Uf.
Ještě se mi trochu klepou kolena.
Nikdy jsem moc nezvládala návštěvy s dětmi u doktora.
A co teprve, když koťátka něco vyvedou a jede se na pohotovost.
Třeba jako dnes.
Plán na večer byl jasný. Dodělat Emě kostým na karneval, pustit si později seriál,v klidu napsat blog o mém nejnovějším hudební objevu a co mě v poslední době potěšilo.
Jenže Ema je divoké děvče a tak střet s knihovnou odnesla hlava a můj večer se změnil v cestu do nemocnice.
Myslím, že jsem se bála víc než ona. Tušila jsem, že bude potřeba pár stehů. Ema je vždycky ukázkově hysterická a já tenhle dětský řev dost dobře nedávám.
Nádech, výdech.
Ještě, že milý pan doktor, skvělé sestřičky a lehce hřbitovní humor v ordinaci.
Ukázalo se, že jsem přece jen statečnější a Ema vlastně taky. Přežily jsme obě dvě.
A já jsem na sebe docela nepokrytě pyšná, že jsem nezmatkovala a docela v klidu všechno sama zvládla.
Asi už fakt dospívám....:-)
Jani, taky máme doma malou "hysterku" - i když - těžko říct, každý máme ten práh bolesti někde jinde, a jak jinak mají vyjádřit, že se jim "něco" děje, než křikem... (minulý týden u nás pohotovost ORL, píchaná obě ouška - jel manžel :-D)
OdpovědětVymazatTak brzké zahojení šrámu a lepší start zítřejšího dne!
Jani, mnohdy zvládáme situace (hlavně když jde o děti), o kterých si myslíme, že bychom nikdy nedali.
OdpovědětVymazatJani,jsi dobrá! Maxik je většinou v klidu,dokud neuvidí krev,a to i jenom kapku.pak začne hořekovat,že umírá 😊uklidnit malého hysterika může jenom klidný rodič.nastesti u nás doma jsem to já 😁tak ať se emicce brzo hlava zahojí.maxik se mě teď ptal,jestli ji dávali i iiiinjekci??😊
OdpovědětVymazatTak to Vám závidím! Já jsem musela řešit jednou zkrvavenou hlavu (a byl to nakonec jen malý dolíček) a jednou tržnou ránu a pokaždé jsem se zpětně styděla, moc jsem to v klidu nezvládala :-). Což je zvláštní, protože svoje úrazy řeším úplně v klidu. Tak přeji Emičce, ať nemá jizvu! Hana
OdpovědětVymazatUfff,tak to muselo být hrozné...Hlavně,že všechno dobře dopadlo a zvládly jste to obě:)!
OdpovědětVymazat