čtvrtek 17. ledna 2019

Za co jsem vděčná


Teď bych mohla zopakovat a podtrhnout všechno, co jsem už napsala.
Čím víc plánuji, tím spíš je všechno jinak.
Kuba se slepákem v nemocnici a já mám o to víc času na přemýšlení.
Minimálně o tom, za co jsem vděčná.
- I přes všechny malá dramata posledních týdnů jsme zdraví.
- Jsme spolu rádi. A i když se děti dost často hádají, tak je na nich vidět jak jim na sobě záleží.
- Mám kolem sebe lidi, která mám ráda a kteří mají rádi mě.
- Jsem vděčná za všechny zajímavé a inspirativní lidi, které potkávám a kteří mě nakopávají dělat něco nového.
-  Mám práci, kam chodím ráda a která mě neuvěřitelně baví.
-  Moje děti jsou samostatné a tak obohacující. Neustále mě posouvají někam dál.
-  Jsem vděčná za každodenní ranní kafíčka s kamarádkou Kristínou. Za všechny ty vzdušné zámky, které jsme na nich postavily a za všechno, co se nám už podařilo zrealizovat.
- I když mám milión výhrad k vládě a prezidentovi, jsem šťastná, že žiju v zemi, kde se nemusím bát vyjít na ulici a kde není válka.
- Pořád ještě můžu říkat, poslouchat a číst, co chci.
- Můžu cestovat. Pravda, s dětmi mi to jde trochu hůř, ale můžu. A za to jsem ráda.
- Jsem vděčná za svoji terapeutku. Protože mi otevřela oči a změnila život.
- Jsem šťastná za nová přátelství. Potkala jsem v posledních pár měsících několik lidí, kteří mi hrozně moc dávají. A popravdě jsem překvapená, že to ještě jde, takhle se spřátelit.
Je toho samozřejmě mnohem víc.
Hromada maličkostí, které mi každý den dělají radost.
Ale když jsem seděla včera v nemocnici u Kubovy postele a čekala až se probudí z narkózy, běhalo mi tohle všechno hlavou.
Jak moc se stresuji kolikrát úplně zbytečnými věcmi a jak dobře se mám. A že mám být vděčná za co.

8 komentářů:

  1. Jani, krásná bilance. Právě u té postele, kdy se dítě probouzí (zažila jsem si přesně tohle před 14 lety), si člověk uvědomí, jak jsou ostatní věci nepodstatné, že se vlastně mám dobře, tak na co si stěžovat.

    OdpovědětVymazat
  2. I když už mám děti velké,pořád nepřestávám děkovat za jejich zdraví,to jediné,co je důležité...Ivča

    OdpovědětVymazat
  3. Moc držím Kubovi palce, ať je bez komplikací a v pořádku.
    Každý chlap má mít jizvu:-)
    Mému Kubovi dělali zoubky pod narkózou, probuzení a chvíle potom byly peklo...

    Jani, trochu odbočím ale oslí můstek je...jsem Vám vděčná, že jste mě kdysi přivedla na partičku Walk off the Earth. Jsem z nich nadšená ale dlouho jsem je teď neslyšela. A zrovna před chvílí jsem synově asistentce na ně posílala odkaz a najednou čtu, že úchvatný Bear je po smrti, prý před 2 týdny...jeho plnovous a bezkonkurenční poker face byly třešničkou toho dortu....
    Magda

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. https://www.youtube.com/watch?v=gBKi2qP9HU8
      M.

      Vymazat
  4. 💟...cítím to stejně.Řeším jiné věci než Vy.Některé velmi nepříjemné až existenční.Zdravá,též nejsem.Myšlenky jsem měla často velmi černé.Ale...hlavně od té doby co se má mamka pokusila o sebevraždu.Co syn strávil 14.měsíců ve vězení.Jsem hodně přehodnotila.Byť jsem životní optimista,nicméně některé starosti mě doběhly.A tak si říkám,že vše zvládnu,že se už vyhrabávám z bahna.A že prostě bude lépe.Že jsou na tom lidi hůř.I tak děkuji za Vaše poselství.Že k Vám mohu na návštěvu.Mějte se krásně.Marodovi posílám zdraví.👍💟.JP

    OdpovědětVymazat