Vždycky, když mám pocit, že mi jdou věci snadno, přijde něco, abych nezapomněla být ve střehu.
A nadcházející puberta dětí mi teda dává pěkně pokouřit. Bylo jasné, že to nebude procházka růžovým sadem... Bije se ve mě pocit bezmoci a naštvání. Jak to, že jsem některé věci nečekala, jak na ně reagovat? Určitým obdobím vzdoru si musí projít každý, nebyla jsem jiná. Ale jak zařídit, aby si u toho jedinec s prominutím nepodělal budoucnost? Jak nastavit hranice, aby se ze mě nestal hlídací pes a měla s nimi ještě nějakou společnou řeč... Uf.
Velikonoce jsme měli odpočinkové. Chalupa, grilování, filmy. Nic zásadního, ale ne vždy to musí být o zážitcích.
Nicméně viděla jsem Smrt na Nilu - a za mě jo. Ty kostýmy! Ta atmosféra! Hudba! Ta loď! Hrozně moc bych si přála aspoň na jednu noc vyrazit takovou lodí..... nebo Orient expresem:-)
V mezičase budu shánět levné letenky a nasávat atmosféru v dostupnějších lokalitách.
Třeba v Neapoli, kam se chystám s kamarádkou na prodloužený víkend. Je potřeba se mít na co těšit. To píšu často, že...
Ale je to pravda pravdoucí.
***
Fotka z Wadi Rum. Skály, poušť a spokojená Jana. Projíždím si fotky od rána, abych trochu zklidnila pocuchané nervy. Tentokrát Kuba a opět výživně. Ale o tom ten život taky je:-)
Zdravim:). Pubertu jsem zazila zatim s nejstarší dcerou(ceka me to ještě 3krat). Ted je ji 17,je skvela, ale bylo to narocne. Ten pocit, ze jsem spadla z piedestalu a jsem v jejich ocich nicka... Pomahala mi predstava puberty jako motyli kukly. dite v puberte se zakuklilo, v kukle probiha neuvěřitelna promena a vy tam za nim nesmíte.. A za par let vyleti nadherny motyl... Jana
OdpovědětVymazatTo je krásné přirovnání s tím motýlem. Dcera má 10 a už mám pocit, že se začíná kuklit. Zastavte čas 😁
OdpovědětVymazatPuberta u mých dětí? Je to takové období, kdy si člověk začne říkat, kde jsem udělal ve výchově chybu, kdo z nich vychoval takové sobce? Pořád jen to jejich proč já? Já chci. Přiznám i období, kdy měl člověk problém nezabít si vlastní dítě a i lehká nenávist vůči nim :-) Pak jsem se dočetla, že jsou takoví, aby jsme se od nich jako rodiče dokázali odtrnout a starat se o sebe, kdyby to pořád byly takové milé a hodné dětičky tak se to nestane, přestřihnutí pupeční šňůry. Přežili jsme jednu pubertu a zase máme doma tu hodnou chápající dceru, která pomůže, kdykoliv udělá věci sama od sebe je rozumná, ještě musíme přežít tu mladší pubošku i když u té už víme, že se to taky poddá a už některé věci neřešíme. Přeji pevné nervy a pohodu na cestách po světě. Andrea T.
OdpovědětVymazat