pondělí 8. července 2019

Červenec


Ráda bych řekla, že mám prázdninový režim se vším všudy. Ale pravda je taková, že ten začátek července kolem mě prostě úplně obyčejně prosvištěl.
Týden bez dětí byl z části pracovní.
Ale potřebovala jsem aspoň na chvíli vypnout.
Takže výlet do Havířova. Kafe u Soni, společný pozdní oběd v Pasta Romana (skvělý!!!).
Jóga u kamarádky Terezky a večerní oheň u přehrady.
Druhý den procházka se psy a zaplavat si, spálit si neuvěřitelně břicho ( WTF???) a vyrazit směr Polička. Penzion na Čechách, Zrní a hromada kamarádů.
Koncert, večerní oheň a víno.
Ale u čeho se mi až definitivně povedlo vypnout hlavu, byla páteční procházka v lesích okolo Lubné. 
A zpátky do reality.
Colours za rohem, vím kde všude pokulhávam, ale společnost Emy... Takže nakonec je z toho výjezd na chalupu i s šicích strojem, prababičkou a neteří.
Uvidíme, jak to půjde.
....
V posledních týdnech jsem se cítila hodně osaměle.
Možná je to tím, že jsem nikam moc nechodila, byla hodně přepracovaná a tak na nějakou větší socializaci, nebo i úplně obyčejný rozhovor už prostě nebyla ani síla, ani chuť.
Každopádně když jsem v sobotu seděla na verandě na chalupě a koukala se do zelena, uvědomila jsem si, jak radostný byl v tomto ohledu můj poslední týden.
Mám okolo sebe tak hrozně fajn lidi. Ale asi málo říkám, jak důležití pro mě jsou.
Děkuju za všechny ty rozhovory a setkání. Nabilo mě to.

čtvrtek 27. června 2019

Takhle ve čtvrtek večer



Dnes jsem na sebe docela pyšná.
Kuba je sbalený na tábor, obě děti nachystané na víkend.
Dodávka na fesťák naložená.
Kytky zalité, nádobí hotové, prádlo pověšené.
Svačiny v ledničce.
Stačí jen ráno za sebou zamknout.
Pravda, trochu padám na ústa.
Ale těším se.
Budu mít teď trochu volněji - rozuměj: bez dětí.
A popravdě, už to potřebuji jako sůl.
Tak kdyby se vám někomu zdálo, že v průběhu víkendu působím značně zmateně, tak to se jen srovnávám s prázdninovým režimem. Totiž žádné domácí úkoly (JO!!!), žádné budíky v 6,48.
Aspoň chvíli vypadnout z módu matky a být jen Jana.
Takže zítra v Hradci nad Moravicí.
Já budu ta s těma čelenkama na hlavě.
...
ps. Ty kabelky jsou nové a beru je s sebou:-)

úterý 25. června 2019

.....



Možná to bude tím létem, ale po dlouhé době jsem dostala chuť šít popruhy na kytary.
V pátek odjíždím prodávat na Hradecký Slunovrat. Těším se. Na spaní ve spacáku, spoustu hudby, kamarády, které tam mám potkat a taky že trochu vypnu.
Do té doby šílenství v podobě nedodělků, balení Kuby na tábor, všude po bytě kupičky věcí a já místo toho, abych to nějak dokončila, tak hodinu telefonuji s kamarádkou a nebo vařím v tomto vedru butter chicken k večeři. Ujela mi ruka a tak bylo nejen horké, ale i dost ostré. Neva. Dám si víc ledu.
Kubovi jsem na tábor místo gumáků koupila jezdecké holínky a protože už má stejně velkou nohu jako já, těším se, že je tak za půl roku zdědím. Konečně se karta obrací....:-)

pondělí 24. června 2019

Letná


Včera v Praze.
Jsem ráda, že jsem jela.
A jsem ještě raději, že nás bylo tolik.
Moje babička nade mnou jen pokroutila hlavou, ale tentokrát se se mnou raději nehádala.
Stojím si za tím, že to má smysl. Ne aroganci, ne lžím a stokrát ne lidem jako je Babiš se Zemanem. Kteří se neštítí naprosto ničeho.
...
Fotka je, s laskavým svolením, od Davida Macháčka.

čtvrtek 20. června 2019

Pět



Pět mých dnešních pozitiv.
Nové látky. Ty mi zvednou náladu vždycky. Budou z nich kabelky, tak se těšte.
Miletínské modlitbičky, které jsem si včera přivezla z Miletína u Hradce Králové. Moje dětství. Dnes večer jsem je s velkou radostí snědla místo dětí, které je nechtěly. Neví, co je dobré.
Těším se do kina. Poslala mi Jana tento trailer a jo. Odlehčení a taky Beatles vždy a všude.
Mám novou knížku na čtení a i když jsem dnes zvládla jen dvě stránky...už jsem začala!
A zítra je pátek. To je pozitivum největší - respektive největším pozitivem bude sobotní ráno, kdy nebudu muset vstávat. Ach ten dospělý život....
...
Dorazily mi poslední dva metry lnu Od soumraku do úsvitu.
Čelenky jsou skladem.
...
Už jsme taky dnes přemýšleli, co vám udělalo radost?

pondělí 17. června 2019

Letní zahrada




Sobota byla doslova vypečená.
Na brněnské tržnici nejela klimatizace - takže jsme se koupali ve vlastní potu.
Tím spíš oceňuji všechny, co jste se zastavili.
A neděle?
Ta byla odpravdu o nicnedělání.
Což já moc neumím.
Takže když už jsem skoro vyrazila do práce, naštěstí mě zastavila bouřka a déšť.
Zvládla jsem pouze přeparkovat auto, přečíst knížku, udělat si lívanec s jahodama a sníst tak hrnec ledu:-)
A co mě překvapuje nejvíc, nemám výčitky, že bych ten den proválela.
Prostě se učím odpočívat...:-)
Nicméně dnes už zase zpátky za stroj.
Zamilovala jsem se do této látky.
Respektive už před nějakým časem jsem narazila na toto ikeácké povlečení. Jenže jsem nebyla ochotná za něj dát tolik. No jo, skrblík.
Takže velká radost, když jsem objevila v sobotu látku.
Kabelka už je i s dalšími novinkami v eshopu, prostírku jsem si, s dovolením, nechala.
A jahody jsme s dětmi snědli....
...
Stává se mi to málokdy, že bych měla ze své práce dobrý pocit... jo, já vím, možná jsem příliš sebekritická.
Nicméně dneska ho mám. A je to strašně příjemný.
Dopíšu blog, budu dál koukat na Zeffirelliho Romea a Julii a možná si k tomu dám i skleničku.
Okna na balkón dokořán, světla zhasnutá...a já už nic nemusím.

čtvrtek 13. června 2019

Horko


Tohle počasí miluju.
Já vím, je horko.
Ale to mi svědčí.
A nejenom mě, ale i všem pileím, které jsem konečně rozsadila.
Mám jich hromadu, takže kdyby měl někdo zájem, napište. Ale jen osobní předání, jsou dost křehké.
Stejně tak horko mi bylo, když jsem koukala na Černobyl.
Dlouho mě žádný seriál tak nezasáhl. Doporučuju. Myslím, že by to povinně měli vidět všichni.
V sobotu vyrážím do Brna na Mint market. Má být přímo tropicky, takže šaty, spoustu vody....
Pokud budete mít cestu kolem, stavte se. Budu na tržnici na Zelňáku, druhé patro.

pondělí 10. června 2019

Něco si přát



Občas není od věci jen tak si něco přát.
Myslet na to, co by nám mohlo udělat radost je vlastně veskrze pozitivní.
A kolikrát už jen ta myšlenka člověku zvedne náladu.
A co teprve když se myšlenka zhmotní...
Minulý týden jsem napsala, že potřebuju už jen misku třešní.
V sobotu ve Velké Bystřici jsem ji od pozorné čtenářky dostala. Děkuju. Měla jsem hroznou radost a stejně tak i děti, které v neděli třešně dorazily.
Podobné je to i s touto fotkou.
Vyfocená je před čtyřmi lety na prvním ročníku Jsme ze stejné planety.
Společně s dalšími fotkami byla vystavovaná každý rok. A já si vždycky říkala, že by se mi hodila do práce.
A vida - v neděli telefonát, dnes jsem ji vyzvedla a už i s rámem visí v dílně.
Někdy si prostě stačí jen přát.
Krásné pondělí mějte...

pátek 7. června 2019

Ve středu


Poslední dobou se všechno hodně točí okolo Kuby.
Úkoly, učení, dotahování toho, v čem plave...
Emička tak dost často skončí s pastelkami v pokojíčku.
Jediný čas, který máme samy pro sebe, jsou naše středeční odpoledne, kdy Kuba není doma.
Je to doba, kdy můžem dělat veskrze holčičí věci.
Tuto středu jsme vyrazily na přijímací zkoušky na výtvarku do Zušky, kam jsem jako dítě chodila já.
Popravdě, dost mě to dojalo, když jsem tam po tolika letech byla.
Třída, kde jsem trávila každé čtvrteční odpoledne.
Místo, kde jsem se zamilovala do Františka Kupky.
Atrium, kde jsme měli první větší hraní s kapelou - otvírali jsme vernisáž Jindřicha Streita někdy v roce 2003, tuším.
A do toho Ema.
Všechno je, jak má být....

úterý 4. června 2019

Už mám léto




Radosti posledních dní.
Opět červené kari.
Je to prostě moje slepičí polévka pro duši, lék na splín v podobě horké misky rýže a zeleniny. A tentokrát kuřete...
Karafiáty na stole.
A dvě kabelky z té nejkrásnější látky.
Právě jsem objednala dva poslední metry. Dotisk už nebude.
...
Začala moje milovaná sezóna.
Jahody, teplo. Horkej vzduch, sandále, kraťasy.
Spaní s dokořán otevřenými okny.
Konečně se nikdo nediví množství ledu, které sním.
Slunko mě nabíjí.
Můžu donekonečna jen tak sedět a se zavřenýma očima si nechat nahřívat tvář.
Je přede mnou spousta příjemných věcí.
Teď v sobotu se s dětmi plánujeme podívat do Velké Bystřice, kde bude probíhat další ročník setkání Jsme ze stejné planety. Spousta jídla, hudby, workshopů a skvělých výstav.
Těším se na všechny známé. A na dobré kafe:-)
Příští sobotu - 15.6. -budu se svým stánkem v Brně na Mint marketu, který se koná v tržnici na Zelném trhu. Dovezu spoustu nových čelenek a puozder, plus dokončuji nové kabelky.
A kde se ještě uvidíme?
Poslední víkend v červnu budu prodávat svoje kousky na festivalu Hradecký slunovrat v Hradci nad Moravicí u Opavy.
A v polovině července se potkáme v Design zóně na Colours.
Festivalové léto, přesně jako to mám ráda.
A až dostanu misku třešní, budu úplně spokojená:-)