Hlavně se nestresovat

Je pátek odpoledne, já sedím v polosbalené dílně s příšernou migrénou a přemýšlím, jak všechno stihnout, co ještě dotáhnout, na co se už vykašlat....prostě moje klasické stresy před každou větší akcí.
Zítra budu mít svůj stánek na olomouckém Veggie festu. Kromě komplet e-shopu s sebou beru i potahy na polštáře, které bude možné si na místě potisknout/pomalovat. Na to se těším moc, protože už jsem netiskla tak dlouho.
Inspirace tady.
Z miliónu věcí, co jsem měla na dnešek naplánováno jsem stihla tak polovinu, ale už se odmítám stresovat. Hlava velí postel, žaludek mi říká něco o tom, kde je jako ten slíbený oběd...a já nějak neumím vypnout.
Ale zítra je taky den.
Takže si dávám půl hodinky a domů.
A ráno časný budík:-)
***
Těším se, koho zítra potkám.....
Na e-shop naskladněny nové popruhy na foťáky.
Baví mě, hodně.
Stejně tak i popruhy na kytary, které jsem sice úplně v plánu neměla, ale kamarádi mě ukecali:-)
Hezký víkend mějte!

V Lusku

Někdy jsou ty neplánované akce tak fajn!
V olomouckém Kafe jak lusk proběhla včera vernisáž holandské fotografky žijící na Slovensku Illah Van Oijen.
Illah je hrozně zajímavá a příjemná ženská a její slovenština byla dechberoucí.
Víc se o ní můžete dočíst v tomto rozhovoru na Hemmet.
Taky se těším, že se s ní ještě potkám 10.června ve Velké Bystřici, kde se bude konat už třetí ročník pikniku Jsme ze stejné planety. Tam bude jednou z hlavních fotografek.
Na vernisáž jsem včera s sebou vzala Kubíka, který si asi nejvíc užil loupáčky od Maryny (ty byly opravdu famózní) a společnost přítomných dětí. 
Jsem tak ráda, že se v Olomouci konečně víc objevují kavárny, které nejen že dobře vypadají, ale dát si tam kávu už není o strachu, co za hrůzu vám přinesou, ale zážitek.
A Lusk je jednou z nich.
Kuba měl sice jen kakao, ale říká, že mám pravdu....

Myslím..

Ne že bych fandila nemocem, ale dost mě baví, jak si tělo samo řekne, kdy potřebuje zvolnit.

Možná právě proto jsem minulý týden chřipku uvítala.

Celý den spát, zkouknout k večeru film, druhý den dočíst knížku a zase spát.

Vždyť ono nic zásadního neuteče....

•••••

Nejlepší snídaně pod sluncem - chia kokosový pudink s borůvkami.

Růžový lak na nohy.

Nové popruhy v procesu.

Myslím, že trochu rozmazlování není nikdy na škodu.

Kdo by to byl řekl...

Poslední dny byly docela náročné.
Dodělala jsem potahy na 22!!! židlí, dorasovala si sponkovačkou ruce, nakopla si koleno, že jsem o něj málem přišla, a nejspíš si zlomila malíček na noze. Prostě holka šikovná.
Ale ze židlí mám hroznou radost. Jakmile se dostanu k lepšímu objektivu, nebo k lepšímu fotografovi (Štefane!), zkusím tu naši hospůdku vyfotit. Protože prokoukla. Nikdy bych neřekla, že kousky látek udělají tolik.
Taky moc díky za odezvu na popruhy na foťáky, potěšilo mě to.
Mám jich ještě pár rozchystaných....
Ale to hlavní, o čem jsem vám dnes chtěla napsat, je něco úplně jiného.
Příští sobotu bude na Korunní pevnůstce v Olomouci probíhat Veggie fest. A já mám velkou radost, že budu se svým krámkem jeho součástí.
Kromě kabelek, batohů, toaletek budu mít tentokrát s sebou i šicí stroj.
Připravila jsem si pro vás workshop na potisk povlaků na polštáře, které přímo na místě později zkompletuji a došiji/došijete....
Takže pokud budete mít cestu kolem a nebudete vědět co se sobotou, zastavte se!
Najdete mě hned vedle nejlepších domácích limonád olomouckého Blues Bar Garchu....
Těším se!

Na foťák

V plánu byly hrozně dlouho.
Až konečně na ně vyšel čas.
Popruhy na foťáky.
A jeden i pro mě, to aby kovářova kobyla....:-)
Od zítřka v e-shopu.

Ty trojúhelníky

Po dlouhé době opět šiju polštáře.
Vzpomínám si, jak jsem na mateřské šila jeden za druhým a ještě teď mám doma povlaků plnou skříň. Úplně stejný, jako je tento trojúhelníkový, jsem si ušila na tehdy novou sedačku.
Slouží dodnes a pořád ho mám stejně ráda.
Při úklidu látek na potahování židlí jsem narazila na košík s předchystanými trojúhelníky na kdysi zamýšlenou deku. Střihla jsem do nich a polštář je na světě.
Ty barvy mě prostě neuvěřitelně baví. Ze zbytků je v plánu ještě něco dalšího....
A k tomu zeleninové kari, to jen abych se pochlubila, jak se mám v práci dobře:-)
Mějte hezký den, mávám z upršené Olomouce.
• • • • •
Polštář je ještě s dalšími novými kousky ke koupi TU.

Čalounictví

 

Mám nezřízenou radost, když se něco povede.
Kamarádka mě poprosila o pomoc při čalounění židlí do svého baru.
Nikdy jsem to nedělala, ale já a výzvy a zkoušení nového...
Takže proč ne.
Zúžitkovala jsem starší látky a ústřižky, uklidila si konečně všechny ty krabice se zbytky...
Čtrnáct kousků hotových, dalších minimálně dvacet přede mnou.
Ale ty zas někdy příště....
Úžasné vypnutí mozku...teda jen v případě, že si zrovna neobrátíte sponkovačku naopak a netrefíte se do tváře...ale žiju a prsty, oči a zuby mám všechny:-)

Tak nevím

Dnešek je ve znamení Fashion Revolution, tedy den, kdy se celý svět zaměřuje na udržitelnou módu a snaží se poukázat na to, kdo stojí za oblečením, které nosíme.
U mých kabelek je to asi jasné - ty prošly mýma rukama. Co se ale oblečení týče, tam těžce pokulhávám.
Čím dál víc zjišťuji, že si nejsem schopná nakoupit v "normálních" obchodech.
A to se netýká jen oblečení, ale i věcí do domácnosti.
Ne že by se mi nabídka nelíbila, ale popravdě, když se mi rozpadne hrnek po jednom ťuknutí o dřez, povlečení ztratí barvu po dvou vypráních a o kvalitě triček ani nemluvím.... A při čtení etikety vidím Bangladéš, Čínu...
Tak raději žiju obklopená předměty z "druhé ruky". Mou vášeň pro Brusel už asi znáte, takže hrnky jsou jasné. Ale je to i o nábytku. Nová židle je po dvou letech zralá na vyhození, zato ta po babičce bude sloužit ještě dlouho.
Většinu domácích textílií jsem si ušila, nebo sehnala v sekáči. A dost podobné to začínám mít i u oblečení. Už si ani nepamatuji, kdy jsem si naposledy nakoupila nějaké kousky v normálním ochoďáku. Přiznávám, před 14 dny jsem tam byla a byla jsem ochotná si koupit džíny. Dopadlo to tak, že jsem si zklamaně vyzkoušela asi desatery a doma si místo toho zašila své nejoblíbenější. O protřídění skříně uvažuji už strašně dlouho a tak si říkám, třeba když to napíšu na blog (cha!), opravdu se do toho pustím.
Kolik toho vlastně potřebuju?
Proč mám ve skřníni 4 svetry, které jsem na sobě už víc než 3 roky neměla?
Proč si neušiju víc triček, když to moje nejoblíbenější je mnou šité, místo těch vytahaných, které mi zabírají půl poličky.
Jednoho dne, bych se ráda dostala na level Evy Urbanové z Nily.
Mít toho málo, ale kvalitní kousky, o kterých budu vědět odkud jsou, proč je mám a bude je mít ráda.
Ale já vždy postupuji po malých krůčcích.
Nicméně na začátek je to docela dobré, ne?

Žlutá je dobrá

A hořčičná ještě lepší.
Navíc v kombinaci s šedou a černou.
Baví mě, moc. A vlastně jsem si i dost užila vybírání látek a zpracovávání odstřižků...
• • • • •
V úterý jsem viděla dost bizarní film, který mě ale tak pobavil, že se o něj musím podělit.
Doporučil mi ho kamarád Kuba, od kterého mám vlastně většinu filmových tipů z poslední doby.
The One I love je ve své podstatě takové romanticko-komediální drama. Aspoň podle československé filmové databáze. Především je to však film o vztazích. A vlastně je dost oddychový, i když se tak z popisu nemusí zdát. Já se smála hodně, i když konec jsem už trochu předvídala. Ale pokud si potřebujete odpočinout a neřešit  zombie apokalypsu nebo nějaké srdceryvné drama - je to ideální film.
Tak hezké čvrteční odpoledne, já jdu nahazovat polštáře na shop...

Sněží

Včera jsem zůstala s otevřenou pusou stát před zásilkovnou, když jsem zpozorovala že sněží.
Dnes už se asi ničemu nedivím.
Ráno jsem měla zasněžené auto, vytáhla jsem zimní bundu a cestou do práce se choulila v kapuci.
Takže přivolávám teplo rozkvetlou sakurou na stole, kterou mi přinesla včerejší návštěva.
A radost mi dělají i došité koše a zachráněný Halabalův stůl - pavouk v našem budoiru.
Baví mě všechny ty staré "krámy", kterých se jiní zbavují. Těší mě je schraňovat, zvlášť když je kde.
Teď bych si ještě ráda pořídila trubkovou postel.....kdyby o ní někdo věděl, nebo se jí zbavoval..pište.....:-)
• • • • •
Pokud byste rádi taky svůj košík, můžete zkusit šít podle tohoto mého návodu, případně jsou k mání tyto tři kousky v mém e-shopu.