Cesta k batohu

Podotýkám, že je to opravdu cesta a je jí přede mnou ještě kus.
Ale abych začala.
Oslovila mě Verča, jestli jí neušiju batůžek na peněženku a klíče, když nosí miminko v šátku.
Takže jsem se do něj pustila.
Sýkorky od Myyny, modré šňůrky, sešitý na overlocku. Hotový jedna, dvě.
A už tehdy jsem měla v hlavě úplně jiný batoh.

 
Nicméně uplynuly tři měsíce, kdy jsem nic kromě tašek a toaletek pořádně nedělala a poprosila mě kamarádka o batůžek pro sestru k narozeninám.
Tentokrát jsem přidala koženkové dno, podšívku dovnitř a kapsičku na drobnosti.

A tohle je zatím poslední pokus.
Z nádherné vlněné látky, černé koženky a šitých látkových popruhů.
Dost možná je to taky poslední kousek na stahování, prostě mi to nějak nesedí.
I když tady jsem udělala stahování šňůrek z kousku kůže a nevypadá to vůběc špatně.
(Jen vám jsem to, nevím proč, nevyfotila).

Má ještě nějaké mouchy, které jsem už ale vymyslela, jak příště vychytat.
Prostě příjemná změna oproti kabelkám.
Ty mě teď zaměstnávají naplno.
Jak jsem psala už na Fb, e-shop v této kategorii poněkud pokulhává. Jakmile nějaké kabelky nahodím, hned jsou prodané. Takže to neustále vypadá, že nemám co v nabídce.
Ale jsem jinak samozřejmě ráda:-)