sobota 25. února 2017

10 pozitivních věcí




Někdy je potřeba se na ty pozitiva soustředit.
Zvlášť když je člověk přepracovaný, děti vstávají uprostřed noci i několikrát a vy se potom ráno ploužíte po bytě.
V hlavě jsem je měla už nějakou dobu a je pro mě důležité si každý den aspoň nějakou radost udělat. A potom si to nejlíp ještě zrekapitulovat, zvlášť když máte doma nemocné dítě a tak trávíte sobotu u vaření čajů, poslechu Kašpárka v rohlíku a dokončováním tří kabelek zaráz:-)
Takže tu jsou pozitiva na tento týden.
1. Jít na kafe s kamarádkou - to jsem dotáhla k dokonalosti, nebylo to jen kafe, ale dokonce i víno:-)
2. Koupit si kytku - aneb pryskyřníková sezóna v plném proudu.
3. Pustit si dobrý film - tady tento týden malinko pokulhávám. Mám nachystané asi tři, ale vždycky večer jsem tak unavená, že nejsem schopná se soustředit na nic jiného než na Teorii velkého třesku nebo doktorku Brennenovou. Ale pozitivní je už jen to samé čtení recenzí a hledání toho příštího favorita.
4. Uvařit si něco opravdu dobrého - inspirace z tohoto týdne: houbový Kuba, zeleninová polévka s extra brokolicí, zapečená cuketa s celerovými hranolkami.
5. Nový/starý kousek oblečení - úžasná košile ze sekáče, kterou jsem si koupila někdy v srpnu a objevila ji schovanou tento týden. Je mi velká, ale je nádherná a tak čeká na to, co s ní provedu. A i kdybych neprovedla, pověsím si ji na ramínko a budu se kochat. Protože už to samo o sobě je pozitivum, žejo.
6. Nové látky. V mém případě je to asi jasné, že mě to těší. Zvlášť když do nich můžu hned střihnout. A třeba si ušít hned nový povlak na polštář do ložnice - jen tak mimo plán.
7. Aspoň jedno guilty pleasure - v mém případě horké kakao a půlka oříškové čokolády, když jsem byla v pátek večer sama doma.
8. I do práce se hezky obléct a namalovat - někdy ráno, pravda, trochu nestíhám a pak se sama divím, co jsem na sebe nahastrošila. Ale jinak se většinou snažím a samotnou mě to potom těší. Tento týden jsem se dokonce překonala a vytáhla i podpatky  a červenou rtěnku.
9. Naučit se novou písničku na kytaru - což pro mě znamená, pořádně si ji naposlouchat a pak se pokusit vymyslet akordy. Ne vždycky je totiž najdu na internetu. A já se zásadně učím songy, které nikdo nezná...:-) Takže za tento týden splněno.
10. Víc času na Kubu. Toho se mi tento týden dostalo požehnaně. A nejlepší byly rána v jedné posteli. Zvlášť když opadla noční horečka a on měl chuť si se mnou povídat,tulit se a ne hned jíst - u nás po ránu nejžádanější věc.
***
A co vy, umíte vypíchnout zpětně ty pozitivní momenty? Děláváte to taky?
Jestli ne, tak je nejvyšší čas začít. Hned je pak všechno tak nějak hezčí.

úterý 21. února 2017

Secesní


Mám vždycky hroznou radost, když se mi podaří najít v sekáči něco, čemu dám druhou šanci. Rozuměj - co přešiju.
Včera jsem si za 70 korun koupila novou zimní parku, která má kapuci, jako bych mířila na Sibiř. Tu teda nerozstříhám, ale ještě unosím.
Ale potom jsem narazila na halenku velikosti xxxxxxl, která ale měla nádhernou látku a ještě lepší materiál. Tu nejjemnější, nejpříjemnější bavlnu. Takovou tu echt poctivou.
A to je jasné, že jsem ji tam nemohla nechat.
A tak vznikly pouzdra na tužky. Z části jednoho rukávu, Zbytek ukládám na později:-)
Poslední dobou mě tyto "limitované" kousky hrozně baví.
Nejen že vznikne něco, co už se v podstatě nebude opakovat, ale využije se potenciál kousku oblečení, který by s velkou pravděpodobností zůstal dlouho ležet v hromadě hader. Nebo pak zamířil na skládku.
Ale aby to nevypadalo, že jen vymetám sekáče - konečně jsem objednala hromady látek a teď každý den dorazí jeden balíček - nebo spíš já někam pro ten balíček letím. Ale ta radost!
Těžká materiální radost.

pondělí 20. února 2017

Jude na třetí




Nutně jsem si potřebovala v sobotu večer zlepšit náladu.
Na radu kamaráda jsem si pustila Grandhotel Budapešť.
(Z nějakého důvodu mi to připomnělo Mládí od Sorentina, ale to jsem odbočila...)
Pokud hledáte hodně barevný film s krásnou kamerou, příjemným humorem a vlastně dost nenáročný...Jen do něj!
Je to přesně ten kus, kdy dokoukáte i titulky s úsměvem a po vypnutí vám zůstane příjemný pocit.
Což se mi v poslední době u filmů moc nestává.
Bohužel.
Ale abych se dostala k v nadpisu zmíněnému Judovi.  
V Grandhotelu měl menší roli.
Ale dosyta si ho užívám v Mladém papeži.
Režíroval Sorentino a Jude Law exceluje.
Seriál je točený v tak krásném prostředí, že by se na něj dalo dívat i bez zvuku:-)
Vatikán ze všech stran.
A hned jsem si vzpomněla na Moje borůvkové noci.
Už ej to vlastně docela dlouho, co jsem ho viděla naposledy.
Takže hned jak dokoukám papeže, dám si Juda potřetí. Navíc i s Norah Jones....
***
Mentolová mě nepouští.
Ať dělám, co dělám.
Prostírka, látky, nádobí.
Mentolová radost.
(Prostírku najdete i s dalšími novými kousky v e-shopu).  

neděle 19. února 2017

Zašiješ mi kalhoty?



Co jsem začala šít, zapsala si mě většina okolí jako švadlenu.
Takže mi neustále nosili kalhoty na zkrácení, roztržené bundy....
Prosby o výměnu zipů ani nespočítám.
Přiznám se, že ze začátku jsem měla dost problém říct ne.
Nikdy jsem moc odmítat neuměla.
Většinou ( až na ty zipy) jsem se snažila vyhovět.
Však to budeš mít, Jani, hned....
Toho času, který jsem strávila nad podobnými "zakázkami"...
Jsem na sebe pyšná, protože i když to pro někoho může vypadat, že nad prací ohrnuju nos, nejsem švadlena.
Jsem Jana a šiju něco jiného. Mám své práce dost a učím se říkat ne.
Nebýt pořad jen vstřícná a hodná.
Jde mi to těžko, ale jde mi to:-)
Teď si budu malinko protiřečit, protože jsem zrovna dneska došila přehoz na máry pro olomoucké premonstráty, který bylo potřeba podšít fleecem, aby tolik neklouzal.
Jednoduchá záležitost.
Cha, to jsem si naběhla.
I po třech hodinách jsem neměla hotovo a slušná jsem u toho rozhodně nebyla...
Ale zrelaxovala jsem se u této toaletky. Ušité z nejhezčí zelené kůže a zrecyklované halenky ze sekáče.
Jen co jsem ji viděla, už jsem si představovala, jak do ní stříhám...
Od zítřka ji najdete v e-shopu. Spolu se dvěmi dalšími podobnými kousky a novými kabelkami.
***
Zelená toaletka, momentálně nejoblíbenější hrnek s heřmánkovým čajem. 
(Toho se pořád nemůžu přepít....)
A miska od Ema Mamisu. Ta mě baví.
Ale budu potřebovat ještě minimálně jednu:-)

úterý 14. února 2017

Dělat si radost




Je potřeba se umět potěšit.
A to já umím:-)
Koupím si tulipány, uvařím si nejlepší jasmínový čaj, po napsání úkolů prohlížím vánoční knížky nebo se kochám sekáčovými úlovky.
A ty poslední mě obzvlášť baví.
Konečně to není šedá!
Úžasný obrovský růžový obr rolák s kašmírem.
A taky ten pudrový. Tam sice není složení nic moc, ale zase je hrozně příjemný.
Dohromady za 60 kč.
A to jsem měla strach, že mi všechny dobré sekáče zavřeli...

pondělí 13. února 2017

Cesta k batohu


Podotýkám, že je to opravdu cesta a je jí přede mnou ještě kus.
Ale abych začala.
Oslovila mě Verča, jestli jí neušiju batůžek na peněženku a klíče, když nosí miminko v šátku.
Takže jsem se do něj pustila.
Sýkorky od Myyny, modré šňůrky, sešitý na overlocku. Hotový jedna, dvě.
A už tehdy jsem měla v hlavě úplně jiný batoh.

 
Nicméně uplynuly tři měsíce, kdy jsem nic kromě tašek a toaletek pořádně nedělala a poprosila mě kamarádka o batůžek pro sestru k narozeninám.
Tentokrát jsem přidala koženkové dno, podšívku dovnitř a kapsičku na drobnosti.


A tohle je zatím poslední pokus.
Z nádherné vlněné látky, černé koženky a šitých látkových popruhů.
Dost možná je to taky poslední kousek na stahování, prostě mi to nějak nesedí.
I když tady jsem udělala stahování šňůrek z kousku kůže a nevypadá to vůběc špatně.
(Jen vám jsem to, nevím proč, nevyfotila).



Má ještě nějaké mouchy, které jsem už ale vymyslela, jak příště vychytat.
Prostě příjemná změna oproti kabelkám.
Ty mě teď zaměstnávají naplno.
Jak jsem psala už na Fb, e-shop v této kategorii poněkud pokulhává. Jakmile nějaké kabelky nahodím, hned jsou prodané. Takže to neustále vypadá, že nemám co v nabídce.
Ale jsem jinak samozřejmě ráda:-)

čtvrtek 9. února 2017

Zajíci


Jednou za čas propadnu nějaké látce.
Tentokrát jsou to hned látky dvě.
Lišky a medvědy už jste viděli - však jsem z ní našila hned několik toaletek a kabelku.
Momentálně jsou v kurzu zajíci.
Látka ze stejné kolekce, jemná, ne moc výrazná...ale famózní.
Možná ty malé geometrické prvky, to je to, co mě na tom tak bere.
Dvě toaletky s kůží na zakázku, kabelka vyloženě na moje přání.
Někdy prostě nejde jinak, než šít, co zrovna srdce žádá.
Kabelku i s dalšími novými kousky jsem právě nahrála na e-shop.
***
Emička udaná a já jsem zpátky v dílně.
Já vím, budu se opakovat asi po tisící, ale tak hrozně moc ráda chodím do práce.
Mějte hezký den.

úterý 7. února 2017

Po babičce




Vystěhováváme byt po babičce.
A likviduje se spousta věcí.
Takže ve volném překladu, donesla jsem domů spoustu věcí...
Z toho mé vetešnické srdce plesá.
Nové hrnky na presso.
Krabice od čokolád z Tuzexu ( a v ní nastěhované látky, co jsem dovezla z dílny domů...).
Miska na ovoce, v mém případě na špulky nití.
Plus ty prostírky, že ....
***
Můj home office svědčí hlavně prostírkám.
Na víc, přiznávám, nemám s Emou čas.
A to se říká: "jedno dítě, žádné dítě".
Jenže v případě Emy to jaksi neplatí....:-)
Nicméně obě prostírky z fotek najdete v e-shopu.
Našila jsem nějaké nové, doplnila ty prodané...
Odkaz na shop snad brzo zprovozním na pravé straně blogu....přece jen já a IT...takže prosím o strpení.

pondělí 6. února 2017

Spící


Při focení této fotky jsem si vzpomněla, jak jsem dřív fotívala spící Emu.
Nalistovala jsem zpátky blogem a dost se dojala.
Nejen tím, jak byla malinká, jak nespala, plakala a jak jsme si s ní užili, ale hlavně, jak to šíleně uteklo.
A že si to už skoro ani nevzpomínám.
K nahlédnutí TU.
Emička už je druhý týden doma.
A tentokrát jsem už úplně bez hlídání.
Padli všichni v okolí a tak došlo na práci z domu.
Tedy práci...vzhledem k tomu, že Ema to zapíchla na sedačce v obyváku, je to spíš počítač, maily, faktury a úprava fotek.
Nicméně něco malinko jsem zvládla a odpoledne nahodím na e-shop pár nových kousků.
Čímž se dostávám k tomu, že bych moc chtěla poděkovat všem za reakce, zprávy, maily a komentáře, které jsem v souvislosti s e-shopem dostala. Udělaly mi opravdu radost.
Hrozně moc jsem tu zpětnou vazbu potřebovala.
Někdy člověk prostě to ocenění potřebuje jaksi víc, zvlášť když má pocit, že se na něj ze všech stran něco valí.
Což je asi i můj případ v posledních dnech.
Takže si budu držet palce, ať se doma s Emou nějak srovnáme a brzo bude určitě líp...

čtvrtek 2. února 2017

Je to tu

 




Mám velkou radost.
Dnes otvírám svůj e-shop.
Není dokonalý, ale mám takový pocit, že v lecčem se mi malinko podobá.
Občas lehce zmatený, ale ve své podstatě jednoduchý.
A co u mě najdete?
Od všeho kousek.
Od velkých a malých toaletek, přes peněženky, prostírky...a kabelky.
A zapomněla bych na jednoho medvěda... Ten zatím statečně a sám hlídá svou podkategorii a vyčkává na kamarády, které bych měla velmi brzo naskladnit.
Ale to až doutírám doma dětem nudle u nosu, vyšlu je zpátky do vzdělávacích zařízení a sama se dostanu do dílny. (Ano, taky nás ta chřipečka semlela).
Do té doby se budeme doma tulit pod dekou a já budu čas od času nakoukávat na e-shop a pořád nevěřícně kroutit hlavou, že jsem se konečně odhodlala.
Tak vítejte!
                                                                https://gresakovajana.cz/