středa 11. května 2016

Díky!



O své lásce k líným a pozdním snídaním jsem se vypsala asi už dostatečně.
Pohankové vločky, ovesné kaše, bílý jogurt, hodně ovoce, med, arašídové máslo....a jsem vaše.
Nicméně důležitý je fakt, že můj muž dlouho odolával a moc se netvářil.
O to větší překvapení po mě bylo, když ze dne na den je začal vařit místo mě. A já na tom neměla žádnou zásluhu. (To píšu maličko ukřivděně). Může za to trenér mého muže. Čímž mu děkuju, protože je strašně příjemné ráno přijít do kuchyně k nachystané snídani. Palec nahoru!

9 komentářů:

  1. Nejlepší je, že se ty "kaše" vůbec nemusej vařit. Poslední týden jedu na těch drobných ovesných vločkách s klíčky, který si dopředu namíchám se suchýma ingrediencema (rozinky, sekaný vlašáky, skořice, chia ...) a když se jdu ráno mýt, zaliju porci ovesným mlíkem (které je přirozeně sladké) - když se vrátím z koupelny, je hotovo. Když si to chci zpestřit, dám si navrch výjimečně od dvanácti měsíčků borůvky nebo maliny. Jen jestli se můžu přimluvit, bacha s tim arašídovým máslem. I chia by se měly tak jednou týdně. Zkrátka všeho s Mírou. Pa, muck.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neboj, střídáme to. A navíc došlo:-)

      Vymazat
    2. Super!!! Tohle je prostě sen... :)
      P.S.Proč by se chia měla jen jednou týdně???
      Míša

      Vymazat
  2. Jani a jeste recept, jak "prinutit",aby chlap udelal snidani :))). Jinak dekuji za tipy.

    OdpovědětVymazat
  3. To bych si taky nechala líbit! Ten můj občas výjimečně umíchá vejce, ale zas je umí líp než já :-) Bohužel je to opravdu jen zřídkakdy :D

    OdpovědětVymazat