Čalounictví

 

Mám nezřízenou radost, když se něco povede.
Kamarádka mě poprosila o pomoc při čalounění židlí do svého baru.
Nikdy jsem to nedělala, ale já a výzvy a zkoušení nového...
Takže proč ne.
Zúžitkovala jsem starší látky a ústřižky, uklidila si konečně všechny ty krabice se zbytky...
Čtrnáct kousků hotových, dalších minimálně dvacet přede mnou.
Ale ty zas někdy příště....
Úžasné vypnutí mozku...teda jen v případě, že si zrovna neobrátíte sponkovačku naopak a netrefíte se do tváře...ale žiju a prsty, oči a zuby mám všechny:-)