čtvrtek 28. července 2016

Téměř nekonečný příběh


To jsme si tak s holkama pronajaly byt.
Nádhernej byt.
Obrovský, s vysokými stropy, v krásném domě....
A v jednom z pokojů budu mít dílnu.
Nebo ateliér.
Chtělo to "jen" vymalovat.
Kéž by tady ten příběh skončil.
Z vymalování se stala kompletní nová elektroinstalace, nové omítky a už dvouměsíční zpoždění.
Ale nevadí.
Včera jsme společnými silami vymalovaly dva pokoje, umyly parkety v dalším jednom... Pomalinku se blíží finále.
A já skládám poklonu všem, kdo nějakou rekonstrukcí prochází. I když jsme na to tři a i když platí majitel domu, tato konkrétní rekonstrukce mi přivodila tolik šedivých vlasů......Ještě že existují kadeřnice!
A já zavírám tablet a startuji auto a hurá do Olomouce. Dnes nás pro změnu čeká podlaha v budoucím "přijímacím salonku":-) (přece se tomu nemůže říkat obyčejně obyvák, že jo...)

úterý 26. července 2016

Volno



Týden bez dětí.
Ty si užívají prázdniny u babičky.
A já mám skoro volno.
Proč skoro?
Konečně se dostávám víc ke stroji a taky práce na dílně je víc než dost.
Takže by spíš stálo za to napsat, že mám vlastně plno.
Dokonce až tak, že mám pocit, že neustále sedím za volantem, někam spěchám, něco převážím, někam telefonuji....
Ale užívám si to.
Věci se dávají do pohybu a za to jsem moc ráda.
***
Včerejší pozdní oběd - zapečený lilek s rajčaty a mozzarellou.
Černá kabelka pro kamarádku.
Hezké úterý mějte!

sobota 23. července 2016

Doma je doma




Doma je doma.
Kubova oblíbená hláška.
A já mu dávám za pravdu.
Chalupu miluju. A strašně moc si tu užívám léto.
Ale pokaždé, když se přijedeme domů "vyprat", si uvědomím, jak to mám doma ráda.
A že jsem vlastně dost městský člověk.
Mám ráda samotu, ale po čase musím mezi lidi.
A stejně tak i obráceně, občas je už lidí zase naopak moc a já jsem vděčná, že se můžu schovat za stroj.
Ale ne dnes večer.
Po celodenním kolovýletu jsem úplně hotová.
Děti už spí, muž zapíjí týden narozeného Olivera a já jsem si zvládla udělat něco jako mojito.
Mám otevřená všechna okna, hraje mi Layla - což je první projekt zpěvačky z mé oblíbené kapely Oh Wonder.
Naprostá pohoda.
Jsem doma a jsem moc ráda....
***
Emiččino sluníčko.
Obyvákový koutek.
Moje nová budna od muže. Jednou za čas mě překvapí a vybere mi nějaký kousek oblečení, na který bych si většinou asi netroufla, nebo bych si ho ani nevyzkoušela. A tahle je tak skvělá!!!!
A když je na ni moc horko, kochám se na ni pohledem v ložnici.

čtvrtek 21. července 2016

Pohořanský report









Dny utíkají jak splašené.
Mám pocit, že jsem se pořádně ještě nenadechla, ale přitom jsme tu už skoro dva týdny.
Děti jsou den ze dne odvážnější a odbíhají dál a dál, aby se vraceli s kobylkami, motýly, klacky a kytkami pro mě.
Pozorujeme vrtulníky a stíhačky - na Libavé to teď dost žije.
Nejlepší televize je ještěrka lovící střevlíka - a to jako fakt!
Nic zásadního se neděje, ale máme se hrozně fajn.
Já trochu bojuju se zánětem dutin, ale bylinky kolem a čelenka to jistí.
A ze svého předprázdninového seznamu si můžu odškrtnout hned několik položek.
Voda s mátou - nejčastěji jak to jde.
Malinová buchta, plus malinová marmeláda, kterou jsme hned snědli.
Netuším jestli dojde na deku, ale patchworkem jsem se asi vyčerpala na matraci....
Koupat jsme se jezdili zatím docela dost, ale jen co se vyzdravím, plánujeme vyzkoušet nově opravené koupaliště v Lošticích.....
A bosky chodím. To jo.
Hezké dny mějte.

úterý 19. července 2016

Malé plány




V budoucí dílně sice ještě pořád úřaduje zedník, to ale neznamená, že já neplánuji.
Pomalinku se pouštím do kousků, které jsem si vymyslela.
Třeba paletové sedátko.
V reálu bude o jednu paletu vyšší, na chalupě mi pro představu stačí jen jedna.
Na molitan jsem ušila potahy hned dva. První je nesnímatelný ze sekáčového povlečení, druhý je vidět na fotkách, čtverečkový na zip. Podložený vatelínem a pořádně prošitý. 
Už slouží a je dostatečně  otestovaný dětmi.
A aby radost byla kompletní, koupila jsem si dneska v sekáči skvělý svetr a vymyslela skvělý melounivý drink. Ale o tom zas někdy příště. Hezké úterý mějte!!!

pátek 15. července 2016

Závislá


 


Nikdy by mě nenapadlo, jak moc jsem vlastně závislá na internetu.
Dobře, částečně mě tato síť živí, ale jak často budu kontrolovat mobil, jestli se náhodou nepřipojil...
Na chalupě jsme téměř bez signálu. I dovolat se nám je občas problém.
Sem tam mi přiletí jako zázrakem nějaký email, ale ve většině případů jsem celý týden bez spojení se světem.
Jen o víkendu, když se jedu domů vyprat, tak zjistím, kdo mi psal, co se děje nového....
A kupodivu si to užívám.
Pravda, ještě se učím zvládat stres, když nemůžu hned zareagovat na email. Ale o to víc mám času....Překvapivě:-)
Teď bych měla napsat nějaké zásadní moudro o tom, jak všechno změním....no asi ne.
Ale minimálně nad tím budu přemýšlet.
***
Z chalupářského života.
Sukýnka pro Emu.
Dýňová polívka pro mě.
Cestovka pro Aničku.
***
A ještě jsem zapomněla - Facebook mi smazal většinu pošty, takže pokud jste mi psali a já jsem se neozvala, pošlete mi zprávu prosím znovu.

pondělí 11. července 2016

Prázdninově




Ostrý prázdninový start.
Týden v Kroměříži.
Bez blogu, mailů...
pak rychle vybalit, vyprat a zase zabalit.
Léto s dětmi na chalupě.
Těším se.
Možná i proto, že si beru méně práce.
Taky proto, že pomalu balím svoji dílnu.
Nejdřív ji přesunu na chalupu a v průběhu srpna potom do nových prostor.
Z toho jsem opravdu nadšená. A natěšená. Až konečně uklidíme po zednících a já budu moct zrealizovat všechno, co jsem si vysnila a naplánovala.
Takové moje soukromé Vánoce v létě.
Příspěvků teď přes prázdniny bude o poznání míň.
Ale to už u mě asi znáte. Aspoň ti, co už mě čtete nějakou dobu.
Je potřeba zvolnit, být víc pro děti a v mém případě tak trochu být víc dítětem.
Tak užívejte léto a já se zase ozvu...:-)
***
Svíčka od Keram -Ika. Kéž by vydržela déle než ty ostatní...
( toto je za ty roky už můj čtvrtý kousek, všechny nepřežily Emiččinu péči...)
Růže od muže a peněženka jen tak.
Nedělní rodinná pózovací fotka z chalupy.