středa 20. ledna 2016

Líná snídaně



Takový můj malý rituál.
Nebo taky roztržitost, vlastně jak se to vezme....
Když děti odejdou za doprovodu muže do školky, zůstávám ve ztichlém bytě sama.
Snídani si ráda vychutnám a popravdě o půl sedmé ráno, kdy děti snídají, ještě můj mozek spí a žaludek se netváří o nic přívětivěji.
Takže většinou stelu postele, uklízím nádobí, stříhám látky a připravuji si prostor na práci.
A taky si chystám snídani na potom.
Proč na potom?
Nejčastěji se pak do práce zaberu a někdy kolem půl desáté zjistím, že mi káva vystydla a vločky už jsou uleželé tak akorát.
A to je ta chvíle, kdy odkládám cokoliv, na čem pracuji, sedám si na sedačku, pouštím si hudbu a aspoň patnáct minut mám tu nelínější snídani na světě. Čtu časopisy, projíždím ostatní blogy a hraju si na "volné dopoledne".
Dnes mi k tomu sice asistovala Ema, ale i tak jsem si to užila.
Znovu si prolistovala poslední Nové proměny bydlení, kde je dvojstrana s mou oblíbenou Janou.
Na nohy si natáhla tlusté vlněné ponožky.
A poslouchala nejnovější hudební objev.
Za ten může Honza Unger ze Zrní a tímto mu děkuju za novou závislost.

6 komentářů:

  1. Myslim, ze tyhle snidane a chvile jsou luxus k nezaplaceni. Kez bych si je mohla dopravat kazdy den:-). Marcela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A proto hned zitra vstavat v šest a snídaně někde v autě...:-(

      Vymazat
  2. hroznej mor, tenhle objev, co ;-)!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo a jinak Lukor děkuje za závislost na těch Norech - já teda taky, baví mě hlavně ty akustický kousky. Posravuj ;-)!

      Vymazat
  3. To se mi to leží v čupr společnosti! I ta váza ze stínítka :))
    Příště se musíme lépe načasovat, těším se na to! :)

    OdpovědětVymazat