čtvrtek 11. srpna 2022

Tři


❤️
***
Dřív jsem se hodně hnala za velkými zážitky, abych měla aspoň chvíli pocit, že jsem šťastná.
Pořád být v pohybu, obklopená lidmi. Koncerty střídaly prodejní akce, navalovala jsem na sebe hromady práce a když se pak stalo, že bylo volno, popravdě jsem to moc nedokázala využít a byla z toho nesvá.
Oproti tomu teď žiju asi mnohem víc "nudnej" život. Nemám pocit, že bych o něco přicházela, naopak.
Být s někým, vedle koho cítím naprostou svobodu a klid - to jsem dřív neznala. Měla jsem pocit, že si to "štěstí" musím zasloužit a že proto je ho tak strašně málo. Za poslední tři roky se toho  v mém životě hodně změnilo. Ale jednoznačně k lepšímu. Cítit lásku jen tak, bez podmínek - tak to přece má v životě být. A já jsem vděčná, že to můžu zažívat.

středa 10. srpna 2022

Za volantem



Děti na prázdninách a já si tak můžu dovolit jednou za čas jet z chalupy přímo do práce.
Za ten výhled ráno to stojí.
Takový můj rituál - s kouřícím hrnkem kafe na zápraží koukám do pole.
Za to obětuji i to dřívější vstávání a půl hodiny navíc za volantem.
Asi bych to každý den nezvládla, ale občas je to strašně fajn. Opustit po práci město, strávit večer venku. A pak to ráno - tichá zahrada, orosená tráva.... A i ten čas za volantem. Zvlášť když je to chvíle jen pro mě.
Zpívám si nahlas, přemýšlím, co mě čeká, nebo si jen tak utřizuji myšlenky.
V průběhu července jsme prakticky každý víkend strávili na chalupě, takže těch cest bylo celkem dost.
A už teď vím, že mi to v září bude chybět, až zase naběhnu do školního režimu.
O to víc si to teď vychutnávám.
***
Lennonova zeď na dřevníku na chalupě.
Ema měla volnou ruku a já jsem dojatá.
A samozřejmě - ještě se nekončí...