pondělí 15. října 2018

Šest




Za pár dnů má Ema šest.
Slavili jsme dnes.
Při pohledu na tyto fotky mě napadá to, co mi běží hlavou už od soboty.
Kam zmizely ty moje malé děti?
Mám doma dvě osobnosti, které mi každý den ukazují, jak výjimečné jsou.
Moji největší učitelé trpělivosti...
***
Emičko,
k tvým šestým narozeninám bych ti přála, abys zůstala pořád tak svá.
Kéž by sis udržela tu svou neuvěřitelnou představivost, hravost a výřečnost.
Nebudu zastírat, že to s tebou je občas dost náročný, ale neměnila bych.
Jsi jedinečná a já jsem opravdu vděčná, že tě mám.
P.s. Období Anny a Elsy už bohudíky skončilo.
Nejvíc frčí Beruška a černý kocour.
Dostalas svůj první nůž a byla na prvním skautském výletě.
A pak že nemám být pyšná....

čtvrtek 11. října 2018

V říjnu




Já vím, byla tu už tolikrát. Jenže mě to zatím ještě pořád baví.
Dva limitované kousky, ušité mimo plán, ve jménu prokrastinace.
....
A když už jsem u těch radostí - na co se těším v říjnu?
Těším se na zítřejší Litomyšl. Moje město na důchod. Mám to tam moc ráda. Strávila jsem tam nějaký čas a pokaždé se tam ráda vracím. Všechny ty známá místa, známé vůně:-) Jen zahlédnu věže kostela a je mi zpátky dvacet....
Ve středu bude hrát v olomouckém Garchu Paul Batto. Jsem na to hodně zvědavá, protože to vypadá moc dobře.
Těším se, až budu pokračovat v nejnovějším románu Radky Třeštíkové Veselí. Koupila jsem si ho v Praze a rozečetla ve vlaku a od té doby se k němu už samozřejmě nedostala. Ale o víkendu!!!
Ema bude mít narozeniny. A já budu po dlouhé době něco péct. Takže konečně projedu všechny svoje oblíbené foodblogy.
Těším se na olomoucký koncert Kieslowski. Moje velká srdcovka. Vždycky si tajně pobrečím. Protože speciálně tato píseň.....
Ráda bych vyrazila na Designblok, slibuji si to už aspoň tři roky, ale zatím si vždy děti naplánovaly nějakou nemoc. Tak třeba to vyjde letos.
Těším se až se pustím do jednoho předvánočního kousku, co mám na stole. Prozradím jen, že je to spolupráce s Janou z lesa a bude skvělá!
A raduji se z každého slunečného dne. Protože jsem jednoznačně letní typ a bez slunce...to prostě není ono....
Tak užívejte čtvrtek. A třeba se podělte, na co se těšíte vy.

středa 10. října 2018

Who made my clothes








Okénko marnivé ženy.
Otázka oblečení je u mě, asi jako u každé, dost aktuální.
Jenže já to mám hodně složitě.
Dost věcí se mi nelíbí, hodně věcí až moc, ale nejsem ochotná za to tolik zaplatit.
Takže hledám nějakou zlatou střední cestu. 
Mám ráda, když vím, kde jednotlivé kousky vznikly, z jakého jsou materiálu a když je ušije někdo, koho znám - to je ještě lepší.
Obzvlášť z těchto tří kusů mám radost.
Dlouhá sukně je od Hanky Skokanové, která šije pod značkou Sew4home. Ještě jsem asi neviděla precizněji vypracované kousky než jsou ty Hančiny. Sukně je z bambusové teplákoviny, ideální do tohoto počasí.
Šato - halenka s volánky je od Martiny Estestky. Lehoučká a s kapsami. Láska na první pohled.
A bylinkové tričko jsem si dnes v pracovní době ušila já. Střih podle jiného oblíbeného kousku. Vypracování by ještě potřebovalo vychytat, ale sedí parádně.
Látka je  opět z kooperace Myyna a Šárka Klimánková. (Holky, mávám!!!)
Ale abych se jen nechlubila "designovými" kousky. Kalhoty, které mám na sobě, mě stály dvě stovky, jsou z Lidlu a miluju je. I když je mi jasné, že za nimi se skrývá někdo hodně špatně placený, rozhodně ne biobavlna...a mohla bych pokračovat. Snažím se hledat rovnováhu v tom, co kupuju, co si můžu dovolit koupit, kde ušetřit a kde už ne.
Jednoznačně vedou sekáče. Mám z nich skoro polovinu skříně a některé kusy jsou úžasné. Ale chce to hledat a nespěchat.
Teď je v plánu zimní bunda.Jen se trochu obávám, že až ji začnu shánět, tak pohořím. Ano, ještě jsem nezačala. Klasická Jana:-)
A co vy, kde nakupujete?

pondělí 8. října 2018

Pondělní




Dopřála jsem si plánovaně/neplánovaný víkend v Praze.
Rok! jsem tam nebyla.
Nedělala jsem v podstatě nic...
Potkávala se s kamarády, chodila na kafe, byla na výstavě, pila víno a hodně mluvila.
Zjišťuji, jak je mluvení očistné.
Hodně si myšlenky nechávám sama pro sebe, ale když je pak zformuluji a pustím ven....stávají se realitou. Takže bývám dost opatrná na to, co řeknu.
O to víc mě překvapuje, že teď mám tolik potřebu s lidmi mluvit a jak to najednou jde.
.....
Do dílny nám přibyly tři koťata. Mimina, která je potřeba vypiplat. To kdyby nám tu bylo se psem smutno.
Páteční slunko a můj unavenej úsměv - jo, je to úsměv, protože byl přede mnou volný víkend:-)
Dnes by ten úsměv byl ještě trošku větší. Protože jsem odpočinutá a mám na stole rozdělané nové kousky a z toho mám upřímnou radost.
Tak hezké pondělí mějte.

čtvrtek 4. října 2018

5





5 pozitiv dnešního dne.
- I když jsme dnes zaspali, všechno jsme stihli a já se parádně prošla do práce. Svítilo slunko a v hlavě mi pořád hráli Radiohead - tato písnička.
- Došila jsem novou várku medvědů. Nebo co to vlastně je. Baví mě to, prostě taková radost u stroje. Tetelím se u toho jako malé dítě.
- Zvládla jsem vyrazit na oběd. Takže teplé jídlo a bylo moc dobré. Navíc ještě společně s kamarády. Hned další plus.
- Večer dorazí kamarádka a já se těším vlastně od rána. O to víc, že jsme se neviděly už dlouho.
- Celý den mám parádní náladu. Nevím čím to je, nic zvláštního se něděje, ale já úplně svítím. Pozitivum největší.
Tak hezký čtvrtek všem. Ať se vám daří.

úterý 2. října 2018

Přeplánovat



Tak to prostě přeplánuju.
Moje nejčastější věta za poslední měsíc.
Mám pocit, že se ze mě stává mistr v přeplánovávání.
Už jsem tu psala několikrát, že spontánnosti se učím. A je to pro mě opravdu škola. Protože prostě ráda vím, na čem jsem. Potřebuju mít jasně načrtnuté, co mě čeká, co musím.
Takže každá změna mě vyhazuje z konceptu.
Na druhou stranu, čím víc věcí nevychází a mění se - tím víc se učím být pohotová. Což se s dětmi docela hodí.
Plánovala jsem napsat článek, na co se těším v říjnu, ale přiznám se, že se střídavě na nic netěším a zuřím a pak se hned akčně pouštím do plánování. To když své naštvání rozdýchám a po zopakování všech pozitiv si uvědomím, že se přece mám na co těšit.
Takže to v říjnu nechám trochu usadit. A taky zkusím trochu míň plánovat. Třeba pak nebudu tak zaskočená....
***
Fotka ilustrační. Ještě z jara od Terky. Ale myslím, že můj výraz na ní se k příspěvku víc než hodí....:-)
P.S. Na eshop jsem nahodila nové popruhy na foťáky a toaletky všech rozměrů.
Mějte hezké úterý.