Až vyrostu, chci být jako Honza

Náš výlet do Litomyšle za kamarády.
Podvečerní Toulovcovy pátky a s nimi spojená pohádka pro děti a koncert pro rodiče.
To, že hráli Zrní, byla dost příjemná shoda náhod.
Čekala jsem, že Kuba s Emou vydrží tak půl hodinky koncertu a vyrazíme domů. Ale děti mě naprosto dostaly.
Společně s místními dětmi vyvořily gang, obsadily podium, tančily, běhaly a koncert si užily tak desetkrát víc než my. (Hodně zábavní byli dva sourozenci, kteří většinu koncertu strávili jako artisti zavěšení na železných sloupcích, které drží střechu nad podiem).
Kuba fascinovaně pozoroval zpěváka Honzu a prohlásil, že až vyroste, chce být jako on. Aby mohl taky tak skákat a tančit na pódiu. Nakonec si z vlastní iniciativy šel pro podpis a samým nadšením pak cestou domů v autě ani nemohl usnout.
A já se samozřejmě dmu pýchou, protože jsem mu Zrní rozhodně nevnucovala. Většinou si hudbu pouštím, když jsem sama.
Takže příště s dětmi zas a rádi.