Sova

Jsem docela vděčná, že je už pátek.

Protože takto unavená jsem už dlouho nebyla.

( Mám takový pocit, že tohle už jsem tu něklikrát psala, že jo:-)).

Brzké ranní vstávání není nic pro mě. Ale bohužel se školku, školou a prací se s tím nedá nic dělat.

A já jako sova se s tím docela peru.

Nedokážu jít spát v devět jako můj muž, asi bych měla pocit nevyužitého večera.

Ať je tělo sebeunavenější, mozek mám ještě nastartovaný a ne a ne usnout.

A tak po večerech pomalu vyšívám obličeje na medvědy, upravuji fotky, plánuji, co všechno musím druhý den stihnout, uklízím v obyváku nebo se začtu do knížky, zaseknu se na pinterestu, projíždím e-shopy s látkami... A najednou zjistím, že je opět půlnoc a já za šest hodin vstávám.

Musím být na sebe přísnější a víc si spánek hlídat.

Takže doufám, že když to sem píšu, třeba s tím i něco udělám:-)

A co vy a spánek? Dokážete si uhájit aspoň osm hodin?

***

Poslední kabelka ušitá ještě na starém stroji.

Ze zbytku oblíbené ptáčkové látky.