Od čtvrtka v izolaci.
Koukám na filmy, hodně spím a snažím se donutit děti k nějaké činnosti. Ty si karanténu kupodivu užívají.
Chtěla jsem napsat o filmech, které jsem viděla za poslední dobu, jenže zpráva o smrti mého kamaráda Davida mě úplně vykolejila.
O Davidu Stypkovi jsem tu už párkrát v minulosti psala. Poznali jsme se před lety na Banátu, a od té doby jsem ho vždycky ráda viděla. A hlavně slyšela. Teď mi to popravdě nejde. Chtěla jsem si pustit jeho poslední desku, ale nemůžu. Možná až budu sama a budu si moct v klidu pobrečet, protože nedokážu přestat myslet na jeho ženu a tři děti, na to, že nedopíše písničku, která měla jen jednu sloku, nebudeme už do sebe nikdy rýpat nebo mě už neobejme tím svým medvědím objetím.
Davide, těším se, až se znovu uvidíme. A děkuju za všechnu radost....
Moc mě mrzí ztráta vašeho kamaráda. Martina
OdpovědětVymazatDavidovy písničky mám ráda. Jeho styl byl zvláštní a jedinečný. Nejraději si od něj poslechnu Kříž, to je moje srdcová záležitost...
OdpovědětVymazat