Na začátek

Chtěla jsem napsat, jak nemám ráda bilancování, ale jak ho stejně každoročně dělám.

Předsevzetí si nedávám. 

Jenom ty přání.

Co bych ráda změnila, co bych chtěla, aby se stalo, co doufám, že se nestane.

Rok 2017 byl pro mě v lecčem zlomový.

Pracovně i osobně.

Vlastně to byl možná nejnáročnější rok v mém životě.

Ale díky všem ne úplně lehkým věcem jsem se strašně moc naučila.

Možná to zní pateticky, ale mám pocit, jako bych trošku vyrostla.

Naučila jsem se spoléhat sama na sebe a to je pro mě asi ta nejcennější lekce.

Taky se ale stalo i spoustu hezkého.

Takže co bych si přála pro ten další rok?

Moc bych chtěla pokračovat ve své práci.

Chtěla bych mít víc trpělivosti s dětmi.

Nebýt tolik unavená.

Jezdit s dětmi víc na kolech.

Místo večerního tupého koukání do mobilu jít spát nebo číst knížku.

Naučit se nebát říkat, co si opravdu myslím. (Už jsem na dobré cestě, ale ne vždy se mi to daří).

Častěji říkat ne.

Učit se být spontánní.

Víc zpívat.

Víc se smát.

Víc si věřit.

A nebát se říct si o pomoc.

....

Všem vám přeji hezký začátek roku, díky že tu jste, že čtete...

Jenom díky vám, můžu dělat práci, kterou z celého srdce miluju.