Kousek ložnice.
Zatím nic extra, ale vzhledem k ještě nevybalené skříni s látkami, krabicemi s věcma a dalšímu miliónu nedodělků, je to jako pohlazení.
Jsem občas hrozně umanutá. Prostě něco musím mít hned i za cenu toho, že se u toho třeba strhám.
Počkat se stěhováním skříní, až se vrátí E z práce? Ani omylem. To bych se na to musela třeba ještě hodinu navíc dívat.
Ještě že my ženy občas dokážeme i nemožné. Stačí jen opravdu hodně chtít.
Včera jsem navrtala poličku. Já sama! Kupodivu drží, zeď se nerozpadla a tak se zase pomalu posouvám dál.
Radost až na kost....
Tak tohle důvěrně znám......i se šrouby v zádech jsem hnula se skříní....taky musím mít občas všechno hned a odklad byť jen o půl dne mne vytáčí.....ale to je vlastnost asi většiny ženských, které si chtějí dělat "hnízdo" krásnější a po svém. Přeji hodně síly a pevné zdraví..... z větrných Jizerek zdraví Olina
OdpovědětVymazatJani ty si šikovná celkovo. Mne sa páči tá pilea. Pekný deň ti prajem. Lenka
OdpovědětVymazatKrásná práce a smysl pro detail, máme hodně podobný vkus :-) I postel v ložnici máme podobnou :-)
OdpovědětVymazatPěkná kombinace materiálů a barev, osobně se mi tento styl velmi líbí :-)
OdpovědětVymazat