středa 14. února 2018

Velké děti



Letos na mě jaro přišlo nějak hrozně brzo.
Takže jen spím a spím.
A upřímně se divím, kde jsem na všechno kdysi, když byly děti podstatně menší, brala energii.
Já vím, říká se, malé děti, malé starosti.
Ale Kuba s Emou už jsou tak samostatní.
Až mě to občas děsí.
Namažou si sami snídani - přimhuřme oči nad máslem po stole.
Uklidí si, sami se vykoupou, oblečou.
Pak ale samozřejmě přicházejí sofistikovanější starosti.
Třeba simulování, aby nemuseli do školy/školky.
Poztrácené oblečení/sešity/papuče/rukavice.
Kartičky pokémonů narvané ve všech kapsách - a pořádně vyprané.
Dotazy na téma sex a co to jako je.
Hodně, hodně vylepšený a cool slovník.
Bavím se. A občas trnu.
Mám velké děti a pořád mi to nedochází.
Ale jednoznačně to není nuda.

6 komentářů: