pátek 16. června 2017

Spálená šunka







Londýn je moje město.
Kdykoliv sem dorazím, cítím se tak nějak doma.
Nepotřebuji chodit po památkách, probíhat obchody...
Ke štěstí mi stačí jen procházet ulicemi, nasávat atmosféru, dát si kafe v kelímku na trávě v parku, okoukávat pouliční prodejce, ochutnávat indická jídla, coleslaw v kelímku z Tesca...
Neměla jsem od našeho výletu velká očekávání, jen přání vypadnout ven a být chvíli jinde, bez stresu, dýchat jiný vzduch.
A to se mi daří dokonale.
Navíc si k tomu užívám ještě spoustu srandy. Co taky čekat od dvou ztřeštěných holek, které se jen tak courají uličkami, aby po několika hodinách chůze zjistily, že Burnham, do kterého dorazily, není ten, kde bydlí. Ale je vzdálený 9 (!!!) hodin chůze opačným směrem. ( To je ta spálená šunka pro neangličtináře...).
***
Londýnské momentky.
Včetně narychlo ušitého batohu a popruhů na kytaru - dárků pro kamarády.
Mávám...

1 komentář:

  1. Práve tam od nás smeruje moja dcéra, je tam teraz doma.

    OdpovědětVymazat