Dnes ráno na mě vyskočila random fotka, kterou sdílela kamarádka.
Ale naprosto se s textem na ní ztotožňuji.
Dvě věci na světě miluju nejvíc.
Být se svými dětmi a nebýt s nimi.
Moje dlouhodobé morální dilema.
Ráda s nimi trávím čas, ale vždycky se tolik těším, až si od nich odpočinu.
Nemyslím si, že bych byla špatný rodič, vlastně mám kolikrát dobrý pocit, co a jak jsem zmákla.
Ale toto je moje slabina.
Děti - hlavně pozornost, kterou vyžadují, mě strašně moc vyčerpává.
A já potom hrozně moc prahnu po chvíli, kdy budu jen sama.
V ten moment mám vždycky pocit, že aspiruji na krkavčí matku roku.
Ale asi je to naprosto přirozené.
...
Kubu jsem si včera přivezla domů z nemocnice.
A už dnes marně přemýšlím, jak se ten týden doma nezabijeme.
Zvlášť když vím, kolik dopisování a doučování nás čeká.
Ema a vytržený zub, drama minulého týdne.
A ano, doskladnila jsem eshop.
Jani, mám to úplně stejně. Teď jsem byla s malou doma skoro dva týdny a nejvíc nervů mě stálo to dopisování. Asi nemám dost trpělivosti.
OdpovědětVymazatJani, myslím si, že to takhle má spoustu maminek. Já to mám také tak, ale přeci to neznamená, že svoje děti nemilujeme, že bychom za ně nedýchaly a že bychom za ně nepoložily život. S holkama jsem byla vždy 3 roky doma. Znám hodně maminek, co chodí do práce i od malých mimin.
OdpovědětVymazatTo je zcela normální!!!! :-))))...teda pokud jste normální a máte normální děti :-). Petra
OdpovědětVymazatJani, je to normální. Ale teď když jsou děti odrostlé a už mě téměř nepotřebují, mě mrzí, že jsem s nimi nebyla víc.. jenže to si člověk uvědomí asi až zpětně... mějte se hezky
OdpovědětVymazatTak to je a tak to bude a myslím že je to přirozené, já to taky tak mám. Miluju je a zároveň se jich občas ráda zbavím.....a zas se na ně těším :-) Ale mám třeba kamarádku která to má jinak, tahá děti všude s sebou a žije hlavně pro ně, všechno jim podřizuje , takže pokud se chceme sejít tak buď s dětmi a nebo vůbec...........no tak jsem tak trochu přišla o kamarádku....mějte se krásně Lus.
OdpovědětVymazatMoc mne potěšilo, že je to všude stejné :-) Mám dvě malé děti a jsem s nimi moc ráda, ALE ten vzácný čas, kdy jsem bez nich a kdy mohu vydechnout z věčného kolotoče, je k nezaplacení (bohužel také provázen výčitkami, že jsem krkavčí matka). Přesně jste popsala, že vyčerpává, tak pozornost, kterou neustále vyžadují. Obdivuji ty, kteří jsou s dětmi nonstop a nevadí jim to. Já potřebuji svůj prostor a myslím, že to není sobecké. Třeba večery ty si prostě nenechám vzít.
OdpovědětVymazat