Za volantem

Děti na prázdninách a já si tak můžu dovolit jednou za čas jet z chalupy přímo do práce.

Za ten výhled ráno to stojí.

Takový můj rituál - s kouřícím hrnkem kafe na zápraží koukám do pole.

Za to obětuji i to dřívější vstávání a půl hodiny navíc za volantem.

Asi bych to každý den nezvládla, ale občas je to strašně fajn. Opustit po práci město, strávit večer venku. A pak to ráno - tichá zahrada, orosená tráva.... A i ten čas za volantem. Zvlášť když je to chvíle jen pro mě.

Zpívám si nahlas, přemýšlím, co mě čeká, nebo si jen tak utřizuji myšlenky.

V průběhu července jsme prakticky každý víkend strávili na chalupě, takže těch cest bylo celkem dost.

A už teď vím, že mi to v září bude chybět, až zase naběhnu do školního režimu.

O to víc si to teď vychutnávám.

***

Lennonova zeď na dřevníku na chalupě.

Ema měla volnou ruku a já jsem dojatá.

A samozřejmě - ještě se nekončí...