úterý 24. listopadu 2020

Po dlouhé době

 


Jak  začít psát příspěvek po skoro devíti měsících?
...
Popravdě netuším, proč mi to tak dlouho trvalo. Na jaře jsem dost bojovala s novou prací, únavou, dlouhodobým vyčerpáním, které vyvrcholilo měsíční neschopenkou a návratu k lékům.
Léto tedy bylo odpočinkové, poklidné a pracovní.
Několik měsíců jsem prakticky nesáhla na stroj, ignorovala sociální sítě a prostě jen tak byla.
Z práce domů a spát.
S dětmi jsem hodně času trávili na chalupě mého přítele, moc jsem neplánovala.
Sama na sobě cítím, že ta pauza byla po těch deseti letech, co jsem psala blog, opravdu potřeba.
V telefonu jsem si rozepsala tak deset příspěvků, ale nebyla chuť ani síla.
Děkuju moc všem, co jste mi v průběhu posledních měsíců psali.
A všem, co jste si něco koupili v mém maličko vyprodaném eshopu. I tam půl roku nepřibylo nové zboží. 
Ačkoliv něco našito bylo, nafotila jsem až dnes. 
Dřív jsem to nezvládla.
Tím spíš smekám před všemi pracujícími matkami, které zvládají ještě daší věci. A smekám i Janě v minulosti, protože úplně na rovinu, je to dost dřina. Po práci jsem schopná tak maximálně pověsit prádlo a udělat večeři.
Od půlky října jsem s dětmi doma na home office a popravdě už vyhlížím, kdy se Kuba vrátí zpátky do školy. Nevadí mi pracovat z domu, vlastně po tolika měsících v kanceláři je to příjemná změna. Ale skloubit online výuku dětí, oběd a mou práci, která vyžaduje pozornost a hlavně není možné, abych si co pět minut odbíhala od  počítače vysvětlit Emě, že Marie se píše s velkým M....
Ale to znáte asi všichni...
Tak jak se jinak mimo současné dění mám?
Hrozně fajn.
Je milión věcí, co mě štvou, ale asi ta radost, kterou v sobě mám, je dokáže upozadit.
Kuba pomalu jde do puberty a i když bych měla být asi vyděšená, vlastně se na to těším.
S oběma je dost sranda, jsou hodně samostatní, jo, dělají mi radost. 
(Většinou:---)).
A soukromě? Jsem opravdu šťastná. Nevím, co k tomu dodat víc. Snažím se to vychutnávat, žít víc přítomností, učím se tolik nestresovat.
Zjistila jsem, jak málo toho k životu potřebuju, když mám koho obejmout.
A jak jste se měli vy?



13 komentářů:

  1. Vau, tak to je adi prvykrat co Vam pisem. A tiez som rada ze som prva😊. Cely ten cas som vytrvalo chodila Janka na Vas blog.... Asi to bol uz automatizmus v prstoch proste gresakova.. klik.. a dnes prekvapko. Som rada ze ste spat. Upne Vam rozumiem. Mam doma tri, jednu doma na distancnom a v hlave tiez obcasne sklony k poriadnej depresii. Tak posielam objatie na dialku a tesim sa ze obcas nakuknem. Stana. Ta co raz pisala otazku kvoli kabelke a potom na nu nezohnala peniaze tak si ju kupila v sekaci😉.

    OdpovědětSmazat
  2. Vitajte späť, radma k vám nakuknem a pozriem, čo máte nové a ako sa Vám darí...
    Tak posielam veľa pozitívnej energie a nech sa Vám darí,
    A.

    OdpovědětSmazat
  3. hurá!!! Už se těším na další příspěvky. Já začala pracovat v zaří po 13 letech s dětma (4) a je to MAZEC! Nestíhám nic, nic, nic. Ale bude líp. Držím Vám palečky, buďte dál šťastná a zas napište. gábina

    OdpovědětSmazat
  4. Mám radost, že máte Jani radost a přeju vše krásné a taky se skromně přimlouvám - pište dál :-) Jana

    OdpovědětSmazat
  5. Jupí! Welcome back a těším se na další psaní! :)

    OdpovědětSmazat
  6. Jani, je to super, že jste tu zase. Občas jsem si na Vás vzpomněla a občas i za steklo. Hlavně, že jste v pořádku, šťastná a těšíte se na další dny. Tuhle větu si tesám do pomyslného kamene: Zjistila jsem, jak málo toho k životu potřebuju, když mám koho obejmout.

    OdpovědětSmazat
  7. Taky jsem ráda, že jste zpět a že jste v pohodě. Ivča

    OdpovědětSmazat
  8. Ráda vás čtu. Jsem ráda, že pokračujete v psaní.
    Hezký před(adventní) čas. Eva

    OdpovědětSmazat
  9. Vítám zpět na blog, Jani. Já jsem babička, ale postižená Coronou též. Dcera nám musela dovézt na 12 dní vnučku - třeťáka. Prvňák šel do školy a rodiče už nemají dovolenou. Překlopili jsme se na rodičovskou rovinu a užili si třeťačku. Ale, jak píšete, výuka, vaření, větrání, nákup, úkoly - a taky život. No, není to jen tak.
    Ale bude líp všem a budeme vzpomínat. Moc vám fandím. Mějte se fajn-

    OdpovědětSmazat
  10. Jani dlho si to ozaj nebola. Tie tvoje pocity a emócie chápem. Podobne sme boli na tom v tomto roku všetci. Asi sme to potrebovali, precítiť, zamyslieť a začať inak. Robiť sa štastným . Ak budeš šťastná ty, budú aj tí , ktorých budeš stretávať. Krásny deň prajem Lenka

    OdpovědětSmazat
  11. Mám radost, že jste zpátky a v pořádku.
    Hezký advent! Iva.

    OdpovědětSmazat
  12. uf.. to jsem ráda, že jste zpět a v pohodě.. často jsem koukala, jestli už náááhodou. ..D

    OdpovědětSmazat