Stavební

Za tou velkou hromadou cihel je moje ložnice. Totiž budoucí ložnice. A bývalá dílna.

Poslední měsíc je ve znamení balení věcí do krabic, igelitů. Všudypřítomný prach a vše nastěhované do dětského pokoje a ložnice.

Včera zedník dodělal omítku a my s dětmi vytřeli a nastěhovali zpět obyvák. Nemůžu se dočkat, až vymaluju a konečně vybalím. Kdybych večer nepadala únavou, pojedu nonstop, jen aby to už bylo za mnou. 

Rekonstrukci doma jsem plánovala dlouho. Jenže vždycky je nakonec něco jinak než si člověk přeje. Termíny se protahují, starosti se nabalují. Ale tady už jsme ve finále... 

Momentálně se nejvíc těším, až si konečně sednu ke stroji a budu šít cokoliv....Poslední březnový víkend jsem takto na jeden zátah ušila 4 mikiny pro kamarádky. A hodně mě to bavilo. Z oblečení jsem měla respekt. Možná proto, že jsem samouk a ke všemu docházím metodou pokus omyl. Takže tohle je pro mě výzva....

I když omítka v ložnici ještě zasychá, já už googluju noční stolky. Ty, které se mi líbily, měly dodací dobu 17 týdnů. Takže hledám dál. A když už to jaro a prý jarní úklid, tak pořádná čistka domácnosti. Plán je zbavit se co nejvíc věcí půjde. Však jsem to taky pořád odkládala. Jsem dost zvědavá, jak to dopadne.