pondělí 20. května 2019

A dost



Zjevně si už moje tělo řeklo " A dost".
Jinak si svůj páteční kolaps moc dobře neumím vysvětlit.
Po víc než hodině na zubařském křesle jsem cestou zpátky autem domů prostě najednou vypla.
Bohudík bez nehody.
A tak se celý vkend nesl ve znamení odpočinku.
Místo soboty v práci jsem si ušila kabelku sama pro sebe, dala si vanu a jela na chalupu za dětmi.
Kde jsem celou neděli jen koukala do zelena a střídavě objímala některé z dětí nebo neteří a četla.
Večer jsem si pustila Klec na jedničce a šla spát hned po titulcích.
Nic extra mi neuteklo.
Druhé kolo zubaře už ve středu.
Hurá.
...
P.s. Kdo stihne přečíst včas a je v okolí Olomouce: Dnes od 18,00 se koná koncert na podporu petice www.nekulturniministr.cz za odvolání stávajícího ministra kultury ČR Antonína Staňka.A taky na podporu olomouckého Muzea Umění. Budu tam...

středa 15. května 2019

S Emou


Od pondělka home office s Emou.
Značně výživné.
Po kom ta holka je, to netuším.
A hlavně mi neříkejte, že po mně:-)))
Dělá pět věcí naráz, je k neutahání a hlavně pořád, ale opravdu pořád mluví.
A když nemluví, tak zpívá.
Vydává zvuky, u toho tančí...
Trochu hodně na jednu introvertní matku.
Jsem s ní moc ráda, ale někdy je to až příliš intenzivní.
Dnes po obědě jsem s ní usnula na sedačce.
Tedy já usnula a ona mi u toho mluvila...jak jinak.
...
Malé radosti v eshopu.
Hromada ByMyyních a jiných pouzder.

pondělí 13. května 2019

Půlhodina






Přesně ta chvíle, kdy se povede na moment vypnout.
Vlézt si do postele s čajem a knížkou.
Naordinovala jsem si aspoň půlhodinu denně.
Půlhodinu, kdy zkusím odpočívat.
Moc se mi to nedaří, ale dnes odpoledne, když byly děti s tatínkem, tak jsem doťukla část práce a vyšlo to.
Nový Miloš Urban.
Jeho starší romány jsem četla jedním dechem.
Pravda, vždycky byly trochu morbidní, ale mám ráda styl jeho psaní.
Takže i když jsem teprve na začátku, jsem nadšená.
A užívám si lehce nostalgický pocit u každé stránky.
Jako bych byla zpátky na výšce a poprvé četla Sedmikostelí nebo Santiniho jazyk.
Jen kéž by těch půlhodinek bylo trošku víc...
...
A co vy, dokážete si přes den urvat aspoň chvíli pro sebe?

čtvrtek 9. května 2019

Dneska




Dneska jen pět pozitiv.
Potřebuji si je zopakovat jako sůl.
Protože vyčerpání, únava a ještě jednou únava.
A v této kombinaci kazím co se dá.
Takže co mi udělalo radost?
- Moje nová zlatá koženka. Prostě jen proto.
- Dorazily mi látky. A to je radost vždycky.
- Povedly se mi skvělé jarní závitky a moje kuchyň získala aspoň v mých očích o jeden rozměr navíc.
-  Volná středa s dětmi, kamarády a koloběžkami. Olomoucké Poděbrady, celý den venku a to slunko!
- Další potvrzený letní festival, kam se se svým krámkem vypravím. Těším se. Moc.
....
Fota z dneška.
Zlatá toaletka.
Ty látky...
A krupice k večeři...jo, aspiruji na matku roku. Aspoň pět minut denně:-))

neděle 5. května 2019

Z víkendu








Další přeplánovaný víkend do sbírky.
Někdy se to ale povede a i přes zmatky si to sedne, jak má.
Sraz se spolužáky z výšky po deseti letech od státnic.
Pravda, dorazilo nás osm.
Ale bylo to fajn.
I když jsem později usnula o půl desáté na sedačce.
Po delší době jsem hodně vařila.
Ne že by mě to normálně nebavilo, ale nějak jsem v neustálém shonu.
Tento víkend nasi goreng rýže, gulášová polívka v chlebu na výslovné přání dětí a  červené kari, protože zahřeje na duši.
Na nákupu jsem si místo soli do myčky koupila novou rtěnku.
A v neděli po obědě jsem usnula u pohádky.
Vlastně jsem se ani nezlobila na déšť, protože po akční sobotě venku bylo jedině fajn nikam nespěchat a zůstat zalezlí pod dekou.
I když už se maličko těším do práce:-)
...
Moetivi kousky v eshopu.

čtvrtek 2. května 2019

Žena za pultem



Jak se mám?
Hekticky.
Za mnou jsou dva prodeje - v Litomyšli a Olomouci.
Hodně balení a přenášení.
Zmatky.
Ale taky spousta milých setkání a rozhovorů.
Mám se fajn.
Unavená, ale spokojená.
Na fotce s úsměvem - chvíli po té se na mě vylila voda ze střechy stánku - přesně jako byste obrátili lavór.
Ale i to jsem, si myslím, ustála s grácií.
Dneska už v plné polní zpátky s dílně.
Úkoly, úklid a prádlo.
K večeři bramboráky se zelím, já nahazování eshopu a děti lego.
Byla by to idyla, kdyby se co deset minut nemydlili.
Ale to bych chtěla asi už moc, že:-)
***
Díky všem, co se zastavili.
Tohle mám na všech těch prodejích hrozně ráda.
Potkávat se s lidmi, poznávat ty, které znám jen přes obrazovku....a vidět, jak někoumu ty moje kousky dělají radost.

středa 24. dubna 2019

Do Litomyšle


Po tisící.
A určitě ne naposled.
Tu látku prostě miluju.
V sobotu do Litomyšle ( ano, už teď v sobotu!!!) dovezu třeba tyto nové kousky.
A taky už dříve avízované novinky ze spolupráce s Bárou Ungerovou aka Moetivi...
Hodně se těším.
Protože Litomyšl je srdcovka.
(A moje město na důchod:-))).
Takže si budu držet palce, aby to počasí nebylo tak příšerné, jak hlásí.
A vy, kdo budete mít cestu kolem, zastavte se! Budeme s Bárou v Růžové uličce hned kousek od náměstí.
Info zde.
...
A na dobrou noc přidávám jednu...

úterý 23. dubna 2019

Jak jsem chtěla napsat článek o mateřství


Mám v hlavě už dlouho něco, co potřebuji napsat.
Takový trochu jiný pohled na mateřství.
Sumíruji si to už nějakou dobu a dnes jsem měla pocit, že nazrál čas.
Nicméně večer, když jsem konečně po dost šíleném dnu sedla doma k počítači, tak mi zavolala babička, že jí zemřela sestra.
Nakonec jsem s ní seděla doma na gauči a místo rozebírání pocitů jsme řešily recept na její nový koláč.
Hlavně odvést pozornost od toho, co není příjemné a co nás trápí.
A já si pak uvědomila, že se toto v mém okolí děje dost často. A co hůř, já sama to dělám.
V momentě když bych měla být víc osobní, nebo mluvit o něčem, co mě trápí, raději z toho s úsměvem vybruslím a přidám nějakou zaručeně dobrou historku.
A přesně tady vzniká ta iluze silné Jany.
Působím neustále vyrovnaně, v pohodě a usměvavá.
Ve finále si vždycky všechno ustojím sama, ale možná jen proto, že nedám najevo, že by mi mohl někdo pomoct.
Navíc popravdě, je to dost dřina - neustále držet dekórum.
A já začínám být unavená.
Takže co s tím?
První krok bych už měla za sebou.
Hezky jsem si to sepsala na blog a zítra ráno to proberu s kamarádkou Kristínou na kafi.
Uvědomit si něco je vždycky fajn. Ale změnit to - to je běh na dlouhou trať.
Na druhou stranu, já mám spíš ráda ty delší trasy, takže proč ne....
......
Moje velikonoční vajíčka, totiž pouzdra.
V neděli jsem místo vajec věnovala svúj čas stříhání do té nejkrásnější látky.
Prostě dávka radosti do žil.

středa 17. dubna 2019

Lunaves



Nová deska Báry Zmekové mě naprosto okouzlila.
Poslouchám ji už několikátý den a je to přesně to ono na mou jarně melancholickou náladu.
Pokud ji neznáte - jednoznačně doporučuji. Má hodně specifický projev.
Takové pohlazení.
...
Děti mají prázdniny a vůbec nic neplánuju.
Tentokrát to nechávám naprosté náhodě - a překvapivě s úplným klidem.
Koukáme zrovna na Pippi dlouhou punčochu, na sporáku mám hrnec butter chicken a před chvílí jsem doskladnila eshop.
Takže prázdniny jo.

neděle 14. dubna 2019

O samotě


Bývám ráda sama.
Vždycky jsem to tak měla.
Ale jen občas a ne moc dlouho.
Byly věci, které jsem si moc nedokázala představit, že bych mohla dělat sama.
Věci, které jsou přitom úplně normální.
Jít sama na koncert? Nepředstavitelné.
Sama na oběd? Raději nejíst.
Sama do kavárny?
Tak jako se učím si v některých momentech říct o pomoc nebo o společnost, tak se poslední dobou učím si vychutnat momenty, kdy jsem sama.
Takže oběd sama - žádný problém.
Kavárna s knížkou? Blaho.
Koncert? Někdy je to o tolik lepší, než se společností.
A pomalu tomu přicházím na chuť.
Jasně, nic se nemá přehánět.
Možná proto jsem si dnes dala pecku v podobě oslavy narozenin u kamarádů - takže cca 20 dětí a jeden byt.
....
Právě rozečtená knížka od Lucie a návrat milovaného espresso tonicu.
Slunko do očí, lehko na duši.