neděle 17. června 2018

Z posledních dní



Po dlouhé době jsem si uklidila v ložnici.
Přikláním se spíš k heslu, že kdo má úplně vypiglováno, asi nemá nic jiného na práci.
A práce, té já mám až nad hlavu. Ale už nebylo zbytí. A tak se teď chlubím hlavně proto, aby mě to motivovalo doumývat ty zbylá okna a vrhnout se na jámu lvovou, totiž pokojíček dětí. Ale zatím ještě nejsem asi v takové depresi, abych se o to pokoušela. Možná příští víkend.
Přežila jsem Emino vystoupení v baletu. Ema nadšená, my po víc než dvou hodinách jsme zdrhli. (Ema vystupovala v prvních dvaceti minutách).
Totálně jsem pokazila sekanou. Myslela jsem si, že to snad ani nejde, ale jde. Nikdo ji nejedl. Ani já. Aspoň se budu na vaření chvíli zase víc soustředit.
Cestou ze sobotní svatby kamarádky jsem s dětmi objevila relativně novou kavárnu v centru Olomouce, kde mají nejlepší zahrádku na světě. Je tam totiž houpací síť a houpačky. No posuďte sami, dát si dort, kafe a houpat se u toho v síti....Blaho.
A nakonec ten náramek.
Kamarád umí. A já s hrdostí budu nosit na ruce mosaz se staroegyptskými motivy. To víte, je to archeolog:-)))

pondělí 11. června 2018

Pro příště...



Bystřice byla fajn.
Jen pro příště, Jano!!!
Vezmi si někoho s sebou, ať si můžeš v klidu zajít na záchod, projít si stánky, koupit si třeba jídlo a máš si s kým povídat. Být sama na celodení akci je naprd.
Jet autem, když se všude rozlévá to nejlepší prosecco - taky není úplně nejlepší nápad. Na fotce jsem s tou jedinou deckou, kterou jsem si dala. Takže příště, prosím, nějakého řidiče.
Koukej se na předpověď a pro jistotu si s sebou ber opalovací krém. Ty ramena pak nebudou tolik bolet.
Opravdu zkus jít spát den před tím brzo. Já vím, říkáš si to pokaždé, nikdy to nevyjde, a když je po všem, padneš. Tak příště už ale fakt!
:-)
Díky všem, co se zastavili.
Dneska dávám dokupy eshop, zítra snad něco nahodím.
A teď hurá pošta a bazén. Aneb mozek mi v tomhle vedru stávkuje a tak ho jdu trochu zchladit.

pátek 8. června 2018

Chystá se



Malé nakouknutí pod pokličku.
Něco se peče.
Všechno bude recyklované  - a to já ráda.
Dostala jsem hromadu starších látek, abych našila limitovanou kolekci, o které vám napíšu už příští týden. Hrozně moc se těším, až se pustím do větších věcí, zatím jsem ukojila svou potřebu na čtyřech toaletkách.
Jsou jednoduché, ale k hrnkům a Jiroutkovi jdou, ne?
Mám radost, když se povede dát věcem druhou šanci....
...
A teď už zpátky k práci, protože zítra Bystřice. A dílna ve stádiu výbuch, nic nesbaleno a místo toho, jsem nevím proč, začala šít batohy. Klasika. Taková už jsem a obávám se, že asi jiná nebudu...

úterý 5. června 2018

Ty tašky








Po dlouhé době kabelky.
Popravdě jsem poslední dobou šila pořád dokola čelenky, popruhy na foťáky apod.
Ale k taškám se pořád ráda vracím.
Už je sice šiju prakticky po paměti, ale je u toho takový klid a řád.
Pokud nic nepokazím (a to se samozřejmě stává, že:-)), tak nemusím přemýšlet, jen poslouchám cvakání stroje. Mám už svůj systém a v něčem je to hrozně uklidňující.
Ještě jich mám pár na stole, ale teď se pouštím především do jedné větší zakázky, která mě hrozně baví, ale zatím je pořád tajná.
Nicméně kdybyste neměli o víkendu co dělat a chtěli se na kabelky podívat osobně, nebo si se mnou jen třeba dát kafe, tak budu se svý stánkem celý den ve Velké Bystřici na akci Ciao Italia.
Už jsem se tu o tom zmiňovala. Je to opět den pořádaný spolkem Jsme ze stejné planety a opět tam mimo mě potkáte třeba Rosu, Sašu a hromadu českých designérů. Plus italská kuchyně, prosecco, spoustu hudby a doufejme že krásné počasí.
Moc se těším.

čtvrtek 31. května 2018

Krátce


Dnes krátce, ale o to s větším nadšením.
Moje malá sestřička udělala poslední státnici a je z ní doktorka.
Rozjíždí se mi hodně zajímavá spolupráce a jsem z na ni dost natěšená. Brzo se pochlubím.
Koupila jsem si úžasný nový šaty a konečně jsem byla u kadeřnice.
(Oboje na fotce....ač to není vidět).
Ušila jsem čelenku ze zbytku úpletu Od soumraku do úsvitu. A nejraději bych si ji nechala. Asi to bude must have k mojí mikině.
A tahle fotka mě baví. Dokonce mi ani nevadí ty moje věčné kruhy pod očima.
Kterých se snažím všemi možnými způsoby zbavit. Ale zatím zjevně neúspěšně.
Taky jsem došila hromadu nových čelenek a zítra ji snad naskladním.
Teď už jen vypnout počítač a hurá Kubova školní akademie.
(Přesně jak jsem psala naposledy. Na tolik radostí si musím něco vytrpět:-))).

úterý 29. května 2018

Na parapetu



V životě se dějí ne úplně fajn věci, abychom si vážili těch pozitivních a příliš si na ně nezvykali.
Přece jen -  samá pozitiva, to by byla nuda k uzoufání:-)
Takže na vyvážení šíleného pracovního dne zakončeného besídkou ve školce a vydýchaným prostorem, kde jsem dvakrát myslela že zkolabuju - skvělá večeře a drink s ledem.
Dostala jsem od babičky ke svátku "speciální" hadru na okna a nábytek. (Teď nevím, do které kategorie to spadá. Protože co si budeme říkat, úklid mě popravdě nijak zvlášť nebere).
Ale světe div se - ono to funguje a Jana během chvilky umyla jedno okno. Na fotkách můžete vidět, které okno to asi je. Tím jsem se pro dnešek vyčerpala:-)))
Mám radost z váz na parapetu - všechny z druhé ruky za hubičku. Aspoň nemyslím na ten dnešní rozbitej hrnek v práci.....
Stejně tak mě těší pilea, která roste jak divá, dokonce už jsem si ji odmnožila do dílny a další miminka jí rostou u stonku. A aby byl stav domácnosti vyvážený - chcípl mi břečťan, který jsem zakokedamovala a namáčím ho neustále jak divá...ale asi mu není souzeno mi viset v ložnici.
Trochu jsem se v posledních dnech chytla s jedním kamarádem, ale na to konto teď zase víc mluvím s jinými lidmi. Asi ta rovnováha být musí.
Jen si občas říkám, že malé pohodové prázdniny - to by bylo tak příjemné....

sobota 26. května 2018

10 x pozitivně




Deset důvodů k radosti.
Kalhoty za hubičku z Lidlu. Nejbarevnější, nejpříjemnější. Sice v nich vypadám jak v pyžamu, ale miluju je. A navíc jsou na nich monstery.
Tonik espresso. Ideální letní kafe. Tento týden padlo už víckrát a já se ho nemůžu nabažit.
Kubovo představení ve škole. Fakt jsem se smála a ta radost v jeho očích....
Moje nový zlatý sandále - aneb maminka mi chtěla udělat radost a udělala!!!!
Noc kostelů a návštěva kaple sv Františka Milosrdných sester - nádherně zrekonstruovaná mými kamarády, kteří za tento počin dostali cenu Rudolfa Eitelbergera. Dlouho jsem se tam chystala a včera to konečně vyšlo. Nadšená jsem!
Na chvíli uklizená dílna a z nouze vymyšlený počítačový stůl.
Našla jsem dlouho pohřešované naušnice, a takže jako bych měla nový kousek.
Jízda na kole do práce. Sice to není tak často jak bych chtěla, ale baví mě to moc.
Bezlaktózová zmrzlina - totiž úžasnej malinovej sorbet, který jsem měla v neděli s dětmi.
A moje páteční odpoledne s Kubou. Rozhovory o protiatomových krytech, hledání jak přesdně vypadají, kolik stojí, jak se staví....jo, hodně se toho dozvím.....
Tak hezkou sobotu a myslete pozitivně....
.....
Včera jsem vás trochu zasklila, nicméně nezapomněla jsem úplně.
Čelenku vyhrává autorka komentáře č. 32. - Jarka Šalamounová.
Ozvu se mailem.

středa 23. května 2018

Léto




Příspěvek ze soudku na co se těším.
Je toho docela dost a to je samozřejmě dobře.
Těším se na další piknik Jsme ze stejné planety, který bude 9. 6. opět ve Velké Bystřici a já tam budu se svým stánkem.
Stejně tak se nemůžu dočkat konce června - budu mít svůj krámek v Hradci nad Moravicí na festivalu Hradecký Slunovrat.
A pak opět jako loni - Colours of Ostrava. Mám obrovskou radost, že jsem prošla výběrem a tak mě po celý festival najdete v design zóně.
Těším se na nové/staré auto. Mého bouráka jsme dnes slavnostně prodali a jen co opravím to nové, vyrazím do ulic.
Těším se na nové sandále, které si doufám v nejbližší době koupím. (A zase, co je na blogu, to platí, že jo:_)).
Jsem zvědavá na léto s dětmi, ale hlavně se těším, že nebudeme muset dělat úkoly do školy. A že se pustíme do komiksu Rychlých šípu, který nám komplet půjčil kamarád a já jsem z toho úplně naměkko. Protože tohle je moje dětství a začíná to číst můj syn.
A v neposlední řadě se těším až došiju tu hromadu tašek a batohů co mám momentálně na stole a vrhnu se na nové látky - a z nich bude zase milión čelenek. Protože mě baví, vás evidentně taky a na festivalové léto...prostě must have.
Tak krásnou středu.
...
ps. Výherce čelenky oznámím v pátek, komentáře tedy můžete psát do čtvrteční půlnoci...
ps2. milión čelenek na eshopu. Hurá.

pondělí 21. května 2018

Osm


Dnes je to osm let, co píšu blog.
Je mi jasné, že doba pokročila a blogům už pomalu odzvonilo.
Ale musím říct, že mě to pořád baví.
Víc mi to dává, než bere.
Díky blogu jsem poznala hromadu přátel, zajímavých lidí. Mohla začít dělat svou práci.
Je to vlastně taková moje jedna velká radost.
A tak k těm blogovým narozeninám bych chtěla udělat radost i někomu dalšímu.
Proto posílám do světa jednu čelenku dle vlastního výběru.
Pokud byste ji rádi, stačí, když mi dole do komentáře napíšete svůj mail a třeba co vás v poslední době potěšilo.
Tak krásné pondělí mějte...