.
Moc se těším.

čtvrtek 31. května 2018

Krátce


Dnes krátce, ale o to s větším nadšením.
Moje malá sestřička udělala poslední státnici a je z ní doktorka.
Rozjíždí se mi hodně zajímavá spolupráce a jsem z na ni dost natěšená. Brzo se pochlubím.
Koupila jsem si úžasný nový šaty a konečně jsem byla u kadeřnice.
(Oboje na fotce....ač to není vidět).
Ušila jsem čelenku ze zbytku úpletu Od soumraku do úsvitu. A nejraději bych si ji nechala. Asi to bude must have k mojí mikině.
A tahle fotka mě baví. Dokonce mi ani nevadí ty moje věčné kruhy pod očima.
Kterých se snažím všemi možnými způsoby zbavit. Ale zatím zjevně neúspěšně.
Taky jsem došila hromadu nových čelenek a zítra ji snad naskladním.
Teď už jen vypnout počítač a hurá Kubova školní akademie.
(Přesně jak jsem psala naposledy. Na tolik radostí si musím něco vytrpět:-))).

úterý 29. května 2018

Na parapetu



V životě se dějí ne úplně fajn věci, abychom si vážili těch pozitivních a příliš si na ně nezvykali.
Přece jen -  samá pozitiva, to by byla nuda k uzoufání:-)
Takže na vyvážení šíleného pracovního dne zakončeného besídkou ve školce a vydýchaným prostorem, kde jsem dvakrát myslela že zkolabuju - skvělá večeře a drink s ledem.
Dostala jsem od babičky ke svátku "speciální" hadru na okna a nábytek. (Teď nevím, do které kategorie to spadá. Protože co si budeme říkat, úklid mě popravdě nijak zvlášť nebere).
Ale světe div se - ono to funguje a Jana během chvilky umyla jedno okno. Na fotkách můžete vidět, které okno to asi je. Tím jsem se pro dnešek vyčerpala:-)))
Mám radost z váz na parapetu - všechny z druhé ruky za hubičku. Aspoň nemyslím na ten dnešní rozbitej hrnek v práci.....
Stejně tak mě těší pilea, která roste jak divá, dokonce už jsem si ji odmnožila do dílny a další miminka jí rostou u stonku. A aby byl stav domácnosti vyvážený - chcípl mi břečťan, který jsem zakokedamovala a namáčím ho neustále jak divá...ale asi mu není souzeno mi viset v ložnici.
Trochu jsem se v posledních dnech chytla s jedním kamarádem, ale na to konto teď zase víc mluvím s jinými lidmi. Asi ta rovnováha být musí.
Jen si občas říkám, že malé pohodové prázdniny - to by bylo tak příjemné....

sobota 26. května 2018

10 x pozitivně




Deset důvodů k radosti.
Kalhoty za hubičku z Lidlu. Nejbarevnější, nejpříjemnější. Sice v nich vypadám jak v pyžamu, ale miluju je. A navíc jsou na nich monstery.
Tonik espresso. Ideální letní kafe. Tento týden padlo už víckrát a já se ho nemůžu nabažit.
Kubovo představení ve škole. Fakt jsem se smála a ta radost v jeho očích....
Moje nový zlatý sandále - aneb maminka mi chtěla udělat radost a udělala!!!!
Noc kostelů a návštěva kaple sv Františka Milosrdných sester - nádherně zrekonstruovaná mými kamarády, kteří za tento počin dostali cenu Rudolfa Eitelbergera. Dlouho jsem se tam chystala a včera to konečně vyšlo. Nadšená jsem!
Na chvíli uklizená dílna a z nouze vymyšlený počítačový stůl.
Našla jsem dlouho pohřešované naušnice, a takže jako bych měla nový kousek.
Jízda na kole do práce. Sice to není tak často jak bych chtěla, ale baví mě to moc.
Bezlaktózová zmrzlina - totiž úžasnej malinovej sorbet, který jsem měla v neděli s dětmi.
A moje páteční odpoledne s Kubou. Rozhovory o protiatomových krytech, hledání jak přesdně vypadají, kolik stojí, jak se staví....jo, hodně se toho dozvím.....
Tak hezkou sobotu a myslete pozitivně....
.....
Včera jsem vás trochu zasklila, nicméně nezapomněla jsem úplně.
Čelenku vyhrává autorka komentáře č. 32. - Jarka Šalamounová.
Ozvu se mailem.

středa 23. května 2018

Léto




Příspěvek ze soudku na co se těším.
Je toho docela dost a to je samozřejmě dobře.
Těším se na další piknik Jsme ze stejné planety, který bude 9. 6. opět ve Velké Bystřici a já tam budu se svým stánkem.
Stejně tak se nemůžu dočkat konce června - budu mít svůj krámek v Hradci nad Moravicí na festivalu Hradecký Slunovrat.
A pak opět jako loni - Colours of Ostrava. Mám obrovskou radost, že jsem prošla výběrem a tak mě po celý festival najdete v design zóně.
Těším se na nové/staré auto. Mého bouráka jsme dnes slavnostně prodali a jen co opravím to nové, vyrazím do ulic.
Těším se na nové sandále, které si doufám v nejbližší době koupím. (A zase, co je na blogu, to platí, že jo:_)).
Jsem zvědavá na léto s dětmi, ale hlavně se těším, že nebudeme muset dělat úkoly do školy. A že se pustíme do komiksu Rychlých šípu, který nám komplet půjčil kamarád a já jsem z toho úplně naměkko. Protože tohle je moje dětství a začíná to číst můj syn.
A v neposlední řadě se těším až došiju tu hromadu tašek a batohů co mám momentálně na stole a vrhnu se na nové látky - a z nich bude zase milión čelenek. Protože mě baví, vás evidentně taky a na festivalové léto...prostě must have.
Tak krásnou středu.
...
ps. Výherce čelenky oznámím v pátek, komentáře tedy můžete psát do čtvrteční půlnoci...
ps2. milión čelenek na eshopu. Hurá.

pondělí 21. května 2018

Osm


Dnes je to osm let, co píšu blog.
Je mi jasné, že doba pokročila a blogům už pomalu odzvonilo.
Ale musím říct, že mě to pořád baví.
Víc mi to dává, než bere.
Díky blogu jsem poznala hromadu přátel, zajímavých lidí. Mohla začít dělat svou práci.
Je to vlastně taková moje jedna velká radost.
A tak k těm blogovým narozeninám bych chtěla udělat radost i někomu dalšímu.
Proto posílám do světa jednu čelenku dle vlastního výběru.
Pokud byste ji rádi, stačí, když mi dole do komentáře napíšete svůj mail a třeba co vás v poslední době potěšilo.
Tak krásné pondělí mějte...

pátek 18. května 2018

Dojatá










Přesně tak jsem se cítila, když jsem projížděla fotky od Terky.
Známe se už dlouho a s velkým obdivem se dívám na její práci.
Společně se svým partnerem Davidem (který mimochodem navrhuje a vytváří famózní skleněné vázy...) nádherně fotí a jejich produktové fotky předních českých designérů....smekám. (Pokochejte se na jejich instagramu...tady a tu.)
Proto jsem byla nadšená, když dorazila i s foťákem za mnou do ateliéru.
Už jsem to tu psala, ale málokterá fotka, na které jsem, se mi líbí.
Většinou se musím vyfotit sama a i tak k tomu mám milión výhrad.
Terka to vystihla a dokonce mám pocit, že i z těch fotek přímo čiší, to jak mi v poslední době je.
Něco mezi smutkem a radostí.
Únavou a vděčností.
Díky Teri....
***
Všem moc díky za ohlasy na čelenky.
Mám jich zrovna na stoje další obrovskou hromadu. Většinu už hotových.
Jen nahazování eshopu mi chvilku zabere.
Budou online nejspíš až zítra, tak se mnou mějte trpělivost.
A aby vám  ten den příjemněji utíkal, přidávám jednu, na které jedu od včerejška.